Mogadišo – Zástupci východoafrických zemí se na konferenci v Keni snaží vyřešit krizovou situaci v africkém rohu. Miliony lidí tam stále hladoví kvůli nejhoršímu suchu za posledních 60 let a politické nestabilitě. Etiopie vyzývá, aby koridory pro dodávky pomoci střežili vojáci OSN. Spojené národy to ale odmítly – mohlo by to podle nich bezpečnost ještě víc zhoršit. Zvládnout bezpečnostní situaci je přitom pro vládu zásadní. Až pak může plnit své další cíle – sepsat ústavu a připravit volby.
Konference v Keni: Jak pomoci hladovějícím Somálcům?
Zoufalá tahanice o jídlo. Ve vyhladovělém africkém rohu se každé sousto vyvažuje zlatem. Potravinovou pomoc potřebuje až 13 milionů lidí. Do úzkých je zahnalo nebývalé sucho. „Moje děti nemají co jíst. Až nám dojde ta trocha jídla, tak zemřeme, nic jiného nemůžeme dělat,“ řekl Meyen Nang'iro Eipa.
Kromě sucha může za bezvýchodnou situaci také konflikt v Somálsku. Z něj prchají statisíce lidí. Jen v táboře Dadaab na severu Keni je půl milionu Somálců a další utíkají do Etiopie. Těmhle lidem rozdala česká organizace Člověk v tísni 110 tun jídla. Stačit jim to bude na měsíc. „Humanitární krize se zhoršuje hlavně v samotném Somálsku. Do potíží se dostává stále větší území, lidé tam urgentně potřebují pomoc,“ konstatoval Mark Bowden, koordinátor OSN pro Somálsko.
Somálsko - ilustrační foto
Distribuce pomoci má ale v Somálsku problémy. Mluví se o korupci, krádežích a prodeji potravin, které mají být zadarmo. Humanitární organizace jsou navíc častým terčem radikálních islamistů z hnutí al-Šabáb napojených na al-Káidu. Ti bojují se Západem podporovanou vládou a minulý měsíc se stáhli z Mogadiša, stále ale ovládají velké území. Somálský premiér Abdiweli Mohamed Ali s nimi teď chce vyjednávat. Podle něj dosavadní neformální kontakt naznačuje, že by někteří z nich chtěli složit zbraně.
Reportáž Dany Zlatohlávkové (zdroj: ČT24)