Masarykův onkologický ústav - vše pod jednou střechou

Brno - Bývalá prodavačka Marcela Kozderová z Brna je pacientkou Masarykova onkologického ústavu. Její diagnóza - rakovina hrtanu a jazyka - byla pro ni jako pro každého šokem. Dříve by patřila k beznadějným případům, nyní má šanci se úspěšně vyléčit. Onkologických pacientů však přibývá a do roku 2030 by jich mělo podle světových prognóz být až třikrát víc než dnes. Masarykův onkologický ústav v Brně, který byl otevřen 13. ledna 1935, bude tak společně s dalšími 13 onkologickými centry v republice stále potřebnější.

Žlutý kopec, jak se ústavu přezdívá, se jako jediný od samého počátku zabývá výhradně léčbou onkologických pacientů. V době jeho vzniku se na rozdíl od současnosti rakovina léčila především chirurgickou cestou a ročně tak nemoc znamenala smrt pro přibližně 16 tisíc lidí.

Stavba Domu útěchy, jak se dříve Masarykův onkologický ústav nazýval, byla zahájena v roce 1933 na Žlutém kopci, v sousedství chirurgického pavilonu zemské nemocnice. Projekt připravili přední představitelé funkcionalismu, architekti Vladimír Fischer a Bedřich Rozehnal, a již za dva roky se onkologický ústav otvíral. Záměr projektu, mít vše potřebné na jednom místě, si pochvaluje ředitel Masarykova onkologického ústavu a předseda České onkologické společnosti Jiří Vorlíček. „Díky tomuto záměru našich předchůdců jsme jediné komplexní centrum, které má vše pod jednou střechou. Vyšetřovací, léčebné metody i metody následné péče. Tím máme určitou výhodu oproti ostatním onkologickým centrům v Česku.“

Od třicátých let se samozřejmě naprosto radikálně změnil způsob léčby, přibylo pacientů, ale také naděje na jejich vyléčení. Ročně ústavem projde téměř 180 tisíc onkologicky nemocných. V zařízení se koncentruje špičkové přístrojové vybavení odpovídající současným světovým trendům a vysoce kvalifikovaný personál.

Počet nemocných roste

Lidí, kteří onemocní rakovinou, stále přibývá. A není to podle lékařů jen proto, že jsou k dispozici lepší diagnostické metody. Na vině je životní styl a genetická zátěž. Jen v současnosti žije v Česku 400 tisíc lidí, kteří se buď léčili, a nebo léčí s rakovinou. Ročně jich přibývá zhruba 70 tisíc a 27 tisíc každý rok na následky rakoviny umírá. „Česká republika přitom vede ve výskytu rakoviny tlustého střeva a konečníku. Z více než 8 tisíc nově diagnostikovaných je nemoc u poloviny pacientů odhalena až v pokročilém stadiu,“ vypočítává Vorlíček. Prognózy jsou přitom neúprosné.

Do roku 2030 přibude nemocných rakovinou trojnásobně. „Půjde především o to stále zlepšovat diagnostické metody, abychom mohli rakovinu úspěšně léčit včas,“ dodal Vorlíček.

Prevence zachraňuje životy

K včasnému záchytu rakoviny ale zlepšování diagnostiky nestačí. Pacienti se také musí naučit pravidelně sledovat vlastní zdravotní stav. K tomu v současné době slouží bezplatný screening rakoviny prsu, děložního čípku a rakoviny střev a konečníku. Ten mohou bezplatně absolvovat nejrizikovnější věkové skupiny. Masarykův onkologický ústav je přitom jediným zařízením v republice, které provádí pro zájemce také placené vyšetření, při němž se pacient dozví, s jakou pravděpodobností onemocní a jakým typem rakoviny. „Potvrzuje se, že pravidelný mamografický screening pro ženy zlepšil situaci v záchytu rakoviny prsu u žen,“ řekl Vorlíček.

