Moskva – Poprvé v historii začaly ruské úřady stíhat svého občana za to, že bojuje v zahraničí jako žoldnéř. Oznámila to agentura Interfax, informaci posléze potvrdily i úřady. Média označují Romana Železnova za nacionalistu a ideologa ruských nacistů. Na východě Ukrajiny prý pomáhá vládním jednotkám v boji proti proruským povstalcům. V současné době se spekuluje také o tom, že se do konfliktu zapojili Bělorusové.
Moskva stíhá vůbec prvního žoldnéře, bojuje prý za Kyjev
Moskva podezřívá Železnova, že se nechává platit Kyjevem. Vyšetřovatelé prohledali jeho byt a hodlají na údajného žoldnéře vydat zatykač. Za válčení v cizině hrozí Rusům v případě odsouzení ve vlasti trest ve výši tří až sedmi let vězení. „Hlavní vyšetřovací správa zahájila trestní stíhání Romana Železnova, dříve odsouzeného za krádež a výtržnost, kvůli podezření ze spáchání trestného činu,“ sdělil agentuře TASS mluvčí vyšetřovatelů Vladimir Markin.
Podle verze vyšetřovatelů Železnov ještě v červenci odcestoval na Ukrajinu a dobrovolně se připojil k praporu Azov, bojujícímu s proruskými separatisty na východě Ukrajiny. Železnov absolvoval výcvik a pak byl nasazen v Doněcké oblasti, kde dosud válčí jako žoldnéř spolu s dalšími vojáky z praporu Azov. „Každý měsíc dostává peněžní odměnu ve výši 4 000 hřiven (asi 6 700 korun),“ prohlásil Markin.
Ukrajinský dobrovolnický prapor Azov
Kyjev a Západ obviňují Rusko z podpory proruských separatistů. Před necelým týdnem Severoatlantická aliance uvedla, že na Ukrajině dál bojují stovky Rusů. V okolí rusko-ukrajinské hranice jich prý zůstává až 20 tisíc. Moskva přitom jakékoliv zapojení do konfliktu dál popírá. Jeden z povstaleckých předáků Alexandr Zacharčenko sice v srpnu připustil, že po boku rebelů bojovaly tři až čtyři tisíce ruských dobrovolníků, válčili ale prý o své dovolené.
Možné žoldnéře na Ukrajině řeší i Minsk. Běloruská tajná policie KGB varovala občany před trestním postihem. Tresty za verbování, cvičení a financování žoldnéřů dosahují v Bělorusku 15 let vězení. Podle šéfa KGB Valeryje Vakulčyka ale zatím žádní Bělorusové stíháni nejsou.
Osud běloruské „odstřelovačky z Borisova“: neznámý
Běloruska Natalja Krasovská na začátku června vyprávěla novinářům, že její rodiče v Borisovu vyslýchali agenti KGB. Asi jako jediná ukázala na kameru běloruský pas, uvedla své jméno a adresu. Mladá žena v maskovací uniformě tvrdila, že na začátku května se dobrovolně přidala k separatistům a „zabíjí nepřátele“. Tisk ji překřtil na „odstřelovačku z Borisova“. Brzy nato se rozneslo, že Natalja utrpěla těžké zranění u Slavjansku. Redaktor ruského listu Komsomolskaja pravda dokonce tvrdil, že Natalja v polovině září padla.
Náměstek předsedy Volyňské oblastní rady Ihor Huz zase hovořil o jednotce nazvané podle starého běloruského znaku Pahoňa, ve které prý cvičí desítky mladých Bělorusů, toužících se připojit k ukrajinským dobrovolníkům na východě země. Koncem července prý výcvik zvládlo deset lidí. Další údajně odmítli kvůli podezření, že jsou ve styku s běloruskými tajnými službami. Aktivisté v Minsku ale vše popřeli. K podpoře se hlásila jen bloggerka Taťjana Jelová, žijící v Česku.
Zpráv o bojovnících najatých ze zahraničí bylo už víc
Povstalci a ruská média už před pár měsíci informovali o údajných zahraničních žoldnéřích, včetně Poláků a Čechů, kteří měli bojovat na straně ukrajinských vládních sil. Proruští rebelové na východě Ukrajiny jich prý hodně zajali. České úřady tenkrát uvedly, že o žádných českých zajatcích nevědí. Polská diplomacie informace rovnou označila za pomluvu.
Německý nedělník Bild am Sonntag zase v květnu uvedl, že na straně Kyjeva údajně působí kolem 400 amerických žoldnéřů. Mělo jít o elitní vojáky americké agentury Academi, která byla dříve známa jako Blackwater a působila například v Iráku a Afghánistánu. Ten samý měsíc také skupina ozbrojenců na proruské demonstraci přiznala, že pochází z ruského Čečenska. Že by dostávali rozkazy přímo od čečenského prezidenta Ramzana Kadyrova, ale popřeli. Tvrdili, že sloužili v Čečensku a na Ukrajině jsou dobrovolně.
Zpravodaj ČT exkluzivně z Doněcku, kde lidé příměří neznají (zdroj: ČT24)
Podivné příměří
Pět vojáků padlo a dalších 28 utrpělo zranění v potyčkách s proruskými separatisty na východě Ukrajiny během posledních 24 hodin. Sedm zabitých civilistů pak ohlásily úřady v hlavních povstaleckých baštách v Luhansku a Doněcku. Tam dělostřelba neutichá. Povstalci se totiž snaží z letiště vypudit ukrajinské vojáky.
Formální klid zbraní, vyhlášený před měsícem, si už vyžádal celkem 200 obětí. Před nekončícími boji už do uprchlických táborů v sousedním Rusku odešlo několik set tisíc lidí. A neprchají jen ti, kteří žijí přímo v oblasti bojů. Své domy ve vesnicích v bezprostřední blízkosti hranice opouštějí i Rusové. Nechtějí totiž, aby se opakovala situace, kdy vesnice zasáhly dělostřelecké granáty.