Medvěděv v Praze: Ruské volby mohly provázet nedostatky

Moskva – Ruský prezident Dmitrij Medvěděv dnes při návštěvě Prahy připustil, že ruské parlamentní volby mohly provázet nedostatky. Dohady o možné neregulérnosti hlasování ale podle něj musí prošetřit příslušné úřady. Desetitisíce Moskvanů nespokojených s výsledky parlamentních voleb se chystají na sobotní opoziční demonstraci poblíž Kremlu. Účast už přislíbilo na 35 tisíc uživatelů sociálních sítí a počet stále roste. Ruský premiér Vladimir Putin dnes upozornil, že revoluce v Rusku nebude, zároveň ale nevyloučil dialog s opozicí. Putin navíc uvedl, že cizí státy utratily stovky milionů dolarů, aby ovlivnily ruské volby. Exprezident ČR Václav Havel v listě Novaja gazeta mezitím vyzval ruskou opozici k vytvoření stínové opoziční vlády a k obraně před „policejní a justiční šikanou“.

Otázky ohledně výsledků voleb a jejich možné neregulérnosti mají podle Medvěděva právo na existenci. K porušení volebního zákona podle něj zřejmě opravdu došlo, protože Rusko nemá „ideální volební mašinérii“. „Teď je především třeba, aby se všichni uklidnili a parlament mohl začít pracovat,“ řekl Medvěděv. Podle něj mají mít poslední slovo v otázce excesů při volbách jen ruská Ústřední volební komise a soudy, které musí sporné momenty pečlivě vyšetřit včetně existující foto a videodokumentace. „Hodnotit to nemohou obyčejní lidé, ale specialisté,“ poznamenal ruský prezident.

Demonstrace ano, ale jen v souladu se zákony Ruska

Ruský prezident také v narážce na demonstrace proti výsledkům voleb uvedl, že lidé by měli mít možnost se k situaci vyjádřit. „Mítinky jsou projevem demokracie. Ale je potřeba říct jedno: všechny se musí konat přesně na určených místech a přesně v souladu s ruskými zákony,“ zdůraznil dnes Medvěděv. Ruští občané podle něj musí dodržovat zákon a porušení požadavků odpovědných úřadů pak „samozřejmě vede k nejrůznějším excesům“.  

Václav Klaus, prezident ČR:

„Jsou to jejich volby, nikoliv naše. To je pro mě východisko veškerého uvažování. Přiznám se, že také neslyším rád komentáře z ciziny ohledně některých našich domácích věcí. Ten posun oproti minulým volbám je reálným posunem, který odráží skutečnou situaci. To je pro mě podstatné.“

Český prezident Václav Klaus nechtěl při setkání s ruskou hlavou státu průběh ruských voleb komentovat s tím, že se jedná o „jejich volby, ne o naše“. Politologové nejsou z dnešních Klausových výroků nadšeni. Třeba Rudolf Kučera Klausův výrok o volbách jako vnitřní záležitosti Ruska kritizoval. „Výrok pana prezidenta je totálně nepravdivý,“ řekl. Podle něj volby nikde na světě nejsou pouze vnitřní záležitostí daného státu. „Zejména v zemích s méně vyspělou demokracií jsou pokusy volby ovlivňovat,“ zdůraznil Kučera. Klaus svou zdrženlivost k vyjadřování o ruských volbách zdůvodnil i tím, že nebyl členem žádné mezinárodní pozorovatelské mise.

Vladimír Putin
Zdroj: ČT24

Ruský premiér Vladimir Putin dnes kritizoval šéfku americké diplomacie za uspěchanou kritiku nedělních parlamentních voleb v jeho zemi a „signály ruské opozici“. „V naší zemi lidé nechtějí, aby se situace vyvíjela jako v Kyrgyzstánu či v nedávné minulosti na Ukrajině,“ prohlásil Putin v narážce na prozápadní revoluce v sousedních zemích. „Nikdo nechce chaos!“ zdůraznil před vedením Všeruské lidové fronty, což je nové hnutí na podporu Putinovy kandidatury v březnových prezidentských volbách. 