Nové metody léčby dávají naději

Pomoci by podle Vorlíčka mohl také nový trend v léčbě rakoviny, individualizovaná léčba „šitá pacientovi na míru“. V současné době jde o metody biologické léčby, při níž se stimuluje imunitní systém, který rakovinu sám potlačí. Na podobném principu funguje i vakcinace, při níž se z nadorových a zdravých buněk pacienta vyrobí preparát, jenž při zpětné aplikaci do těla pacienta růst nádoru zastaví a nebo jej zcela zlikviduje. Samozřejmě při léčbě klasickými metodami onkologům značně pomáhají špičkové radiologické přístroje, které nedevastují lidský organismus. „Jsou to špičkové lineární urychlovače, které pracují na principu zacílení přímo na nádor: “Jsou pro pacienta šetrnější a nedevastujeme celý organismus. Takové máme u nás tři a jsou plně vytíženy. Do budoucna jich chceme mít celkem pět," dodává primář kliniky radiační onkologie Petr Čoupek.

Informovanost, komunikace a peníze

Problémy onkologické péče v České republice stále zůstávají informovanost pacientů, komunikační bariéry mezi nimi a lékaři a samozřejmě nedostatek peněz. Zatímco v loňském roce dostal podle Vorlíčka každý pacient, který přišel včas na správné místo, potřebnou péči, v letošním roce tomu tak být nemusí. „Kvůli krizi se šetří všude a vypadá to, že peněz bude i pro zdravotnictví míň. Doufáme však, že ministerstvo skutečně dodrží svůj slib a zajistí zlevnění některých léků, což by nám mohlo pomoci,“ prohlásil. Co lze nezávisle na penězích vylepšovat vždycky, je komunikace lékařů s pacienty. Internetové stránky ani poradny totiž nestačí. „V komunikaci lékařů s pacienty máme samozřejmě jako všichni ostatní nedostatky, které se snažíme odstraňovat nejen přímo v ústavu, ale i s ostatními praktickými lékaři, za nimiž přichází pacienti jako prvními,“ vysvětlil Vorlíček.

Příběh Marcely Kozderové začal stejně jako u většiny pacientů. Na lékaře se obrátila se zdravotními problémy. Měla opuchlý jazyk a hrdlo a nemohla polykat. Diagnóza byla neúprosná: rakovina. „Ještě dnes jsem z toho v šoku. Lékaři mi řekli, že mám typickou chorobu kuřáků a já neměla cigaretu v životě v puse,“ vypráví pacientka. Teď se začala matka dvou dětí intenzivně léčit, podstupuje radioterapii a chemoterapii. „Mám za sebou dvě chemoterapie. Ta druhá byla příšerná,“ popisuje Kozderová. Po zmenšení nádoru ji čeká operace. Přišla kvůli nemoci o hlasivky, přesto se nevzdává. „Chtěla jsem být vždycky aktivní důchodkyně, a když mi syn zavolal jako první, že budu mít vnoučátko, řekla jsem si, musím to dokázat, chci si to užít,“ směje se Kozderová. V Masarykově onkologickém ústavu podstoupí veškerou léčbu. Lékaři jí dávají naději na vyléčení. 

  • Mamografické vyšetření autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/14/1355/135431.jpg
  • Zmodernizované onkologické centrum autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/13/1261/126069.jpg
  • Zhoubný nádor autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/11/1010/100909.jpg
  • Marcela Kozderová autor: TS Brno, zdroj: TS Brno http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/14/1355/135492.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko zesiluje údery na ukrajinskou energetiku, zima může být těžší než loni

Letošní zima by mohla být pro Ukrajinu ještě těžší než loni, kdy Rusko terorizovalo obyvatele napadené země ničením energetiky uprostřed mrazů. Moskva letos zintenzivnila údery na ukrajinské zdroje elektřiny a Kyjev s odkazem na zpravodajské služby USA tvrdí, že další velká vlna útoků na energetiku by mohla z Ruska přijít ještě v létě. To všechno v situaci, kdy se Ukrajině nedostává raket protivzdušné obrany.
Právě teď

