Merkelová chce společný registr cest do a ze Schengenu

Evropa potřebuje společný registr cest do a ze schengenského prostoru, je přesvědčena německá kancléřka Angela Merkelová. V Německu chce více kamerových systémů a moderní techniku pro sledování internetu. Řekla to deníku Ruhr Nachrichten. Nová bezpečnostní opatření nedávno představil ministr vnitra Thomas de Maiziére, o dalších se diskutuje.

Společný registr je podle kancléřky nutný, aby úřady v každé chvíli přesně věděly, kdo do zemí prostoru bez vnitřních hraničních kontrol přichází a kdo prostor opouští. Merkelová se vyslovila také pro ještě lepší spolupráci mezi evropskými zeměmi při výměně informací o možném nebezpečí.

V Německu by podle šéfky spolkové vlády měly bezpečnostní složky dostat širší pravomoci. „Jde mimo jiné o možnosti lepší kontroly internetu a sociálních sítí,“ podotkla Merkelová, podle níž musí používaná technika i prostředky odpovídat době. Je také pro posílení kamerových systémů na veřejných místech.

S tím počítá i nedávno zveřejněný balíček opatření německého ministra vnitra. De Maiziére chce také navýšit počty policistů, zlepšit prevenci extremismu a důrazněji postupovat vůči pachatelům trestných činů. Mezi další opatření, která se v Německu po dvojici červencových teroristických útoků diskutují, patří například zrušení dvojitého občanství nebo zákaz muslimských oděvů, které zahalují celé tělo a nechávají jen úzký průhled či mřížku pro oči.

Ministři vnitra Thomas de Maiziére a Bernard Cazeneuve při setkání v Paříži
Zdroj: Reuters

Ministři vnitra Německa a Francie jednali o bezpečnostních opatřeních

De Maiziére a francouzský ministr vnitra Bernard Cazeneuve se v úterý v Paříži také shodli na tom, že by vyšetřovatelé měli mít snadnější přístup k šifrované komunikaci teroristů. Poskytovatelé takových komunikačních programů by proto nehledě na místo svého sídla měli úzce spolupracovat s justičními úřady v Evropě. 

Návrh obou politiků je součástí jejich vize evropské bezpečnostní politiky, kterou chtějí svým unijním kolegům předložit k posouzení. „Zločinci mají díky technologickému rozvoji, obzvláště pak při využívání internetu, často před bezpečnostními úřady náskok,“ řekl podle médií de Maiziére.

Teroristé běžně využívají programy pro rychlou komunikaci, které zaslané zprávy šifrují. Prolomit takové šifrování je mimořádně technicky náročné. Příkladem je mobilní aplikace Telegram, která zprávy šifruje na obou koncových zařízeních. Tento program využili také islamističtí vrazi kněze v Normandii. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zasáhly okolo 2000 íránských cílů od začátku války, tvrdí armáda

Spojené státy zasáhly zhruba dva tisíce íránských cílů od začátku války proti Íránu, kterou v sobotu zahájily společně s Izraelem. Uvedla to podle agentury AFP americká armáda. Podle ní byly americké útoky během prvních 24 hodin dvakrát rozsáhlejší než ty, které USA podnikly na začátku invaze do Iráku v roce 2003.
před 1 hhodinou

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 3 hhodinami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 4 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 5 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...