Moskva zvažuje možnost, že by se Rusové vrátili do výzvědného centra na Kubě a na vojenskou základnu ve Vietnamu, kde působili od sovětských dob až do roku 2002. O plánech informoval náměstek ministra obrany Nikolaj Pankov. „Rusové tím hrají hru, která začíná být velmi nebezpečná,“ prohlásil generál v záloze Jiří Šedivý.
Ruské ministerstvo obrany přehodnocuje rozhodnutí opustit vojenské základny v některých zemích. „Pracujeme na tom,“ sdělil Pankov bez dalších podrobností. Ministr obrany Sergej Šojgu už prohlásil, že Rusko chce budovat základny v zahraničí. Tehdy ale jmenoval bývalé členy SSSR Kyrgyzstán, Tádžikistán a Arménii.
Téma otevřel zástupce parlamentního zahraničního výboru Alexej Čepa. Podle něj mají být obnoveny ruské vojenské základny v Latinské Americe, Jihovýchodní Asii a Africe. Tento krok by „odpovídal ruským zájmům“, míní Čepa.
- Rusko má v zahraničí řadu vojenských či leteckých základen, radarových stanic nebo center pro námořní komunikaci, a to v Arménii, Bělorusku, Gruzii, Kazachstánu, Kyrgyzstánu, Moldavsku, Sýrii, Tádžikistánu nebo na ukrajinském Krymu, který považuje od anexe za své území.
Rusové odešli ze základen na Kubě a ve Vietnamu v roce 2002. Ve vietnamském Cam Ranhu působilo ruské námořnictvo, zatímco v kubánském Lourdes pracovali ruští zpravodajci.
Pokud jde o Kubu, šéf Kremlu Vladimir Putin před dvěma lety tvrdil, že Moskva nehodlá tamní základnu obnovovat. Od té doby se ale ruská zahraniční politika změnila, je sebevědomější a přivádí Rusko ke sporům s USA i spojenci, připomíná agentura Reuters v souvislosti s anexí Krymu, boji na východě Ukrajiny a ruským zásahem v Sýrii na straně Asadova režimu.
Putinovi se navíc nelíbí vznikající evropský protiraketový deštník a posílená přítomnost vojáků NATO na východní hranici starého kontinentu. „Rusové hrají hru v duchu toho, co bylo v minulosti několikrát deklarováno, to znamená, že Rusko se chce vrátit na pozici globální velmoci. Protože má omezené možnosti zejména v námořnictvu, tak budování zahraničních základen je jednou z cest, jak zajistit projekci sil,“ konstatoval generál v záloze Jiří Šedivý.
Russia Today (RT) připomíná, že ruské zařízení Lourdes SIGINT na Kubě bylo vůbec největší podobného druhu, které SSSR a později Rusko provozovaly. V době studené války pracovalo v budovách na 73 kilometrech čtverečních na 1500 zaměstnanců.
„Může vzniknout konfliktní okamžik. Oteplování mezi Spojenými státy a Kubou slibovalo progresivní vývoj. Pokud tam Rusové logistickou základnu otevřou, může to znamenat opětovné ochlazení vztahů a logicky to zhorší vztahy mezi Ruskem a Spojenými státy. Přilije to olej do ohně, protože to zcela evidentně je ohrožení území USA z bezprostřední blízkosti,“ podotkl Šedivý.
Základnu ve Vietnamu využíval Sovětský svaz zadarmo od roku 1979 do roku 2004. V červnu 2001 vietnamská vláda oznámila, že po skončení pronájmu země nepodepíše žádnou smlouvu o využití Cam Ranhu pro vojenské účely.
Vietnam nechce, aby spolupráce mířila proti třetím zemím
V roce 2014 ale Vietnam přistoupil na dohodu s Rusy, že jejich lodě musí pouze předem oznámit, že se do oblasti blíží, zatímco ostatní státy mohou vyslat pouze jedno plavidlo ročně. V květnu letošního roku vietnamský velvyslanec v Rusku Nguyen Thanh Sean sdělil agentuře RIA Novosti, že jeho země není proti návratu Rusů na tuto vojenskou základnu, ale spolupráce obou zemí nesmí být namířena proti třetím zemím.
„Je třeba to zarámovat do snahy Ruska ovládat tuto oblast Tichomoří, protože ve Vietnamu byla kdysi sovětská základna, která byla původně americká. Byla to největší základna, kterou měli v zahraničí,“ poznamenal Šedivý.
Připomněl také napjatou situaci v Jihočínském moři, kde proti sobě stojí Čína a ostatní regionální státy, ale i USA kvůli Spratlyho ostrovům. „Ty jsou na velmi citlivém území, prochází tam asi jedna třetina světové lodní dopravy, což by pro Spojené státy znamenalo ohrožení Okinawy, přepravy zboží a vůbec zásobování Havaje a přístupu k Japonsku. Pokud by tam Rusové ztratili svou pozici, logicky by posilovali Číňané,“ prohlásil generál s tím, že v oblasti jsou také naleziště ropy a zemního plynu.
Aliance má obavy z ruské přítomnosti v Srbsku
NATO se obává, že Rusko už provozuje špionáží základnu nedaleko hranic Aliance, a to v srbském městě Niš. Ruští záchranáři tam trénují na základně, kterou jim srbská vláda vyčlenila. Odtud mají řídit humanitární operace v celém regionu.
Podle agentury APTN se ale ve vedení NATO proslýchá, že ve skutečnosti má ruská armáda monitorovat operace USA a jeho spojenců na Balkáně. „O té základně se hodně mluví, ale na veřejnosti nikdo nezná pravdu,“ podotkl obyvatel Niše Petar Jovanovič. „Jsou to jenom povídačky. Z mnoha důvodů není možné tuto základnu změnit ve špionážní centrum,“ reagoval na spekulace velitel základny Vjačeslav Vlasenko.
Zprávy o možném zprovoznění ruských základen se objevily krátce poté, co Finsko oznámilo, že ruské stíhačky narušily jeho prostor a den poté, co Putin sdělil, že Rusové posílají do Středomoří válečnou loď.
V Rusku navíc probíhá čtyřdenní cvičení civilní obrany, během něhož bylo evakuováno 40 milionů Rusů. Podle Moskvy má lidi připravit na případ rozsáhlé katastrofy, na Západě ale cvičení vyvolalo obavy, že se Rusové připravují na možnost vypuknutí třetí světové války.