Americká ministryně zahraničí Hillary Clintonová přitom v úterý ve Vilniusu prohlásila, že ruské nedělní volby nebyly svobodné ani spravedlivé. „Když úřady nevyšetřují ty, kdo útočí na lidi, protože užívají svých práv nebo informují o zneužití moci, podlamují spravedlnost a narušují důvěru lidí ve své vlády,“ řekla Clintonová. 

Clintonová kritizovala, aniž měla zprávu od pozorovatelů, tvrdí Putin

„Podíval jsem se na první reakci našich amerických partnerů. První, co ministryně udělala, že řekla, že volby byly nečestné a nespravedlivé, ačkoliv ještě nedostala zprávy od pozorovatelů,“ řekl Putin. Kritika Clintonové se prý stala signálem pro ruské opoziční předáky a ti se pak „pustili do práce“. Clintonová ale stále trvá na tom, že její obavy o průběh voleb jsou opodstatněné.

Vladimir Putin, ruský premiér:

„Pokud lidé postupují podle zákona, náleží jim právo vyjádřit své mínění. Nikoho nesmíme v tomto právu omezovat. Ale pokud někdo porušuje zákon, pak úřady a orgány musí vyžadovat respektování zákona všemi legálními prostředky.“

Po nedělních volbách se v Moskvě i dalších městech vzedmula vlna protestů, jaké Rusko v posledních letech nezažilo. Podle Putina prý část organizátorů protestů „postupuje podle známého scénáře“ a využívá situaci pro „své zištné cíle“. Uznal však, že s „opozičně naladěnými“ občany je třeba vést dialog a dát jim možnost uplatnit ústavní právo na svobodu shromažďování.

Podle zpravodaje v Moskvě Pavla Vondry si ale tamější policie záměrně vybírá, koho z demonstrantů zatkne, a to podle hesel, která volají. Celkově již bylo zatčeno zhruba tisíc lidí a už je ani není pomalu kam dávat. Na Triumfální náměstí teď pravidelně každý večer vyráží pár desítek lidí projevit nesouhlas s průběhem voleb.

Do poměrů v Rusku se pustil i český ministr zahraničí. „Zdá se, že spousta pozorovatelů má k volbám velmi kritické poznámky a postřehy. Což je samozřejmě politováníhodné, protože jsme doufali, že ty časy, kdy se používala síla k ovlivnění voleb, už jsou za námi,“ řekl listu Karel Schwarzenberg. K zásahu pořádkových sil proti demonstrantům po volbách uvedl, že byl nepřiměřený. „Bohužel se prokázalo, že zásahy, které by se měly používat jen v největší nouzi, se používají po volbách, které nedopadly tak, jak si někdo představoval,“ podotkl ministr.

Schwarzenberg vítá Medvěděvovu návštěvu Česka

Dodal, že současná návštěva ruského prezidenta Medvěděva v Praze je potvrzením dobrých vztahů mezi oběma zeměmi a označil ji za vítanou a příjemnou. „Ale ještě lepší zprávou by bylo, kdyby mocipáni v Moskvě reagovali (na výsledek voleb) klidněji a přiměřeněji,“ upozornil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Počet mrtvých po ruském útoku u Buči stoupl na 37, uvádí tamní úřady

Při nočním ruském útoku na oblast kolem ukrajinského města Buča poblíž Kyjeva zahynulo nejméně 37 lidí. Dalších 42 lidí bylo zraněno. Z oblasti zasažené útokem se evakuuje více než 380 osob. Podle agentury Reuters to v sobotu uvedl šéf správy Kyjevské oblasti Tymur Tkačenko.
11:01Aktualizovánopřed 53 mminutami

