Masarykův onkologický ústav - vše pod jednou střechou

Brno - Bývalá prodavačka Marcela Kozderová z Brna je pacientkou Masarykova onkologického ústavu. Její diagnóza - rakovina hrtanu a jazyka - byla pro ni jako pro každého šokem. Dříve by patřila k beznadějným případům, nyní má šanci se úspěšně vyléčit. Onkologických pacientů však přibývá a do roku 2030 by jich mělo podle světových prognóz být až třikrát víc než dnes. Masarykův onkologický ústav v Brně, který byl otevřen 13. ledna 1935, bude tak společně s dalšími 13 onkologickými centry v republice stále potřebnější.

Žlutý kopec, jak se ústavu přezdívá, se jako jediný od samého počátku zabývá výhradně léčbou onkologických pacientů. V době jeho vzniku se na rozdíl od současnosti rakovina léčila především chirurgickou cestou a ročně tak nemoc znamenala smrt pro přibližně 16 tisíc lidí.

Stavba Domu útěchy, jak se dříve Masarykův onkologický ústav nazýval, byla zahájena v roce 1933 na Žlutém kopci, v sousedství chirurgického pavilonu zemské nemocnice. Projekt připravili přední představitelé funkcionalismu, architekti Vladimír Fischer a Bedřich Rozehnal, a již za dva roky se onkologický ústav otvíral. Záměr projektu, mít vše potřebné na jednom místě, si pochvaluje ředitel Masarykova onkologického ústavu a předseda České onkologické společnosti Jiří Vorlíček. „Díky tomuto záměru našich předchůdců jsme jediné komplexní centrum, které má vše pod jednou střechou. Vyšetřovací, léčebné metody i metody následné péče. Tím máme určitou výhodu oproti ostatním onkologickým centrům v Česku.“

Od třicátých let se samozřejmě naprosto radikálně změnil způsob léčby, přibylo pacientů, ale také naděje na jejich vyléčení. Ročně ústavem projde téměř 180 tisíc onkologicky nemocných. V zařízení se koncentruje špičkové přístrojové vybavení odpovídající současným světovým trendům a vysoce kvalifikovaný personál.

Počet nemocných roste

Lidí, kteří onemocní rakovinou, stále přibývá. A není to podle lékařů jen proto, že jsou k dispozici lepší diagnostické metody. Na vině je životní styl a genetická zátěž. Jen v současnosti žije v Česku 400 tisíc lidí, kteří se buď léčili, a nebo léčí s rakovinou. Ročně jich přibývá zhruba 70 tisíc a 27 tisíc každý rok na následky rakoviny umírá. „Česká republika přitom vede ve výskytu rakoviny tlustého střeva a konečníku. Z více než 8 tisíc nově diagnostikovaných je nemoc u poloviny pacientů odhalena až v pokročilém stadiu,“ vypočítává Vorlíček. Prognózy jsou přitom neúprosné.

Do roku 2030 přibude nemocných rakovinou trojnásobně. „Půjde především o to stále zlepšovat diagnostické metody, abychom mohli rakovinu úspěšně léčit včas,“ dodal Vorlíček.

Prevence zachraňuje životy

K včasnému záchytu rakoviny ale zlepšování diagnostiky nestačí. Pacienti se také musí naučit pravidelně sledovat vlastní zdravotní stav. K tomu v současné době slouží bezplatný screening rakoviny prsu, děložního čípku a rakoviny střev a konečníku. Ten mohou bezplatně absolvovat nejrizikovnější věkové skupiny. Masarykův onkologický ústav je přitom jediným zařízením v republice, které provádí pro zájemce také placené vyšetření, při němž se pacient dozví, s jakou pravděpodobností onemocní a jakým typem rakoviny. „Potvrzuje se, že pravidelný mamografický screening pro ženy zlepšil situaci v záchytu rakoviny prsu u žen,“ řekl Vorlíček.

Nové metody léčby dávají naději

Pomoci by podle Vorlíčka mohl také nový trend v léčbě rakoviny, individualizovaná léčba „šitá pacientovi na míru“. V současné době jde o metody biologické léčby, při níž se stimuluje imunitní systém, který rakovinu sám potlačí. Na podobném principu funguje i vakcinace, při níž se z nadorových a zdravých buněk pacienta vyrobí preparát, jenž při zpětné aplikaci do těla pacienta růst nádoru zastaví a nebo jej zcela zlikviduje. Samozřejmě při léčbě klasickými metodami onkologům značně pomáhají špičkové radiologické přístroje, které nedevastují lidský organismus. „Jsou to špičkové lineární urychlovače, které pracují na principu zacílení přímo na nádor: “Jsou pro pacienta šetrnější a nedevastujeme celý organismus. Takové máme u nás tři a jsou plně vytíženy. Do budoucna jich chceme mít celkem pět," dodává primář kliniky radiační onkologie Petr Čoupek.

