Medvěděv v Praze: Ruské volby mohly provázet nedostatky

Moskva – Ruský prezident Dmitrij Medvěděv dnes při návštěvě Prahy připustil, že ruské parlamentní volby mohly provázet nedostatky. Dohady o možné neregulérnosti hlasování ale podle něj musí prošetřit příslušné úřady. Desetitisíce Moskvanů nespokojených s výsledky parlamentních voleb se chystají na sobotní opoziční demonstraci poblíž Kremlu. Účast už přislíbilo na 35 tisíc uživatelů sociálních sítí a počet stále roste. Ruský premiér Vladimir Putin dnes upozornil, že revoluce v Rusku nebude, zároveň ale nevyloučil dialog s opozicí. Putin navíc uvedl, že cizí státy utratily stovky milionů dolarů, aby ovlivnily ruské volby. Exprezident ČR Václav Havel v listě Novaja gazeta mezitím vyzval ruskou opozici k vytvoření stínové opoziční vlády a k obraně před „policejní a justiční šikanou“.

Otázky ohledně výsledků voleb a jejich možné neregulérnosti mají podle Medvěděva právo na existenci. K porušení volebního zákona podle něj zřejmě opravdu došlo, protože Rusko nemá „ideální volební mašinérii“. „Teď je především třeba, aby se všichni uklidnili a parlament mohl začít pracovat,“ řekl Medvěděv. Podle něj mají mít poslední slovo v otázce excesů při volbách jen ruská Ústřední volební komise a soudy, které musí sporné momenty pečlivě vyšetřit včetně existující foto a videodokumentace. „Hodnotit to nemohou obyčejní lidé, ale specialisté,“ poznamenal ruský prezident.

Demonstrace ano, ale jen v souladu se zákony Ruska

Ruský prezident také v narážce na demonstrace proti výsledkům voleb uvedl, že lidé by měli mít možnost se k situaci vyjádřit. „Mítinky jsou projevem demokracie. Ale je potřeba říct jedno: všechny se musí konat přesně na určených místech a přesně v souladu s ruskými zákony,“ zdůraznil dnes Medvěděv. Ruští občané podle něj musí dodržovat zákon a porušení požadavků odpovědných úřadů pak „samozřejmě vede k nejrůznějším excesům“.  

Václav Klaus, prezident ČR:

„Jsou to jejich volby, nikoliv naše. To je pro mě východisko veškerého uvažování. Přiznám se, že také neslyším rád komentáře z ciziny ohledně některých našich domácích věcí. Ten posun oproti minulým volbám je reálným posunem, který odráží skutečnou situaci. To je pro mě podstatné.“

Český prezident Václav Klaus nechtěl při setkání s ruskou hlavou státu průběh ruských voleb komentovat s tím, že se jedná o „jejich volby, ne o naše“. Politologové nejsou z dnešních Klausových výroků nadšeni. Třeba Rudolf Kučera Klausův výrok o volbách jako vnitřní záležitosti Ruska kritizoval. „Výrok pana prezidenta je totálně nepravdivý,“ řekl. Podle něj volby nikde na světě nejsou pouze vnitřní záležitostí daného státu. „Zejména v zemích s méně vyspělou demokracií jsou pokusy volby ovlivňovat,“ zdůraznil Kučera. Klaus svou zdrženlivost k vyjadřování o ruských volbách zdůvodnil i tím, že nebyl členem žádné mezinárodní pozorovatelské mise.

Vladimír Putin
Zdroj: ČT24

Ruský premiér Vladimir Putin dnes kritizoval šéfku americké diplomacie za uspěchanou kritiku nedělních parlamentních voleb v jeho zemi a „signály ruské opozici“. „V naší zemi lidé nechtějí, aby se situace vyvíjela jako v Kyrgyzstánu či v nedávné minulosti na Ukrajině,“ prohlásil Putin v narážce na prozápadní revoluce v sousedních zemích. „Nikdo nechce chaos!“ zdůraznil před vedením Všeruské lidové fronty, což je nové hnutí na podporu Putinovy kandidatury v březnových prezidentských volbách. 

