Merkelové se nelíbí, že si Rusko došláplo na nevládní organizace

Hannover (Německo) – Obavy nad zpřísněním ruského dohledu nad nevládními organizacemi dnes v rozhovoru s ruským prezidentem Vladimirem Putinem vyslovila až nečekaně otevřeně německá kancléřka Angela Merkelová. Při otevření tradičního průmyslového veletrhu v Hannoveru čelil Putin i polonahým aktivistkám hnutí Femen, které protestovaly proti porušování lidských práv.

Německo podle Merkelové doufá, že Moskva nebude práci nevládních institucí omezovat. Dodala, že Berlín přeje Rusku „aktivní občanskou společnost“. Putin kancléřku ujistil, že země práci politických organizací komplikovat nebude, Rusové ale podle něj mají právo vědět, kdo tato sdružení financuje.

Putin do dolnosaské metropole přijel oficiálně zahájit tradiční světoznámý průmyslový veletrh, neboť Rusko je pro tuto událost letošní partnerskou zemí. Média i analytici nicméně od návštěvy očekávali, že se Merkelová k ruskému přístupu k nevládním organizacím vyjádří.

Již v neděli vyzvala Rusko, aby dalo nevládním organizacím šanci. Berlín totiž opakovaně kritizoval zpřísnění kontrol, kterým jsou tyto instituce v Rusku v poslední době vystaveny. Putin v rozhovoru s německou televizí prohlásil, že Rusové mají právo vědět, které z organizací a za co dostávají peníze ze zahraničí, a dnes své stanovisko zopakoval. V minulosti nevládní organizace obvinil, že se v zájmu zahraničních mocností vměšují do politiky.

Rusko je letos hlavním hostem hannoverského veletrhu a chce se ukázat jako partner, bez něhož se Německo neobejde: Roční obchod činí v přepočtu přes dva biliony korun, německý export do Ruska loni stoupl o víc než desetinu. Jen Volkswagen loni v Rusku prodal přes 300 tisíc aut a chystá třeba výrobu škodovek v bývalé továrně Volhy. Putin se reakcí na kritiku své vlády neobtěžoval. „Díky naší spolupráci má v Německu práci 700 tisíc lidí,“ připomněl sílu ruského trhu.

Na tiskové konferenci ale nebyla tématem jen činnost nevládních organizací, ale také vývoj krize na Korejském poloostrově. Oba státníci vyzvali KLDR, aby se vyvarovala dalších provokací. Putin v této souvislosti řekl, že případný jaderný konflikt, kterým Pchjongjang hrozí, by byl mnohem horší než havárie černobylské jaderné elektrárny na území dnešní Ukrajiny v roce 1986. Ruská hlava státu také uvítala, že se USA rozhodly odložit dlouho plánovaný test balistické střely. Zkouška, která se měla uskutečnit tento týden, by ale podle Washingtonu mohla být nesprávně pochopena.

Putina v neděli při příjezdu do Německa očekávala asi stovka kritiků politiky Kremlu. Ochránci lidských práv mávali plakáty s nápisy, které vyzývaly ke svobodným volbám či zastavení pronásledování nevládních organizací v Rusku. Protestům čelil Putin i dnes, když se k němu přímo při prohlídce veletržních stánků s křikem rozběhlo několik polonahých členek hnutí Femen, které vysvlečením do půli těla upozorňují na porušování lidských práv. Aktivistky, které si na prsa napsaly heslo „zatracený diktátor“, ihned ochranka zadržela a vyvedla. Mluvčí Kremlu formu demonstrace označil za výtržnost a vyzval Berlín, aby účastníky potrestal. Sám Putin akci Femen přešel s klidem s tím, že „v ní nevidí nic strašného“.