Praha - Podle studie OSN bude na Zemi v roce 2050 žít přes devět miliard lidí. Produkce obilí se proto musí zvýšit skoro o polovinu. A pomoci by v tom mohla geneticky upravená pšenice. Rychle přečíst její genom se teď snaží evropský projekt „Tryty-sí-dženom“. Na něm se významně podílí i Češi. Pokud se podaří přečíst genom obilovin, můžou se vyšlechtit jejich odolnější a výnosnější odrůdy.
Lidstvo má nakrmit geneticky upravené obilí
Nejdůležitější obilovinou je pšenice. „Její výnosy v poslední době stagnují, jednak teda vlivem vnějšího prostředí, jednak tím, že nové odrůdy už nemají nárůst produktivity, který bychom očekávali,“ říká Jaroslav Doležel z Ústavu experimentální botaniky AV ČR v Olomouci. Výsledky bádání nebudou podléhat patentové ochraně. Ta se bude týkat až konkrétních odrůd vypěstovaných jednotlivými firmami.
Vědci chtějí výzkum co nejvíc urychlit. V současné době době totiž vytvoření nové genetické odrůdy trvá až sedmnáct let. „Možná za čtyři, pět let už budou venku první reálné výsledky. Ale v té době ještě nebudeme mít přečtený celý genom. To bude trvat dalších pět let. Až poté možná začnou pěstitelé sázet první plodiny,“ tvrdí Kellye Eversole, výkonná ředitelka Mezinárodního konsorcia pro sekvenování genomu pšenice.
Reportáž Jiřího Böhma (zdroj: ČT24)
Čtyřletý projekt „Trytysídženom“ sponzoruje hlavně Evropská unie, která ho podpořila víc než pěti miliony eur. vědci ale podle Catherine Feuilletové z Národního ústavu pro zemědělský výzkum potřebují víc. „Na dokončení projektu potřebujeme zhruba dvacet milionů eur. Když si uvědomíme, že přečtení lidského genomu stálo čtvrt miliardy eur, tak nechceme zase tak moc,“ říká.