Americká ministryně zahraničí Hillary Clintonová přitom v úterý ve Vilniusu prohlásila, že ruské nedělní volby nebyly svobodné ani spravedlivé. „Když úřady nevyšetřují ty, kdo útočí na lidi, protože užívají svých práv nebo informují o zneužití moci, podlamují spravedlnost a narušují důvěru lidí ve své vlády,“ řekla Clintonová. 

Clintonová kritizovala, aniž měla zprávu od pozorovatelů, tvrdí Putin

„Podíval jsem se na první reakci našich amerických partnerů. První, co ministryně udělala, že řekla, že volby byly nečestné a nespravedlivé, ačkoliv ještě nedostala zprávy od pozorovatelů,“ řekl Putin. Kritika Clintonové se prý stala signálem pro ruské opoziční předáky a ti se pak „pustili do práce“. Clintonová ale stále trvá na tom, že její obavy o průběh voleb jsou opodstatněné.

Vladimir Putin, ruský premiér:

„Pokud lidé postupují podle zákona, náleží jim právo vyjádřit své mínění. Nikoho nesmíme v tomto právu omezovat. Ale pokud někdo porušuje zákon, pak úřady a orgány musí vyžadovat respektování zákona všemi legálními prostředky.“

Po nedělních volbách se v Moskvě i dalších městech vzedmula vlna protestů, jaké Rusko v posledních letech nezažilo. Podle Putina prý část organizátorů protestů „postupuje podle známého scénáře“ a využívá situaci pro „své zištné cíle“. Uznal však, že s „opozičně naladěnými“ občany je třeba vést dialog a dát jim možnost uplatnit ústavní právo na svobodu shromažďování.

Podle zpravodaje v Moskvě Pavla Vondry si ale tamější policie záměrně vybírá, koho z demonstrantů zatkne, a to podle hesel, která volají. Celkově již bylo zatčeno zhruba tisíc lidí a už je ani není pomalu kam dávat. Na Triumfální náměstí teď pravidelně každý večer vyráží pár desítek lidí projevit nesouhlas s průběhem voleb.

Do poměrů v Rusku se pustil i český ministr zahraničí. „Zdá se, že spousta pozorovatelů má k volbám velmi kritické poznámky a postřehy. Což je samozřejmě politováníhodné, protože jsme doufali, že ty časy, kdy se používala síla k ovlivnění voleb, už jsou za námi,“ řekl listu Karel Schwarzenberg. K zásahu pořádkových sil proti demonstrantům po volbách uvedl, že byl nepřiměřený. „Bohužel se prokázalo, že zásahy, které by se měly používat jen v největší nouzi, se používají po volbách, které nedopadly tak, jak si někdo představoval,“ podotkl ministr.

Schwarzenberg vítá Medvěděvovu návštěvu Česka

Dodal, že současná návštěva ruského prezidenta Medvěděva v Praze je potvrzením dobrých vztahů mezi oběma zeměmi a označil ji za vítanou a příjemnou. „Ale ještě lepší zprávou by bylo, kdyby mocipáni v Moskvě reagovali (na výsledek voleb) klidněji a přiměřeněji,“ upozornil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Sesuv ve zlatém dole ve Středoafrické republice si vyžádal nejméně sto obětí

Sesuv, k němuž došlo v úterý v nelegálním zlatém dole ve Středoafrické republice, si vyžádal nejméně sto obětí na životech, mnoho dalších lidí utrpělo zranění. První informace uváděly nejméně tři desítky mrtvých. Záchranné práce ještě pokračují, informovala ve středu v podvečer SELČ agentura AFP.
před 40 mminutami

Počet příslušníků německé armády je nejvyšší za třináct let

Zájem o službu v německé armádě výrazně roste. Počet žádostí o přijetí se meziročně zvýšil o 26 procent, což německá vláda vítá v době rostoucího napětí mezi Ruskem a členskými státy NATO.
před 1 hhodinou

