Amsterdam - Muslimové a židé v Nizozemsku bojují za společnou věc: odmítají zákaz rituálních porážek zvířat. Obě náboženské tradice mají pravidla rozdělující potraviny na čisté a nečisté. Pro židy platí košer, pro muslimy halal. Zákaz prosazuje ještě zajímavější spojenectví, totiž organizace za práva zvířat s extrémní pravicí. „Všichni vědci jsou zajedno. Porážka působí mnohem větší bolest a stres zvířatům, která před ní nejsou omráčená,“ říká Marianne Thieme, předsedkyně Strany pro zvířata.
V Nizozemsku je stejně jako jinde v Evropě omráčení zvířat na jatkách povinné. Výjimku mají právě židé a muslimové. Ti nesmějí jíst maso zvířat, která nebyla zabita předepsaným způsobem. Ten ovšem s omráčením nepočítá.
Podle obou náboženských komunit ale zvířata okamžitě upadnou do bezvědomí, pokud se porážka provádí správně. Řez musí být rychlý a nůž dostatečně dlouhý a ostrý.
„Pokud ten zákon projde, nezbude nám nic jiného než protestovat. A to určitě budeme, všichni muslimové v Nizozemsku,“ uvedl Abdulfattáh Ali-Salah, ředitel certifikačního střediska Halal.
Omezení ústavní svobody vyznání
Jediná země, která rituální porážky v posledních letech zakázala kvůli utrpení zvířat, je Nový Zéland. V několika zemích platí zákazy přijaté ještě před válkou a motivované tehdejším antisemitismem.
„Židovská komunita je v šoku. Jsme v Nizozemsku doma už 400 let a tento nový zákon vnímáme jako omezení své ústavní svobody vyznání,“ zlobí se Raphael Evers, rabín z Federace židovských ortodoxních obcí v Nizozemsku.
Dva miliony zvířat a krajní pravice
Parlament má o zákonu hlasovat během dubna. „Doufám, že většina poslanců tento zákon podpoří kvůli dvěma milionům zvířat, která jsou v naší zemi každoročně rituálně poražena,“ říká Marianne Thieme.
Jenže hlavním spojencem ochránců zvířat je v tomto případě krajní pravice, kterou spíše než starost o zvířata motivuje odpor k milionové muslimské obci. Což je pro umírněné strany v parlamentu problém. Výsledek hlasování je proto nejistý.
