Manifestace státní síly změnila Istanbul v bitevní pole

Istanbul - Za úmyslný pokus o poškození obrazu Turecka a útok na ekonomiku země označil premiér Recep Tayyip Erdoğan protivládní demonstrace, které se od konce května rozšířily do řady tureckých měst a které dnes proměnily Taksimské náměstí v Istanbulu v bitevní pole. Zatímco policejní těžkooděnci nasadili slzný plyn, gumové projektily a vodní děla, protestující házeli kameny a zápalné lahve. Podle některých svědků střety vyprovokovali policisté v civilu. Reportér BBC označil policejní zásah za promyšlenou manifestaci síly. Policie demonstranty z náměstí vytlačila, tisíce se jich sem ale navečer vrátily. Policisté proti nim ale znovu tvrdě zasáhli.

Stovky těžkooděnců s obrněnými vozidly vtrhly brzy ráno přes barikády na Taksimské náměstí, které bylo demonstranty obsazeno přes deset dní; barikády stály na náměstí i v některých ulicích Istanbulu. Policisté megafony opakovaně vyzývali demonstranty, aby na ně přestali útočit, a ujišťovali je, že nechtějí slzný plyn použít. Část protestujících se snažila s policií dohodnout, jiní házeli kameny a zápalné lahve; některá policejní vozidla se ocitla v plamenech. Policie nasadila slzný plyn, gumové projektily a vodní děla.

Policisté rovněž strhli velké transparenty, které protestující vyvěsili na velkou budovu na kraji náměstí, a nahradili je obří tureckou vlajkou. Většina demonstrantů byla postupně vytlačena do parku Gezi, kde mají stanový tábor. K němu se policisté zatím nepřibližují. Istanbulský guvernér nejprve dnes na Twitteru zaručil, že proti táboru policie nezakročí. Později na tiskové konferenci zásah policie obhajoval. „Tito lidé poškodili obraz Turecka ve světě,“ uvedl guvernér Huseyin Avni Mutlu na adresu demonstrantů.

Kolem druhé hodiny odpoledne se na okraji parku shromáždily desítky policejních těžkooděnců a vypadalo to, že budou zasahovat i tam. Po deseti minutách se ale opět stáhli na Taksimské náměstí. Sem se navečer také vrátily tisíce demonstrantů. Policie proti nim ale znovu tvrdě zasáhla a z náměstí je vytlačila.

Istanbulský guvernér na tiskové konferenci zásah policie na náměstí obhajoval. „Tito lidé poškodili obraz Turecka ve světě,“ uvedl guvernér Huseyin Avni Mutlu na adresu demonstrantů. Večer dodal, že operace proti demonstrantům budou pokračovat „dnem a nocí“, dokud „extremisté“ náměstí definitivně neopustí.

Vyprovokovala dnešní střety policie?

Jak uvedl v rozhovoru pro britský list The Guardian jeden z protestujících, jednatřicetiletý inženýr Bilal Oguz, lidé, kteří házeli zápalné lahve, nepatřili mezi demonstranty. „Byli to policisté v civilu, chtěli vyprovokovat lidi k tomu, aby útočili na policii. Chtějí ukázat, že jsou protestující násilníci, my jsme se ale všichni z náměstí stáhli do parku Gezi,“ tvrdil Oguz. Podle něj mají demonstranti pouze dva hlavní požadavky, a když budou splněny, z parku odejdou. „Požadujeme, aby v parku Gezi nevzniklo obchodní centrum a aby veškerá policejní brutalita byla vyšetřena a potrestána,“ dodal mladý demonstrant.

Erdoğan: Terčem protestů byla turecká ekonomika

Podobně jako guvernér hovořil o něco později i turecký premiér, který vyzval protestující, aby park Gezi opustili. „Park Gezi není okupační zóna,“ prohlásil Recep Tayyip Erdoğan před členy své vládnoucí Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP). Protesty jsou podle něj úmyslným pokusem o poškození obrazu Turecka. „Terčem těchto protestů byla turecká ekonomika… Rovněž šlo o systematický plán poškození obrazu Turecka,“ kritizoval demonstranty premiér. Lidi varoval, že jeho trpělivost není nekonečná, a dnešní zásah policie obhajoval. Demonstranty nazval lůzou, sabotéry a vandaly.