Informovanost, komunikace a peníze

Problémy onkologické péče v České republice stále zůstávají informovanost pacientů, komunikační bariéry mezi nimi a lékaři a samozřejmě nedostatek peněz. Zatímco v loňském roce dostal podle Vorlíčka každý pacient, který přišel včas na správné místo, potřebnou péči, v letošním roce tomu tak být nemusí. „Kvůli krizi se šetří všude a vypadá to, že peněz bude i pro zdravotnictví míň. Doufáme však, že ministerstvo skutečně dodrží svůj slib a zajistí zlevnění některých léků, což by nám mohlo pomoci,“ prohlásil. Co lze nezávisle na penězích vylepšovat vždycky, je komunikace lékařů s pacienty. Internetové stránky ani poradny totiž nestačí. „V komunikaci lékařů s pacienty máme samozřejmě jako všichni ostatní nedostatky, které se snažíme odstraňovat nejen přímo v ústavu, ale i s ostatními praktickými lékaři, za nimiž přichází pacienti jako prvními,“ vysvětlil Vorlíček.

Příběh Marcely Kozderové začal stejně jako u většiny pacientů. Na lékaře se obrátila se zdravotními problémy. Měla opuchlý jazyk a hrdlo a nemohla polykat. Diagnóza byla neúprosná: rakovina. „Ještě dnes jsem z toho v šoku. Lékaři mi řekli, že mám typickou chorobu kuřáků a já neměla cigaretu v životě v puse,“ vypráví pacientka. Teď se začala matka dvou dětí intenzivně léčit, podstupuje radioterapii a chemoterapii. „Mám za sebou dvě chemoterapie. Ta druhá byla příšerná,“ popisuje Kozderová. Po zmenšení nádoru ji čeká operace. Přišla kvůli nemoci o hlasivky, přesto se nevzdává. „Chtěla jsem být vždycky aktivní důchodkyně, a když mi syn zavolal jako první, že budu mít vnoučátko, řekla jsem si, musím to dokázat, chci si to užít,“ směje se Kozderová. V Masarykově onkologickém ústavu podstoupí veškerou léčbu. Lékaři jí dávají naději na vyléčení. 

  • Mamografické vyšetření autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/14/1355/135431.jpg
  • Zmodernizované onkologické centrum autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/13/1261/126069.jpg
  • Zhoubný nádor autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/11/1010/100909.jpg
  • Marcela Kozderová autor: TS Brno, zdroj: TS Brno http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/14/1355/135492.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajina už nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, řekl Šmyhal

Ukrajina již nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, uvedl tamní ministr energetiky Denys Šmyhal. Země chce dovážet více elektřiny a chystá jednání se spojenci, dodal. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle portálu listu Ukrajinska pravda prohlásil, že Ukrajina nedokáže pokrýt více než třetinu energetických potřeb. Už v polovině týdne prezident vyhlásil v energetickém sektoru stav nouze.
17:12Aktualizovánopřed 13 mminutami

Kopečný: Babiš neměl o muniční iniciativě kompletní informace. Otočil i díky chvále partnerů

Premiér Andrej Babiš (ANO) dříve v opozici nemohl mít vhled do fungování muniční iniciativy, sdělil v Interview ČT24 někdejší vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný. Proto podle něj předseda vlády po svém jmenování z původního postoje, že Česko projekt úplně zruší, ustoupil. K tomu, že Babiš svolil ke koordinaci iniciativy, ač do ní země nebude finančně přispívat, pomohla podle Kopečného i mezinárodní situace. Od významných českých partnerů totiž slyšel, že má smysl, míní.
před 1 hhodinou

Vidím ve Venezuele začátek přechodu k demokracii, říká Machadová

Vůdkyně venezuelské opozice María Corina Machadová vidí ve své zemi začátek přechodu k demokracii, řekla v pátek na tiskové konferenci po čtvrtečním setkání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Podle ní se Venezuela stane svobodnou díky podpoře Spojených států a právě amerického prezidenta. Zmínila také, že by se v její zemi mohly konat volby, napsala média. Trump v pátek uvedl, že hodlá s Machadovou opět hovořit.
20:09Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Francie vyšetřuje sexuálního násilníka Pelicota z dalších zločinů

Francouzské policejní oddělení pro nevyjasněné případy zahájilo vyšetřování Dominiqua Pelicota, který byl loni odsouzen za organizování hromadného znásilňování své tehdejší manželky Gisèle Pelicotové. Cílem nového vyšetřování je zjistit, zda se Pelicot v minulosti nedopustil dalších závažných zločinů a zda neexistují další oběti. Agentuře AFP to v pátek sdělila francouzská prokuratura.
před 2 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
08:08Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
09:37Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Pavel: Česká iniciativa dodává Kyjevu půlku munice. Zelenskyj za ni děkoval

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
13:46Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Trumpův zmocněnec zamíří do Grónska v březnu. Věří v dohodu

Zmocněnec amerického prezidenta Donalda Trumpa Jeff Landry chce Grónsko navštívit v březnu, aby usiloval o dohodu s Dány, sdělil stanici Fox News. Trump opakovaně prohlašuje, že USA o arktický ostrov, který je poloautonomní součástí Dánska, stojí, prý kvůli strategickým a bezpečnostním důvodům. Grónští i dánští státníci to ovšem odmítají, jednat s nimi má v pondělí generální tajemník NATO Mark Rutte.
14:44Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...