Washington - Kometa ISON zřejmě při průletu kolem Slunce zanikla. Vědci od včerejška nezaznamenali žádné stopy ani po jejím dřív jasném ohonu. Takzvaná „kometa století“ vznikla před 5,5 milionu let. Astronomové ji objevili loni v září.
Kometa století asi zanikla, astronomové ale nekrolog zatím nepíšou
Kometa se podle odborníků nejvíce přiblížila ke Slunci na 1,2 milionu kilometrů včera kolem půl osmé večer. Astronomové použili všechny možné solární teleskopy, aby ji zachytili, až se opět vynoří po obletu Slunce, ale marně. „Nevidím vůbec nic, co by se vynořilo zpoza slunečního disku,“ prohlásil astrofyzik Karl Battams z Námořní vědecké laboratoře ve Washingtonu při živém vysílání televize amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). „Je smutné, že to podle všeho skončilo takhle, ale o téhle kometě ještě zjistíme víc,“ dodal.
„Věda je věda, nemůžeme přesně vědět, co si usmyslí kus ledu, když prolétá milióntou koronou. Je to úžasné, ale nemůžeme to ovládat. Teď předpokládáme, že kometa zanikla, jednou už nás ale překvapila, proto jí dejme ještě nějaký čas, než jí napíšeme nekrolog,“ konstatoval astrofyzik Karl Battams.
Kometa ISON
„Jako sněhová vločka nad kráterem bouřící sopky“
ISON při nejbližším přiblížení prolétala sluneční atmosférou rychlostí přesahující 350 kilometrů za vteřinu. V prostředí, do něhož se přitom dostala, dosahuje teplota 2760 stupňů Celsia. To je dost na vypaření nejen ledu, ale i celého jádra komety.
Odborník na kosmonautiku Tomáš Přibyl už včera v rozhovoru pro ČT uvedl, že dle jeho názoru kometa průlet kolem Slunce nepřežije, protože je z kosmického hlediska relativně malá. „Je to, jako kdyby se sněhová vločka pokoušela proletět nad kráterem bouřící sopky,“ podotkl Přibyl.
Kometa ISON
Kometa měla být 26. prosince nejblíže k Zemi - asi 164 milionů kilometrů - a mohla být vidět na vánočním nebi. To se ale už asi nestane, řekl České televizi Pavel Suchan z Astronomického ústavu Akademie věd ČR.
Kometu ISON, oficiálně označenou jako C/2012 S1, objevila 21. září 2012 dvojice astronomů Vitalij Nevski (Bělorusko) a Arťjom Novičonok (Rusko) pomocí dalekohledu International Scientific Optical Network (ISON). Její dráha byla značně nadějná a zařadila kometu do vzácné třídy dynamicky nových komet poprvé přilétajících z Oortova oblaku. Ty prolétají těsně nad povrchem Slunce. V historii moderní astronomie se jedná o unikát.