Recep Tayyip Erdoğan, předseda vlády:
"Těm, kteří chtějí v protestech pokračovat, chci vzkázat, že to už stačilo. Varuji vás: už to dál nebudeme tolerovat. (…) Je to systematická snaha poškodit pověst Turecka. Vznikla spoluprací vnějších a vnitřních sil."

Bülent Arınç, místopředseda vlády:
„Vláda má vše ve svých rukou. Bezpečnostní složky jen plní své povinnosti. Nelegální protesty v Turecku nebudeme nadále trpět a uděláme všechno, co nám zákony povolují, abychom je zastavili.“

Příslušníci zvláštní policejní jednotky již v pondělí večer zasáhli proti stovkám demonstrantů v Ankaře na honosné třídě Tunali Hilmi. Ta je uzavřena barikádami a od vypuknutí nepokojů v Ankaře 30. května na této ulici dosud nedocházelo k větším střetům. Zaměstnanci restaurací se podle svědků narychlo zavírali s klienty ve svých objektech, aby se vyhnuli slznému plynu.

Erdoğan se asi sejde se zástupci demonstrantů

Turecké demonstranty neodradila tvrdá slova Erdoğana, který v neděli prohlásil, že jeho trpělivost má své meze a že účastníci protivládních demonstrací za vše zaplatí vysokou cenu. Řady protestujících sice prořídly, nicméně i v pondělí setrvávaly hloučky mladých lidí na Taksimském náměstí v Istanbulu a dávaly najevo odhodlání k dalším protestům.

Podle pondělního sdělení nejmenovaného vládního zdroje se Erdoğan chce sejít se zástupci některých protestujících skupin, patrně ve středu. Jak uvedl reportér BBC přímo na Taksimském náměstí, dnešní zásah byl promyšlenou manifestací síly a mohl by konání schůzky ohrozit.

Turci zpočátku protestovali proti zničení parku na istanbulském náměstí, který měl ustoupit výstavbě mešity. Poté už v řadě tureckých měst vystupovali proti Erdoğanově proislámské a autoritativní politice. „Přesně proto jsme tady - v parku Gezi. Protože nám premiér příliš zasahuje do soukromí. Je mi jednačtyřicet let a mám právo si dát například pivo, kdykoliv se mi zachce,“ vysvětluje například herec Erkan Bektaş.

Hlavními požadavky demonstrantů se postupně staly rezignace premiéra, demise policejních šéfů Istanbulu a Ankary, propuštění zadržených a záruky svobody slova a shromažďování. Při protestech podle neoficiálních údajů zemřeli čtyři lidé (tři demonstranti a jeden policista) a přes čtyři tisíce jich bylo zraněno. Věcné škody už překročily v přepočtu 750 milionů korun. 

K dialogu Turecko vyzvaly i Spojené státy a Pan Ki-Mun

Bílý dům ve Washingtonu sleduje pokusy Turecka zakročit proti svobodě projevu s obavami. Vyzývají k dialogu mezi tureckou vládou a demonstranty. „Naším zájmem zůstává podpora svobody projevu a shromažďování včetně práva na nenásilný protest,“ uvedla v prohlášení mluvčí Bílého domu Caitlin Haydenová. „Věříme, že dlouhodobou stabilitu, bezpečnost a prosperitu Turecku zajistí dodržování základních svobod vyjadřování, shromažďování, sdružování a svobodná a nezávislá média. Turecko je blízký přítel a spojenec Spojených států a my očekáváme, že turecké úřady tyto základní svobody zaručí.“ Ke klidu a dialogu vyzval obě znesvářené strany také generální tajemník OSN Pan Ki-mun.

