Atény - Kréta byla kolébkou minojské kultury, první rozvinuté civilizace v Evropě. Její centrum bylo přímo ve středu ostrova, městský stát Eleutherna, známý také jako Apollonia, vzkvétal až do chvíle rozmachu Byzantské říše. Archeologové dnes odkrývají krásy někdejší metropole. Dochovalo se téměř vše, hlavní pevnost, části města i pohřebiště. To je pro vědce klíčové. Našli zde hroby na průřezu řeckou historií: z doby bronzové, minojské, mykénské i dórské. Nejstarší objevy jsou ale datovány až 2800 let nazpět.
Město z časů Homéra: Kréta rájem pro archeology
„Nejstarší část města je pohřebiště z rané doby železné, tedy z časů Homéra. Celá oblast je velmi dobře zachovalá. Proto je pro nás tak významná,“ vysvětluje archeolog Niko Maragoudakis. Ten má k místu velmi silný vztah, narodil se totiž jen kousek odsud. Z každého nového objevu má obrovskou radost.
Sám se podílel na odkrývání několika typů hrobů: od prvních uren s popelem přes rakve až po obrovské hrobky. Všechny byly z období 9. až 7. století před naším letopočtem. Minojci dávali přednost spalování mrtvých. Urna ale byla stejně velká jako tělo před kremací.
Kréta rájem pro archeology (zdroj: ČT24)
„Pod tímto pohřebním náspem bylo místo, kde spalovali mrtvé. Objevili jsme tu i hrob z osmého století, kde byly pohřbené čtyři ženy. Byly to kněžky a v hrobě měly spoustu šperků a odznaků vysokého společenského postavení,“ popisuje Maragoudakis.
Největším objevem byl ale hrob s urnami 141 vysoce postavených válečníků, pohřbených s okrasnými ozdobami a zbraněmi. Archeologové přesto soukromě nejvýše cení hrob kněžek, díky kterému zjistili mnohé o životě žen před téměř třemi tisíciletími.
Městský stát měl dostatek přírodních zdrojů, aby mohl růst a prosperovat. Kámen na stavbu města dávní dělníci lámali přímo na místě, a vytvořili tak obrovskou jeskyni. V ní pak obyvatelé starověkého sídla získali nádrž na pitnou a zavlažovací vodu.
Starat se o památky a ukazovat jejich krásu
Historici se snaží tato místa uchovat pro příští generace a zároveň je mezi svými současníky co nejlépe propagovat. „Žiji ve společnosti, která je myšlenkami stále v dobách Homéra. Naší povinností jako nejmladší generace je starat se o tyto památky a ukazovat jejich krásu. Je to můj životní úkol,“ vyznává archeolog Labis Nikoloudakis.
Po pádu řecké civilizace Krétu ovládli Římané. Eleutherna dále rostla i přes obrovské škody, které jí způsobilo zemětřesení ve čtvrtém století našeho letopočtu. Celou oblast později osídlili křesťané. Nakonec ji ovšem lidé úplně opustili po druhém silném zemětřesení v osmém století. Díky tomu se ale mnohé starověké památky dochovaly do dnešních dnů.
Obecně je známý především jako autor dvou eposů stojících na počátku řecké a evropské literatury, Iliady a Odyssey. Skutečné autorství těchto děl je však sporné. Jistý se zdá původ eposů v řecké Malé Asii. Ilias a Odyssea jsou první písemné doklady řeckých dějin a jimi podle klasického mínění začínají evropské kulturní a duchovní dějiny. Homérské eposy se u Řeků těšily ohromné úctě. Byly považovány za nejvyšší poezii a přednášely se o největších slavnostech. Ve školním vyučování se užívaly jako vzor. Řekům, politicky rozděleným, také pomáhaly vytvářet společné řecké vědomí. Homérská témata byla přítomná v antické řecké poezii a hojně zastoupená i v pozdější literatuře evropské.
GALERIE
Niko Maragoudakis