KLDR chce přesunout část jaderných sil na moře

Severní Korea se v rámci „nové éry“ námořnictva snaží o vývoj nukleárních ponorek, velkých válečných lodí s raketami schopnými jaderného úderu a budování nových základen. Zatím však námořní síly KLDR početně i technologicky nesrovnatelně zaostávají za kapacitami Jižní Korey či USA a nová moderní plavidla navíc slouží spíše k propagandě. I tak ale panují obavy, že spojenci budou muset vynaložit více prostředků a sil ke sledování situace ve vodách u KLDR.
před 1 hhodinou

Děti v Hrušivce vyrůstají za zvuku ruských dronů. Mnozí obyvatelé ale nechtějí odejít

Ukrajinská obec Hrušivka v Dněpropetrovské oblasti, ležící podle mapy projektu DeepState šestnáct kilometrů od frontové linie, čelí ruskému dělostřeleckému ostřelování a útokům dronů. Při jednom z posledních útoků v jejím okolí podle místních zahynul dospívající chlapec a jeho dva kamarádi utrpěli zranění. Ruské síly útočí také na centrum obce, kde lidé nakupují a děti si hrají. Úřady přesto dosud nenařídily povinnou evakuaci rodin s dětmi. Jak se místní před útoky chrání a proč nechtějí odejít?
před 3 hhodinami

VideoZ fronty do Bruselu: Barbora Maxová o proměnách války i unijní politice

Od válečného zpravodajství v krytech a pod protidronovými sítěmi v Chersonu až po diplomacii v unijních kuloárech. Dlouholetá reportérka České televize Barbora Maxová v podcastu Za Horizont reflektuje svých devět náročných turnusů na Ukrajině, proměnu válečné reality i únavu tamní společnosti. Proč po čtyřech letech opouští frontovou linii a jaké výzvy ji čekají v nové roli stálé zpravodajky ČT v Bruselu? O geopolitice, tlaku na veřejnoprávní média i o tom, zda má klasická novinařina v době AI ještě šanci. Moderuje Tomáš Šponar.
před 3 hhodinami

Sever Chile se potýká s dešti a sesuvy půdy

Severní Chile zasáhly mimořádně silné deště, které v oblasti vyvolaly záplavy a sesuvy půdy. Nejhůře postižená je provincie Tocopilla v regionu Antofagasta, kde voda a bahno zaplavily části města Tocopilla a narušily silniční spojení. Chilské úřady kvůli rozsahu škod vyhlásily v provincii stav katastrofy a nařídily preventivní evakuace v některých ohrožených oblastech. Déšť zasáhl i další části severu země a úřady varují před pokračujícím rizikem rychle tekoucí vody a dalších sesuvů.
před 3 hhodinami

Vojenské cvičení Jižní Koreje a USA skončí téměř o týden dříve. KLDR to „nezajímá“

Každoroční společná vojenská cvičení Jižní Koreje s USA skončí dříve, než se plánovalo, uvedla jihokorejská armáda. Cvičení s názvem Ulchi Freedom Shield (UFS) začala v pondělí a skončí v pátek. Původně měla trvat jedenáct dní, tedy do 27. srpna, informovaly světové agentury. Prohlášení armády přišlo poté, co v neděli americký prezident Donald Trump oznámil omezení americké účasti na cvičení, protože podle něj vysílala Pchjongjangu „naprosto nevhodný a nepřátelský signál“. KLDR však ve středu vzkázala, že zemi rozhodnutí USA nezajímá.
04:35Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Izraelská armáda vyšetřuje možné válečné zločiny v Gaze

Izraelská armáda zahájila první vyšetřování možných zločinů připisovaných izraelským silám od začátku války v Pásmu Gazy, napsal server The Jerusalem Post. Týká se mimo jiné zabití pětileté palestinské dívky Hind Radžab, její rodiny a patnácti palestinských záchranářů. Informovala o tom agentura AP s odvoláním na sdělení armády, která se nyní rozhodla vyšetřovat pět z celkem 150 oznámených incidentů.
před 3 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.