Masarykův onkologický ústav - vše pod jednou střechou

Brno - Bývalá prodavačka Marcela Kozderová z Brna je pacientkou Masarykova onkologického ústavu. Její diagnóza - rakovina hrtanu a jazyka - byla pro ni jako pro každého šokem. Dříve by patřila k beznadějným případům, nyní má šanci se úspěšně vyléčit. Onkologických pacientů však přibývá a do roku 2030 by jich mělo podle světových prognóz být až třikrát víc než dnes. Masarykův onkologický ústav v Brně, který byl otevřen 13. ledna 1935, bude tak společně s dalšími 13 onkologickými centry v republice stále potřebnější.

Žlutý kopec, jak se ústavu přezdívá, se jako jediný od samého počátku zabývá výhradně léčbou onkologických pacientů. V době jeho vzniku se na rozdíl od současnosti rakovina léčila především chirurgickou cestou a ročně tak nemoc znamenala smrt pro přibližně 16 tisíc lidí.

Stavba Domu útěchy, jak se dříve Masarykův onkologický ústav nazýval, byla zahájena v roce 1933 na Žlutém kopci, v sousedství chirurgického pavilonu zemské nemocnice. Projekt připravili přední představitelé funkcionalismu, architekti Vladimír Fischer a Bedřich Rozehnal, a již za dva roky se onkologický ústav otvíral. Záměr projektu, mít vše potřebné na jednom místě, si pochvaluje ředitel Masarykova onkologického ústavu a předseda České onkologické společnosti Jiří Vorlíček. „Díky tomuto záměru našich předchůdců jsme jediné komplexní centrum, které má vše pod jednou střechou. Vyšetřovací, léčebné metody i metody následné péče. Tím máme určitou výhodu oproti ostatním onkologickým centrům v Česku.“

Od třicátých let se samozřejmě naprosto radikálně změnil způsob léčby, přibylo pacientů, ale také naděje na jejich vyléčení. Ročně ústavem projde téměř 180 tisíc onkologicky nemocných. V zařízení se koncentruje špičkové přístrojové vybavení odpovídající současným světovým trendům a vysoce kvalifikovaný personál.

Počet nemocných roste

Lidí, kteří onemocní rakovinou, stále přibývá. A není to podle lékařů jen proto, že jsou k dispozici lepší diagnostické metody. Na vině je životní styl a genetická zátěž. Jen v současnosti žije v Česku 400 tisíc lidí, kteří se buď léčili, a nebo léčí s rakovinou. Ročně jich přibývá zhruba 70 tisíc a 27 tisíc každý rok na následky rakoviny umírá. „Česká republika přitom vede ve výskytu rakoviny tlustého střeva a konečníku. Z více než 8 tisíc nově diagnostikovaných je nemoc u poloviny pacientů odhalena až v pokročilém stadiu,“ vypočítává Vorlíček. Prognózy jsou přitom neúprosné.

Do roku 2030 přibude nemocných rakovinou trojnásobně. „Půjde především o to stále zlepšovat diagnostické metody, abychom mohli rakovinu úspěšně léčit včas,“ dodal Vorlíček.

Prevence zachraňuje životy

K včasnému záchytu rakoviny ale zlepšování diagnostiky nestačí. Pacienti se také musí naučit pravidelně sledovat vlastní zdravotní stav. K tomu v současné době slouží bezplatný screening rakoviny prsu, děložního čípku a rakoviny střev a konečníku. Ten mohou bezplatně absolvovat nejrizikovnější věkové skupiny. Masarykův onkologický ústav je přitom jediným zařízením v republice, které provádí pro zájemce také placené vyšetření, při němž se pacient dozví, s jakou pravděpodobností onemocní a jakým typem rakoviny. „Potvrzuje se, že pravidelný mamografický screening pro ženy zlepšil situaci v záchytu rakoviny prsu u žen,“ řekl Vorlíček.

Nové metody léčby dávají naději

Pomoci by podle Vorlíčka mohl také nový trend v léčbě rakoviny, individualizovaná léčba „šitá pacientovi na míru“. V současné době jde o metody biologické léčby, při níž se stimuluje imunitní systém, který rakovinu sám potlačí. Na podobném principu funguje i vakcinace, při níž se z nadorových a zdravých buněk pacienta vyrobí preparát, jenž při zpětné aplikaci do těla pacienta růst nádoru zastaví a nebo jej zcela zlikviduje. Samozřejmě při léčbě klasickými metodami onkologům značně pomáhají špičkové radiologické přístroje, které nedevastují lidský organismus. „Jsou to špičkové lineární urychlovače, které pracují na principu zacílení přímo na nádor: “Jsou pro pacienta šetrnější a nedevastujeme celý organismus. Takové máme u nás tři a jsou plně vytíženy. Do budoucna jich chceme mít celkem pět," dodává primář kliniky radiační onkologie Petr Čoupek.

