Rouen (Francie) - Muzeum přírodních dějin ve francouzském Rouenu vrací Novému Zélandu mumifikovanou hlavu maorského válečníka, kterou vlastnilo 136 let. Tamní ministerstvo kultury v tom muzeu dosud bránilo, teď ale umožnila vydání ostatků změna zákona. Nový Zéland se řadu let snaží získat zpět stovky hlav válečníků, které se vyskytují v muzeích po celém světě.
Maorská hlava se po 136 letech vrací domů
Na Nový Zéland se už z řady zemí vrátilo kolem 300 těchto hlav. Muzeum v Rouen netuší, jak se u nich tetovaná hlava s jedním poškozeným očním důlkem vzala. Do roku 1996 byla vystavována vedle prehistorické kolekce. „V té době bylo běžné srovnávat 'divochy' z druhé strany světa s lidmi z 'našich' věznic,“ říká ředitel muzea Sebastien Minchin. Hlava je jednou z patnácti exemplářů nacházejících se na francouzském území. Na celém světě je jich kolem 500.
„V době válek buď mezi maorskými kmeny nebo mezi Maory a Brity v době prvních osadníků byl zájem o to nechat si nějakou památku na porážku nepřítele. Někdy poraženým uřezávali hlavy a nechávali je ve vesnici,“ popisuje ředitelka novozélandského Národního muzea.
Nový Zéland začal oficiálně usilovat o vrácení hlav válečníků v 80. letech. Francouzské zákony o kulturních artefaktech ale nedovolovaly vzdát se tělesných pozůstatků ve svém držení. V roce 2007 rouenská rada rozhodla, že hlavy budou vráceny. Ministerstvo kultury ovšem rozhodnutí rady odmítlo ze strachu, že by vytvořilo precedens pro návrat dalších kulturních artefaktů do zemí jejich původu. Návrat hlavy na Nový Zéland tak umožnila až loňská změna zákonů.
Na radnici v Rouen předali Francouzi hlavu během slavnostního ceremoniálu zástupcům wellingtonského muzea Te Papa, kteří projíždějí Evropu a snaží se získat zpět hlavy válečníků. Podle novozélandského deníku Dominion Post přivezou zpátky domů hned devět hlav.
Maorové tradičně používali hlavy jako válečné trofeje. Později byly velmi vyhledávané západními badateli, kteří za ně domorodcům nabízeli výměnou jiné zboží a zbraně. Poptávka po nich byla tak velká, že maorským mužům dokonce hrozila smrt jen proto, aby se z jejich pozůstatků mohla stát velmi ceněná mumifikovaná a tetovaná hlava.