Nezvěstných v Nepálu jsou tři tisíce. Hrozí druhotné katastrofy

Povodeň v Nepálu si vyžádala přes šest set obětí, informovaly v sobotu agentury s odvoláním na místní policii. Pátrání po přeživších komplikuje počasí, kvůli dešti a mlze musely úřady operace přerušit. Téměř tři tisíce lidí jsou navíc stále pohřešovány: 2426 v Nepálu a nejméně 558 v Tibetu, píše Reuters. Podle agentury AP jsou mezi pohřešovanými i stovky cizinců. Odborníci varují před rizikem druhotných katastrof. Ministr financí Nepálu požádal o zahraniční pomoc.
06:55Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Na Islandu začalo referendum o obnovení přístupových jednání s EU

Na Islandu v 11:00 začalo referendum o obnově přístupových jednání o vstupu země do Evropské unie. Průzkumy ukazují, že těsná většina Islanďanů je proti obnově přístupových rozhovorů.
11:00Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Němci se podle médií vrací z dovolené v zahraničí s menším pocitem převahy

Němci se dříve z dovolené vraceli odpočatí a s pocitem, že v jejich vlasti funguje všechno lépe než v zahraničí. Podle německých médií se ale tento pocit spokojenosti a jisté civilizační převahy v posledních letech vytrácí. Němci se totiž vrací do země, v níž jsou silnice a mosty často v horším stavu než jinde, vlaky jsou bez klimatizace a mají zpoždění, internet nefunguje a úřady místo digitalizace nadále nabízejí možnost komunikace přes fax. Podle psychologa by změna vnímání vlastní země mohla být nebezpečná i pro německou demokracii.
před 4 hhodinami

Dánský program nucené antikoncepce v Grónsku nebyl podle expertů genocidou

K nucené antikoncepci grónských žen ve druhé polovině minulého století nemělo podle tamního premiéra Jense-Frederika Nielsena nikdy dojít. Řekl to na úvod tiskové konference, během níž představil závěry nezávislého vyšetřování odborné komise ohledně případu spirála – kampaně na kontrolu porodnosti na arktickém ostrově. Experti zkoumali mimo jiné, zda šlo ze strany Dánska o genocidu.
před 7 hhodinami

Smrt českého krále i další turecká expanze. Bitva u Moháče zásadně ovlivnila dějiny

Na konci srpna 1526 se nedaleko dolnouherského města Moháč odehrála bitva, jejíž výsledek na dlouhá staletí ovlivnil dějiny střední Evropy. Síly osmanského sultána Sulejmana I. Nádherného totiž drtivě porazily oddíly česko-uherského krále Ludvíka Jagellonského, což Turkům mimo jiné otevřelo cestu k ohrožování středoevropského prostoru. Krátce po bitvě navíc zemřel král Ludvík, jehož smrt znamenala vymření česko-uherské větve Jagellonců a následně i mocenský vzestup Habsburků.
před 9 hhodinami

Trump: USA uzavřely ropnou dohodu s Venezuelou, zajistily si část jejích zásob

Spojené státy uzavřely ropnou dohodu s Venezuelou. Zajistily si tak většinovou kontrolu nad více než 65 miliardami barelů z prokázaných venezuelských zásob ropy. To odpovídá zhruba pětině celkových prokázaných ropných rezerv této latinskoamerické země. Oznámil to v noci na sobotu americký prezident Donald Trump na své sociální síti Truth Social. Uvedl rovněž, že jde o největší ropnou dohodu ve světové historii. Prozatímní venezuelská prezidentka Delcy Rodríguezová dosažení dohody potvrdila.
01:29Aktualizovánopřed 10 hhodinami

„Neochvějně věřil v norský lid.“ Zemřel norský král Harald V.

Ve věku 89 let zemřel po dlouhé nemoci norský král Harald V. Oznámil to tamní královský palác. Monarcha byl od minulého pondělí v péči lékařů a ve čtvrtek palác oznámil, že se jeho stav zhoršil. Harald V. byl nejstarším vládnoucím evropským panovníkem. Po smrti Haralda V. se novým norským králem stává jeho syn Haakon VIII. Rakev s jeho tělem v pátek večer doprovázely tisíce Norů.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.