Bratislava - Vladimír Mečiar - symbol rozdělení Československa, šéf Lidové strany-Hnutí za demokratické Slovensko, premiér, který zemi málem zavedl do mezinárodní izolace a během jehož vlády na ulicích vybuchovala auta. Sice už se loučil několikrát, ale tentokrát odchází do politického důchodu snad už definitivně. Vladimír Mečiar sám sebe pasoval na otce státu a mnozí Slováci jej tak skutečně vnímají. Nicméně ti, kteří se v té době podíleli na vzniku země, tvrdí, že jde čistě jen o mýtus. Mečiar sice odešel, ale způsob jeho vládnutí tak úplně nikoliv. Na Slovensku totiž existují názory, že Fico jakoby Mečiarovi z oka vypadl.
Petr Pithart, tehdejší český premiér, pro pořad 168 hodin připomněl, že právě Mečiar byl zprvu velký stoupenec federace, na rozdíl například od Jána Čarnogurského. „Po těch červnových volbách v devadesátém druhém se patrně nějak s Václavem Klausem rozhodli, že bude patrně lepší rozpustit ten podnik,“ dodává Pithart.
Mečiar 1. ledna 1993:
„Blahopřeji obyvatelům Bratislavy k tomu, že jsou už několik minut hlavním městem nejmladšího státu na světě vůbec.“
Davy Mečiara milovaly, dokázal je zaujmout - na mítincích to občas vypadalo jako na koncertech rockové hvězdy. Podle novináře Milana Žitného již v 90. letech jeden sociologický průzkum ukázal, že do první desítky pozitivních historických postav dávají Slováci Jánošíka – banditu a loupežníka. „A tento banditismus se promítal i v Mečiarovi, neboť on tyto vlastnosti má taktéž: politický bandita – jednoznačně a lidé cítili tu kombinaci zlého a dobrého feudála. On se o nás bude starat, sice nás někdy propleskne, ale je to táta, který nás bude chránit,“ komentoval osobnost Mečiara Žitný.
Publicista Milan Žitný odhalil jeden z prvních Mečiarových skandálů. Ještě začátkem 90 let jako ministr vnitra využil archivy StB k vydírání oponentů. Pokusů zastavit Mečiara bylo několik, nicméně rebelové vždy museli odejít. „Mečiar měl dostatečnou podporu v parlamentě, nebylo jednoduché moc, kterou získal ve volbách, mu sebrat,“ tvrdí Jozef Moravčík, bývalý Mečiarův spolupracovník, pozdější jeho oponent.
Po volbách v roce 1994 bral Mečiar všechno
Opozice tak přišla o jakýkoliv vliv na chod země. Moment, který vstoupil do slovenských dějin jako „noc dlouhých nožů“. Jediný, kdo kladl odpor, byl prezident - jeho syn byl pak následně unesen do Rakouska. A jak dopadlo vyšetřování? Nikdo nebyl potrestán - bývalý policista Robert Remiáš, který dělal spojku korunnímu svědkovi únosu, zahynul při výbuchu svého auta. Toto byl okamžik, kdy si i ti, kteří stáli za Mečiarem, uvědomili, že jde i o jejich kariéru, a začali pracovat na tom, jak se Mečiara zbavit. „Někde kolem smrti Remiáše lze hovořit o začátku konce Vladimíra Mečiara,“ vysvětluje okolnosti kolem Mečiara publicista Žitný.
Když Vladimír Mečiar v 1998 odcházel z politiky, prohlásil, že jediné co má, je ojetina opel corsa a byt. Nicméně média zjistila, že je majitelem obrovské vily Elektra a jen její rekonstrukce vyšla na více než 40 milionů korun – kolik stálo celé mega sídlo a kde na to vzal, je však dodnes záhadou.
Labutí píseň velkého Vlada - Fico jej vzal k sobě
Mečiar se nicméně ještě vrátil. Sice nikoli jako premiér, ale jako druhý do koalice s Robertem Ficem. Neměl již tu moc jako dříve, spíše byl figurkou pro pobavení slovenského parlamentu. A volby ukázaly, že šlo skutečně o labutí píseň velkého Mečiara. Slováci jej již nezvolili a šéf HZDS zmizel neznámo kam.
Igor Cibula bývalý publicista a pracovník tajných služeb:
„Fico je vzdělanější člověk, tudíž jeho působení nevytváří u lidí tak negativní dojem, který vytvářel v posledních letech Mečiar. Ale jinak se souhlasím s názorem, že Fico, jakoby Mečiarovi z oka vypadl.“
Vladimír Mečiar již dřívě v jedné internetové diskusi předpověděl, že jednou se o něm bude psát v učebnicích jako o kladné postavě slovenských dějin. Podle něj Slováci po něm pojmenují pár ulic a vybudují mu několik pomníků – avšak nyní po něm zůstává jen prázdná stranická budova.