Turecká ekonomika v prvním čtvrtletí vzrostla meziročně o tři procenta, což je víc, než se čekalo. Vláda letos čeká zrychlení růstového tempa na čtyři procenta z loňských 2,2 procenta. Podle analytiků však bude ekonomiku ohrožovat politická nestabilita plynoucí z vlny masových protestů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Tajfun na Tchaj-wanu si vyžádal jednu oběť, zraněných jsou stovky

Tajfun Champi na Tchaj-wanu připravil o život jednoho člověka a stovky dalších zranil, statisíce lidí navíc neměly elektřinu. Déšť a silný vítr, který vyvracel stromy, pokračovaly přes noc až do sobotního rána místního času (noc na sobotu SELČ), napsala agentura AP.
06:39Aktualizovánopřed 24 mminutami

Orlí hnízdo, někdejší Hitlerovo horské sídlo, zachvátil požár

Někdejší sídlo nacistického vůdce Adolfa Hitlera – Kehlsteinhaus, známý také jako Orlí hnízdo, zachvátil v pátek večer požár. Policie v sobotu oznámila, že v souvislosti s požárem objektu v bavorských Alpách zadržela podezřelého. Příčina požáru zatím není známa, napsala agentura DPA.
05:39Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Letošní vlny veder zabily v evropských městech 50 tisíc lidí, ukazuje model

Autoři nových výzkumů odhadují, že v městských oblastech v Evropě zemřelo během letošního dusného léta o 50 tisíc lidí více, než je běžné. Za dvě třetiny těchto úmrtí je podle nich zodpovědná klimatická změna. Tento údaj získaný pomocí modelování je podstatně vyšší než v předchozích nejhorších letech 2003 a 2022.
před 2 hhodinami

V říjnu bylo v Hormuzském průlivu nejvíce útoků od začátku války, píše Reuters

V říjnu bylo v Hormuzském průlivu a jeho okolí zaznamenáno nejvíce útoků na obchodní plavidla od začátku konfliktu. S odvoláním na údaje Washingtonského institutu pro blízkovýchodní politiku (WINEP) to píše agentura Reuters. Během října bylo nahlášeno a potvrzeno 28 útoků. Od 28. února, kdy USA a Izrael válku proti Teheránu zahájily, bylo zaznamenáno 113 útoků.
před 8 hhodinami

Trumpova vláda podala žalobu pro případ, že na Aljašce těsně prohraje republikán

Americké ministerstvo spravedlnosti podalo žalobu, v níž žádá preventivní zablokování certifikace výsledků voleb na Aljašce v případě, že nynější republikánský senátor prohraje malým rozdílem hlasů, napsala v pátek agentura Reuters s tím, že podle názoru resortu mohou být voliči zmateni dvěma republikánskými kandidáty s téměř totožnými jmény.
před 11 hhodinami

Muž na předměstí Paříže zastřelil člověka a další zranil, dle úřadů šlo o terorismus

Nejméně jednoho mrtvého a pět raněných, z nichž tři jsou ve velmi vážném stavu, si v pátek dopoledne vyžádala střelba na předměstí Paříže. Případ převzala protiteroristická prokuratura (PNAT), podle níž muž střílel v obci Trappes a později byl zatčen. Tamní starosta televizi BFM TV řekl, že pachatel zjevně střílel náhodně a „chtěl způsobit masakr“. Prezidentská kancelář čin označila za rasistický teroristický útok, napsaly agentury.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Netanjahu zvažuje největší operaci na Západním břehu od roku 1967

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v pátek po střelbě u Hebronu prohlásil, že zvažuje na Západním břehu Jordánu největší vojenskou operaci od roku 1967. Píší o tom izraelská média a AFP. Podle Netanjahua je armáda připravena příkazy vykonat. Oznámení přichází krátce před parlamentními volbami, v nichž bude premiér usilovat o znovuzvolení. Dříve ohlásil uzávěru Západního břehu kvůli střelbě z rána u Hebronu. Blokáda by měla začít už v pátek.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

VideoEhl: Magyar připomíná maďarské povstání více evropsky

„Vláda Pétera Magyara to použila jako další nástroj toho, jak ukázat, že opravdu plní volební heslo návratu Maďarska do Evropy,“ komentoval pro ČT hlavní analytik Hospodářských novin Martin Ehl letošní připomínkové akce k 70. výročí potlačeného povstání z roku 1956. Rámování připomínek evropskou identitou je v ostrém kontrastu s předchozím pojímáním výročí pod vedením strany Fidesz, což dle Ehla úzce souvisí s výrazně odlišným přístupem současné a minulé maďarské vlády k Rusku. Upozornil také, že v maďarském parlamentu promluvila například šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Povstání proti sovětské nadvládě v roce 1956 usilující o liberalizaci režimu a oslabení vlivu Moskvy skončilo po krvavém potlačení protestů.
před 14 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.