Efez - Antické město Efez je rájem milovníků památek a také rájem archeologů. Ti mají k dispozici stále sofistikovanější technologie a neváhají je použít třeba na tisíce let staré kosti, aby zjistili více o životě lidí v minulosti. Do Efezu se teď sjeli odborníci na bioarcheologii. Tuto vědu zajímají lidské ostatky. Výsledky studií odhalují třeba historii lékařství nebo vývoj nemocí.
Medicína pomáhá odhalovat taje minulosti
V antickém městě Efez lidé žili už před čtyřmi tisíci lety. O jejich životech vypráví rozpadající se fontány, ulice, divadla. Teď sem ale přijeli odborníci na takzvanou bioarcheologii, aby zjistili více o zdejších obyvatelích. „Zabýváme se třeba tím, co tehdy lidé jedli, jaké měli nemoci, atd. Používáme moderních přístrojů dnešní medicíny ovšem na testy kostí nebo mumií z muzea,“ popisuje profesor Rethy Chhem z Ulmu.
Terry Brown, profesor genetiky z Manchesterské univerzity, vysvětluje: „Napřed se snažíme získat DNA z kostí nebo zubů. A taky ze zbytků rostlinného původu. DNA nám leccos prozradí o člověku, jehož kostru zkoumáme.“
Profesor Brown a jeho kolegové zkoumají, zda lidé v antice trpěli tuberkulózou. Historické vzorky bakterie pak srovnávají s těmi současnými. Získávají tak cenné informace o vývoji tuberkulózy i o jejím vlivu na společnost.
Efez
Asi 100 km od Efezu leží příbřežní město Urla. I tady probíhají vykopávky, ovšem pod vodou. Starověké sídlo Liman Tepe se potopilo, protože terén poklesl vlivem zemětřesení. Právě tady archeologové objevili před deseti lety neobvyklý hrob 54 kojenců. Jejich ostatky podrobili biomedicínské analýze. Testy DNA záhadu hromadného hrobu neodhalily. Ale antropologové určili, že všechny děti trpěly anémií. Právě genetická choroba krve, tzv. středomořská anémie, je v oblasti rozšířená dodnes.
Bioarcheologie v praxi (zdroj: ČT24)