Varšava - Krach mezinárodní ekologické konference ve Varšavě se nakonec podařilo odvrátit. Její účastníci se po dvou týdnech dohodli, jak a z čeho platit boj s následky globálních klimatických změn. Víc peněz by na něj měly dát rozvojové země a Čína, které to původně odmítaly. Jednotlivé státy budou moci navrhovat dobrovolné příspěvky, nikoli se k nim napevno zavazovat. Ekologické organizace ale hovoří o „slabém výsledku“ konference.
Krach byl na spadnutí, ekologové ale nakonec hlásí happy end
Zatím se jedná o předstupeň ke smlouvě o přijetí opatření, jež by očekávané oteplení v příštích desetiletích omezilo na polovinu. Na konferenci OSN o změnách klimatu, která se v roce 2015 uskuteční v Paříži, má být následně přijata nová dohoda o snižování emisí skleníkových plynů, jež vstoupí v platnost v roce 2020.
Jednání ve Varšavě ovšem znovu ukázala hluboké rozpory mezi průmyslově vyspělými zeměmi v čele s Evropskou unií a Spojenými státy na straně jedné, a rozvíjejícími se zeměmi pod vedením Číny na straně druhé.
GALERIE
videogallery_393423
Zatímco Západ považuje za nutné, aby se do boje proti klimatickým změnám zapojily všechny státy, Čína opět argumentovala tím, že hlavní břemeno mají nadále jako podle Kjótského protokolu nést bohaté státy. Ty chudší mají mít naopak více prostoru pro svůj rozvoj tím, že budou moci volněji spalovat fosilní paliva.
- „Je tam spousta bodů, se kterými nejsme spokojeni, ale akceptujeme je. Nelíbí se nám třeba to, že rozvinuté státy nesplnily naše základní požadavky,“ prohlásil zástupce Číny Xie Zhenhua.
Vyjednavači se nakonec dohodli, že by všechny státy měly usilovat o snížení emisí. Nejlépe do prvního čtvrtletí 2015 mají přijít s návrhy na to, jakými „příspěvky“ se budou podílet na společném úsilí. Podle agentur jde o mírnější variantu než s původně požadovanými „závazky“. Taková formulace by měla dát jednotlivým zemím větší prostor k tomu, jaké cíle snižování emisí nakonec navrhnou.
Dolar
Průmyslově vyspělé země, které v roce 2009 slíbily investovat po roce 2020 do zmírnění dopadu klimatických změn 100 miliard dolarů ročně (přes dva biliony korun), také odmítly stanovit finanční cíle na léta 2013 až 2019. Závěrečný dokument jen vyzývá rozvinuté státy, aby finanční pomoc v tomto období oproti nynějšímu stavu zvýšily.
Dohoda zatím nebyla uzavřena ohledně takzvaného varšavského mechanismu, který má rozvojovým zemím pomoci vyrovnat se se škodami způsobenými extrémním suchem, vedrem a záplavami. Zatímco rozvinuté státy trvají na tom, že tato finanční pomoc bude součástí 100 miliard dolarů slíbených na období po roce 2020, rozvojové státy žádají oddělené financování.
Řeka Xingu v Brazílii
Dvoutýdenní konference, která měla skončit už v pátek, ale byla prodloužena, dosáhla bez větších zádrhelů k ujednání o nových pravidlech ochrany deštných pralesů. „Tato konference měla být konferencí o financích. To, čeho jsme dosáhli, jsou ale jen drobty,“ shrnul závěry konference jeden bangladéšský delegát, jehož citovala agentura AFP.
- „Je nám jasné že jsme promarnili některé příležitosti, bylo možné ujednat i silnější dohodu. Nicméně minimum máme a budeme pokračovat příští rok, snad se nám podaří vyjednat jasnější podmínky,“ uvedl aktivista Wael Hmaidan.