Darmstadt - Evropský modul Philae na kometě 67P/Churyumov-Gerasimenko by mohly ze stínu příkopu, jenž mu brání v přístupu ke světlu, dostat plynné proudy zevnitř vesmírného tělesa. Zařízení je nyní bez energie nutné pro případné prodloužení mise, protože jeho solární panely nedokážou načerpat dostatek energie ze slunečního svitu. Činnost modul po 57 hodinách prozatím ukončil v sobotu.
Philae přistál na kometě minulou středu poté, co ji po desetileté pouti k místu určení dopravila sonda Rosetta, která nyní kolem kosmického tělesa krouží a zajišťuje spojení se Zemí. Modul se nachází v příkopu, protože měl při přistání problémy s tryskami a zřejmě selhalo i ukotvení. V pátek začal s vrtnými pracemi a vědeckými experimenty. I kdyby umlkl nadobro, vědci jsou prý již nyní nadšeni množstvím dat, která získali. Doufají, že jim shromážděné informace pomohou poodhalit tajemství vzniku sluneční soustavy před 4,6 miliardy let.
V pátek se vědci Evropské vesmírné agentury (ESA) pokusili podmínky s nedostatkem energie zlepšit pootočením modulu o 35 stupňů a zvednutím o čtyři centimetry, aby největší solární panel zachycoval co nejvíc slunečního záření. Existuje také možnost, že se sama kometa natočí při své cestě vesmírem příznivěji směrem ke Slunci. Tím, jak se kometa otepluje, vypouští plyny, což by mohlo sondu vyzvednout ze stinné lokality. „Byl by to přirozený způsob vyzvednutí,“ poznamenal bývalý manažer mise Gerhard Schwehm. „Pokud se tam začne trochu něco dít, je šance, že se z toho dostane, poměrně vysoká,“ věří expert.
Pusťte si názorná animovaná videa o misi sondy Rosetta:
1. DÍL - Jak se Rosetta a Philae vydaly do vesmíru
2. DÍL - Jak se Rosetta a Philae přiblížily ke kometě
3. DÍL - Jak Rosetta analyzovala kometu a připravila Philae na výsadek