V Texasu havaroval vrtulník americké armády, zahynuli dva vojáci

V Texasu ve středu havaroval útočný vrtulník Apache americké armády, zahynuli oba vojáci na palubě. Při pádu stroje do pole vypukl rozsáhlý požár vegetace, kvůli němuž muselo být evakuováno několik obydlí. V noci na čtvrtek o tom napsaly tiskové agentury s odvoláním na tamní představitele.
před 30 mminutami

Zemětřesení v Kolumbii má 265 obětí, další stovky lidí se pohřešují

Pondělní zemětřesení v Kolumbii si dosud vyžádalo nejméně 265 obětí na životech- Dalších 496 lidí se pohřešuje, zranění utrpělo téměř 3500 lidí. V noci na čtvrtek SELČ to podle agentur řekl kolumbijský prezident Abelardo de la Espriella. Současně oznámil záměr vyhlásit v zemi stav ekonomické nouze.
před 2 hhodinami

Několik členů posádky USS Abraham Lincoln se pokusilo skočit přes palubu

Několik příslušníků amerického námořnictva a námořní pěchoty se pokusilo skočit přes palubu letadlové lodi USS Abraham Lincoln. Dělo se tak během jejího prodlouženého nasazení v souvislosti s válkou s Íránem. Média a vojenské weby Navy Times či Stars and Stripes s odvoláním na rodiny příslušníků americké armády upozorňují na to, že na lodi panují špatné životní podmínky a duševní zdraví posádky se zhoršuje.
před 7 hhodinami

Ukrajina podnikla masivní útok na ruský Krasnodarský kraj, tvrdí tamní úřady

Podle ruských úřadů noční ukrajinské útoky na ruský Krasnodarský kraj zabily dva lidi – včetně dítěte – a několik dalších zranily. Trosky dronů v kraji zasáhly čtyři průmyslové podniky. Ruská armáda sdělila, že v noci na středu zničila 502 ukrajinských bezpilotních letounů. List Financial Times napsal, že Ukrajina přerušila útoky na ropné tankery. Ukrajinské zdroje informují o zasažení čtyř ruských válečných lodí.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoRekordní sucho brzdí německou ekonomiku, klimatická krize stojí Evropu miliardy

Rekordní sucho v Německu sráží hladiny tamních velkých řek na historická minima. Týká se to Rýna, Dunaje i Labe. Problémy kvůli tomu má lodní doprava i průmysl, ohrožený je také už tak slabý růst jedné z hlavních evropských ekonomik. Spolkové země proto například pozastavují zákaz jízdy kamionů v neděli a o svátcích či posilují železniční dopravu. Ekonom z CERGE-EI Tomáš Protivínský zmiňuje i další dopady klimatické krize na evropskou ekonomiku. Patří mezi ně například negativní vliv na pracující a jejich produktivitu nebo zdraví. „Pro letošní rok se prozatímní náklady odhadují na 180 miliard eur,“ řekl pak k ceně, kterou dle něj evropské hospodářství platí za klimatickou krizi a s ní spojené problémy.
před 7 hhodinami

Miliony lidí na severní polokouli pozorovaly zatmění Slunce. Vidět bylo i v Česku

Miliony lidí na severní polokouli ve středu večer SELČ vzhlížely k obloze a sledovaly zatmění Slunce. Úplné bylo pozorovatelné na Islandu, v Grónsku, na severu Ruska či na Pyrenejském poloostrově. Na dalších místech polokoule, včetně velké části Evropy, severu Spojených států, Kanady či severozápadní Afriky, bylo možné pozorovat zatmění částečné. To bylo výrazně viditelné i v Česku, kde byly pro pozorování veskrze skvělé podmínky. Totéž platí i pro roje Perseid, které vrcholí v noci na čtvrtek.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

OBRAZEM: Češi i Evropa sledovali zatmění Slunce. Někde bylo i úplné

Lidé v Česku ve středu večer sledovali velmi výrazné částečné zatmění Slunce, které vyvrcholilo krátce po 20. hodině. Ojedinělý vesmírný jev byl vidět i v dalších částech Evropy – v pásu od severozápadního pobřeží po jihovýchod Španělska a Baleárské ostrovy Měsíc zakryl Slunce úplně. Podívejte se na záběry nebeského úkazu.
před 8 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.