Informovanost, komunikace a peníze

Problémy onkologické péče v České republice stále zůstávají informovanost pacientů, komunikační bariéry mezi nimi a lékaři a samozřejmě nedostatek peněz. Zatímco v loňském roce dostal podle Vorlíčka každý pacient, který přišel včas na správné místo, potřebnou péči, v letošním roce tomu tak být nemusí. „Kvůli krizi se šetří všude a vypadá to, že peněz bude i pro zdravotnictví míň. Doufáme však, že ministerstvo skutečně dodrží svůj slib a zajistí zlevnění některých léků, což by nám mohlo pomoci,“ prohlásil. Co lze nezávisle na penězích vylepšovat vždycky, je komunikace lékařů s pacienty. Internetové stránky ani poradny totiž nestačí. „V komunikaci lékařů s pacienty máme samozřejmě jako všichni ostatní nedostatky, které se snažíme odstraňovat nejen přímo v ústavu, ale i s ostatními praktickými lékaři, za nimiž přichází pacienti jako prvními,“ vysvětlil Vorlíček.

Příběh Marcely Kozderové začal stejně jako u většiny pacientů. Na lékaře se obrátila se zdravotními problémy. Měla opuchlý jazyk a hrdlo a nemohla polykat. Diagnóza byla neúprosná: rakovina. „Ještě dnes jsem z toho v šoku. Lékaři mi řekli, že mám typickou chorobu kuřáků a já neměla cigaretu v životě v puse,“ vypráví pacientka. Teď se začala matka dvou dětí intenzivně léčit, podstupuje radioterapii a chemoterapii. „Mám za sebou dvě chemoterapie. Ta druhá byla příšerná,“ popisuje Kozderová. Po zmenšení nádoru ji čeká operace. Přišla kvůli nemoci o hlasivky, přesto se nevzdává. „Chtěla jsem být vždycky aktivní důchodkyně, a když mi syn zavolal jako první, že budu mít vnoučátko, řekla jsem si, musím to dokázat, chci si to užít,“ směje se Kozderová. V Masarykově onkologickém ústavu podstoupí veškerou léčbu. Lékaři jí dávají naději na vyléčení. 

  • Mamografické vyšetření autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/14/1355/135431.jpg
  • Zmodernizované onkologické centrum autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/13/1261/126069.jpg
  • Zhoubný nádor autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/11/1010/100909.jpg
  • Marcela Kozderová autor: TS Brno, zdroj: TS Brno http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/14/1355/135492.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Za srážkou vlaků na jihu Španělska mohla být prasklá kolej, píší místní média

Vykolejení tří vagonů vlaku, které v neděli na jihu Španělska narazily do protijedoucí soupravy jedoucí z Madridu, mohl způsobit prasklý svár na kolejích. Píší o tom španělská média, podle nichž jde zatím o jednu z hypotéz vyšetřovatelů. Počet obětí se ve středu zvýšil na 43, když záchranáři objevili další tělo. Incident si vyžádal i několik desítek zraněných. V pondělí večer se stala další železniční nehoda, při níž zemřel mladý strojvůdce. Odbory španělských strojvedoucích pohrozily ve středu stávkou, zatím bez konkrétního data, a požadují zajištění bezpečnosti na železnici.
13:09Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
14:36Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 2 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
16:46Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Pouze Spojené státy americké mohou ochránit Grónsko, řekl prezident USA Donald Trump ve svém projevu na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu. Grónsko je autonomním územím Dánska. A zatímco zástupci dánské vlády vůbec nedorazili na WEF, pozornost na konferenci přilákala početná americká delegace. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v úterý podmínil svou účast na WEF podpisem bezpečnostních záruk ze strany USA. Trump se s ním setká ve čtvrtek.
13:19Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
15:04Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Vojenský soud uložil Uzbekovi doživotí za atentát na významného ruského generála

Doživotí vyměřil ve středu ruský vojenský soud muži z Uzbekistánu, kterého uznal vinným z atentátu na náčelníka sil radiační, chemické a biologické ochrany ruské armády Igora Kirillova z roku 2024. Další tři obžalovaní v případu dostali tresty od 18 do 25 let vězení, informovaly tiskové agentury AFP a Interfax.
před 3 hhodinami

Svět čelí nevratnému vyčerpání zásob vody, varují vědci z OSN

Změny v nedostatku vody, které vypadaly dříve jako přechodné nebo dočasné, se mění na trvalé a nevratné. Konstatuje to rozsáhlá zpráva, která ale navrhuje také možná řešení.
před 3 hhodinami
Načítání...