Calafat/Vidin – Po čtyřech desetiletích plánování a sporů překlenul Dunaj na rumunsko-bulharské hranici nový most. Ti, kdo chtějí řeku překonat západně od Giurgiu, ale východně od srbských hranic, tak už nemusí spoléhat výhradně na trajekty. Most spojuje rumunský Calafat s bulharským Vidinem a je součástí evropského koridoru Drážďany–Instanbul.
Díky novému mostu cestování přes Dunaj v západní části pohraničního rumunsko-bulharského úseku významně zlevní. Zatímco za trajekt mezi Calafatem a Vidinem platili řidiči 26 eur, mýtné na mostě činí pouze 6 eur.
Po částečně visutém mostě dlouhém 1 951 metrů vede silnice, koleje, chodník a cyklostezka. Most stojí na dvanácti pilířích vzdálených od sebe 180 metrů ve splavné části řeky, jinde 80 metrů. Stavba stála 226 milionů eur (zhruba 5,8 miliardy korun), z toho 70 milionů poskytla Evropská unie, dalších 70 milionů poskytla jako půjčku Evropská investiční banka, zhruba 26 miliony přispěly francouzské a německé rozvojové instituce, Bulharsko zaplatilo zbylých 60 milionů eur. Rumunsko financovalo silniční a železniční napojení mostu na svém území. Do bulharské pokladny ovšem poplyne zhruba 80 procent příjmů z mýtného.
O stavbě mostu přes Dunaj pod Železnými vraty a nad Giurgiu snili nejen Rumuni a Bulhaři od 70. let minulého století. Že je jeho stavba potřebná, definitivně ukázala první polovina 90. let, kdy nebylo možné jezdit přes Jugoslávii a západní Bulharsko tak bylo odříznuto. Především umístění mostu na hranicích obou zemí se ale stalo sporným politickým tématem, Rumunsko ho chtělo mít co nejvýchodněji, aby v zemi zůstaly zisky z kamionové dopravy. Nakonec ale Bulhaři prosadili svoji vizi mostu Calafat–Vidin nedaleko hranic se Srbskem.
Stavba formálně začala v roce 2007 s předpokládaným termínem dokončení v roce 2010. Faktické zahájení prací ale zdržel výkup pozemků, a tak most samotný začal vznikat až v roce 2009. Až loni na podzim byly na svém místě všechny části mostu, a tak se termín slavnostního otevření postupně posunul o tři roky až na 14. června 2013.
Calafatsko-vidinský most je také vítanou vzpruhou hned pro dvě země nejvážněji postižené ekonomickou krizí. Řecko považuje most za důležitou pojistku svého spojení se západní Evropou, protože bylo stejně jako Bulharsko v dobách jugoslávských válek téměř odříznuto. Kdysi země dokonce nabízela, že do mostu také investuje. Most pomohl také vzdálenému Španělsku, zakázku na jeho stavbu totiž získala právě španělská společnost Fomento de Construcciones y Contraras.
