Postupim (Braniborsko) – Německo vzdává boj o multikulturní společnost. Podle kancléřky Angely Merkelové veškeré snahy o takové soužití „totálně selhaly“. Merkelová to řekla na postupimském setkání s mladými členy své Křesťanskodemokratické unie (CDU). V zemi, kde žijí čtyři miliony muslimů, se podle ní neosvědčila strategie, že se lidem z různého kulturního prostředí umožnilo žít vedle sebe, aniž se integrovali.
„Ve Frankfurtu dnes dvě ze tří dětí mladších pěti let pocházejí z rodin imigrantů. Jsme zemí, která na začátku šedesátých let sama pozvala zahraniční dělníky,“ předeslala ve svém projevu německá kancléřka. „I dnes tu s námi žijí a my jsme si nějakou dobu nalhávali, že nezůstanou, že jednoho dne zase zmizí. To ale není realita. Multikulturní přístup, kdy si říkáme, že prostě žijeme šťastně vedle sebe, tak tento přístup selhal. Naprosto selhal.“
Merkelová připustila, že se v minulosti od imigrantů žádalo velmi málo, a zdůraznila, že by se měli naučit německy, aby mohli chodit do školy a měli potom možnost uplatnit se na pracovním trhu.
Kancléřka deklarací svého postoje přispěla do diskuse o imigraci a islámské polarizaci, kterou na vnitrostranické úrovni vede její domovská CDU. Ta po své předsedkyni požaduje, aby zaujala tvrdší postoj k imigrantům, kteří neprojevují ochotu adaptovat se v německé společnosti. Výrokem tak Merkelová zřejmě chce upokojit svoje kritiky.
Případ Sarrazin:
Diskusi o cizincích v Německu naposledy rozbouřila kniha bývalého člena vedení německé centrální banky Thilo Sarrazina. Ten v ní obvinil muslimské imigranty, že Německo kvůli nim „v průměru hloupne“. O berlínských imigrantech z arabských zemí a Turecka se vyjádřil, že nejsou nijak užiteční, „až na prodej ovoce a zeleniny“. Sarrazin byl za svoje názory kritizován a propuštěn z banky, ale jeho kniha si získala velkou popularitu. Průzkumy ukazují, že většina Němců souhlasí s jeho argumenty.
Německo na vahách: odborní pracovníci, nebo stopka cizincům?
Merkelová v Postupimi zároveň zdůraznila, že vzdělávání nezaměstnaných Němců musí mít přednost před nabíráním pracovníků ze zahraničí, i když Německo se bez kvalifikovaných zahraničních pracovníků neobejde. Kancléřka se nicméně pokusila přizpůsobit oběma diskusním proudům; mluvila o integraci, ale také řekla, že Němci musejí přijmout, že mešity se stávají součástí jejich krajiny.
Ministryně práce Ursula von der Leyenová (CDU) v souvislosti s problematikou kvalifikovaných pracovníků naznačila, že by se mohly zmírnit bariéry pro vstup některých pracovníků ze zahraničí, což by pomohlo odstranit nedostatek kvalifikovaných sil v zemi. „Kdekoli je to možné, musíme zmírnit překážky pro ty, kdo posunují naši zemi kupředu,“ uvedla. Předseda CSU Yet Hosrt Seehofer odmítl jakékoli zmírnění imigračních zákonů a minulý týden řekl, že v Německu už není místo pro více lidí z „cizích kultur“.
Jiní členové vlády jsou ale stále optimisty: Ministryně pro vzdělávání Anette Schavanová vidí šanci v lepším vzdělání pro náboženské vůdce – imámy. To začaly poskytovat tři německé vysoké školy včetně té v Osnabrücku. Univerzita chce výukou německých reálií, zvyklostí i právních norem zvýšit šance na pokojné soužití muslimů s většinovou společností. „Je třeba znát zemi, kde chcete působit jako příklad pro ostatní. A také místní jazyk. Vždyť nejste jen imám pro Turky, ale taky pro Albánce, Araby, zkrátka pro všechny,“ řekl Abdu-Jalil Zeitun.
