Konec makedonské krize? Vláda i opozice se v noci dohodly

Skopje - Makedonská hlavní opoziční strana se vrátí do parlamentu a premiér Nikola Gruevski, zapletený do odposlouchávacího skandálu, odstoupí 100 dnů před předčasnými volbami, které se budou konat v dubnu příštího roku. Za zprostředkování Evropské unie se na tom v noci dohodly hlavní politické síly země. To by mělo pomoci ukončit několikaměsíční politickou krizi - největší od roku 2001, kdy se Makedonie ocitla na pokraji občanské války.

Opozice obviňovala konzervativního premiéra Gruevského z korupce, rozsáhlých odposlechů a zinscenování etnických násilností a žádala jeho demisi. Premiér odchod odmítal a tvrdil, že vyhrocení situace v zemi bylo zinscenováno v zahraničí. Konflikt přivedl desítky tisíc lidí do pouličních demonstrací na podporu obou stran sporu a vyvolal obavy z vypuknutí nepokojů.

„Máme dohodu, podepsanou vůdci čtyř politických stran. Jsem vděčný za tento úspěch,“ prohlásil eurokomisař pro rozšíření a sousedskou politiku Johannes Hahn, který v úterý přicestoval do Skopje kvůli zpečetění dohody. Podle ní se opoziční sociální demokraté vrátí do parlamentu v září, čímž ukončí bojkot sněmovny, který trval od počátku loňského roku na protest proti údajně zfalšovaným volbám. V říjnu bude jmenován nový ministr vnitra z kandidátů, které má navrhnout opozice. Následně má Gruevski odstoupit 100 dnů před volbami, stanovenými na 24. dubna 2016. Bude také jmenován speciální prokurátor, aby vyšetřil skandál s odposlechy.

„Nikola Gruevski odstoupí a nepovede vládu, která uspořádá volby v příštím roce,“ řekl vůdce opozičních sociálních demokratů Zoran Zaev, který skandál s odposlechy rozpoutal. Gruevski prohlásil, že demise sto dnů před volbami by se měla stát pravidlem i pro všechny další volby. „V našem případě to znamená, že (Gruevského strana) Vnitřní makedonská revoluční organizace - Demokratická strana makedonské národní jednoty (VMRO-DPMNE) nominuje prozatímního premiéra pro období sta dnů, které začne 15. ledna 2016,“ dodal.

Krize v Makedonie se točila hlavně kolem odposlechů. Podle Zaeva, který má prý kompromitující záznamy, Gruevski nechával po čtyři roky odposlouchávat na 20 000 lidí, mezi nimiž byli novináři, soudci, jeho političtí oponenti i stoupenci. Z odposlechů prý vyplývá, že vláda kontroluje média, soudy i průběh voleb. Gruevski na druhé straně tvrdil, že nahrávky rozhovorů významných činitelů, které Zaev zveřejňuje od února, byly „vyrobeny“ nejmenovanou zahraniční zpravodajskou službou a předány opozici s cílem destabilizovat zemi.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Francie posílí armádu, chce jít Evropě příkladem

Francie pracuje na výrazném posílení armády. Prezident Emmanuel Macron tento týden představil priority – chystá náborovou kampaň, spolupráci s evropskými spojenci a modernizaci na základě ukrajinských bojových zkušeností.
před 13 mminutami

Indonéské úřady našly trosky pohřešovaného letadla. Pátrají po cestujících

Indonéské úřady v neděli oznámily, že lokalizovaly trosky letadla, které se pohřešovalo v provincii Jižní Sulawesi poblíž hory pokryté mlhou, ale stále pátrají po 11 cestujících. Na palubě letadla, které si pronajalo indonéské ministerstvo pro námořní záležitosti a rybolov za účelem provádění leteckého dohledu nad rybolovem, bylo osm členů posádky a tři cestující. Cestující byli zaměstnanci ministerstva. Letadlo směřovalo do Makassaru, hlavního města Jižní Sulawesi, poté, co odletělo z provincie Yogyakarta, než bylo přerušeno spojení.
včeraAktualizovánopřed 56 mminutami

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
00:48Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 8 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...