Ruské politické a diplomatické špičky se v moskevském sídle ministerstva zahraničí rozloučily s bývalým velvyslancem v Turecku Andrejem Karlovem, který počátkem týdne zahynul v Ankaře při útoku tureckého extremisty. Mezi hosty smutečního obřadu byli prezident Vladimir Putin, premiér Dmitrij Medvěděv i ministr zahraničí Sergej Lavrov.
Karlov od Putina dostal posmrtně čestný titul Hrdina Ruska, nejvyšší ruské vojenské vyznamenání. Šéf diplomacie Lavrov o mrtvém diplomatovi prohlásil, že „zemřel na bojovém postu“. Jméno Karlova se objevilo na pamětní desce ve vestibulu ministerstva, kde je seznam ruských diplomatických pracovníků, kteří zahynuli ve službě.
Dvaašedesátiletý Karlov byl původně koreanista, dlouhá léta působil jako velvyslanec své země v Pchjongjangu a Soulu. Udržoval prý pravidelné a osobní styky s tehdejším severokorejským diktátorem Kim Čong-ilem.
Ceremoniál rozloučení s diplomatem uzavřela zádušní mše, kterou sloužil v ústředním moskevském chrámu Krista Spasitele pravoslavný patriarcha Kirill.
- Putin kvůli účasti na pohřbu odsunul na pátek svou bilanční tiskovou konferenci, na níž má podle informovaných zdrojů kromě sociálních a ekonomických problémů Ruska promluvit i o boji proti mezinárodnímu terorismu, o situaci v Sýrii a o vztazích Ruska s USA. (ČT24 bude Putinovu konferenci od 10:00 vysílat živě.)
Karlova zabil v pondělí na vernisáži v ankarské galerii policista Mevlüt Mert Altintas, který naznačil bezprostředně po činu, že šlo o pomstu za bombardování a dobytí severosyrského města Aleppo. Poté ho turecká policie zastřelila.
K vraždě se přihlásila teroristická organizace Armáda dobytí (Džajš al-Fatah), která sdružuje skupiny bojující na západě a severu Sýrie. K této islamistické alianci patří i Fronta dobytí Sýrie (bývalá An-Nusra, odnož Al-Káidy).
Podle tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana za vraždou stojí hnutí duchovního Fethullaha Gülena, jež turecká vláda dlouhodobě viní z pokusu o puč. Gülen, který žije v USA, přitom vraždu ruského velvyslance i dříve pokus o převrat odsoudil.
Vražda ruského velvyslance je považována za výrazné pochybení Turecka, které bylo jakožto hostitelská země za bezpečnost diplomata zodpovědné. „Pro turecké bezpečnostní služby je to obrovský sek. Střelec měl policejní průkaz a byl vyšetřován v souvislosti s takzvaným gülenovským pučem jako jeho možný účastník nebo sympatizant. Služební průkaz mu byl vrácen až 16. listopadu. Byla to tedy osoba podezřelá a to, co se stalo, se rozhodně stát nemělo,“ dodal Libor Dvořák.
Turecké úřady mezitím propustily na svobodu šestici střelcových příbuzných. Žádná obvinění vůči nim vznesena nebyla. Po atentátu bylo zadrženo 11 osob, včetně vrahova spolubydlícího z policejní ubytovny.
