Praha - Prezident Václav Klaus si myslí, že nikdo ze zahraničí by neměl mluvit Maďarům do jejich nové ústavy, která začne platit příští rok. Svého maďarského kolegu Pála Schmitta dnes Klaus ujistil, že ústavu jeho země respektuje. Ústava vyvolala kritiku opozice a dalších lidí a politiků v zahraničí kvůli nacionalistickému tónu a sporným formulacím. Schmitt dnes novinářům řekl, že nová maďarská ústava vychází z evropských principů.
Klaus: Maďarům by neměl do ústavy nikdo mluvit
Právě o tom, zda je s nimi v souladu, zapochyboval například náměstek německého ministra zahraničí Werner Hoyer. Budapešť jeho slova ostře odmítla. Klaus si myslí, že ústavy jsou plným vlastnictvím států. „Nemyslím, že do ústavy jedné země mají mluvit lidé z jiných zemí,“ řekl Klaus. „Tuto ústavu já respektuji a myslím, že by to měl udělat i každý další,“ dodal.
Klaus byl zatčen
Dívky převlečené za chilské policistky se při recesistické akci „pokusily“ zatknout prezidenta Václava Klause. To, že je zatčen, prezidentovi oznámily megafonem, když oficiálně vítal maďarského prezidenta na Hradě. Chtěly tak upozornit na nedávný Klausův incident s protokolárním perem na oficiální návštěvě v Chile.
Ústava byla přijata jen hlasy konzervativní formace premiéra Viktora Orbána, která má v zákonodárném sboru potřebnou dvoutřetinovou většinu. Nelibost vyjadřuje nad ústavou také Bratislava, které se nelíbí zejména ustanovení, podle něhož Maďarsko nese odpovědnost za osudy zahraničních Maďarů.
Slovenská diplomacie varovala před případnou snahou přiznat půlmilionové maďarské menšině v zemi kolektivní práva, opozice se dokonce netají obavami o územní celistvost státu.
Česko a Maďarsko si dál stojí za jádrem
Česká republika a Maďarsko odmítají úvahy o tom, že by lidé měli přestat používat jadernou energii. Podle Klause ani jedna země nepřijímá „populistickou hru“ evropských politiků, kteří hovoří o ukončení využívání jádra.
Prezidenti uvedli, že Maďarsko a ČR mají podobné zájmy v energetice včetně jaderných elektráren. Hovořili o tom, že toto téma by se mělo více rozvinout také na úrovni Visergrádské čtyřky, kterou tvoří ještě Slovensko a Polsko. Klaus připomněl, že Česká republika má zájem podílet se na rozšíření jediné maďarské jaderné elektrárny Paks.
Debaty o tom, nakolik jsou jaderné reaktory bezpečné, vyvolala nehoda japonské elektrárny Fukušima, která po zemětřesení zamořuje radioaktivitou své okolí. Svět si letos také připomíná 25 let od největší katastrofy v dějinách jaderné energetiky, která se stala v Černobylu. Striktně proti jádru je Rakousko, s nímž sousedí ČR i Maďarsko, které obě jaderné elektrárny mají. Například Německo oznámilo, že v budoucnu chce využívání jádra opustit.
Na unijním rozpočtu se mají podílet bohatí i chudí
Prezidenti se také dotkli připravovaného rámce výdajů sedmadvacítky. Třebaže je trendem nyní v zemích EU šetřit, Evropská komise v příštím rozpočtu navrhuje zvýšení o 4,9 procenta, což Klaus odmítl. „Nemyslím, že by se měl navyšovat rozpočet EU,“ řekl. Dodal ale, že by se k tomu měly vyslovit hlavně vlády.
Schmitt se zcela jasně nevyjádřil, podotkl jen, že při vyjednávání o rozpočtu je nutné myslet na základní evropské hodnoty EU jako je solidarita, dále na zemědělskou politiku, podporu regionů a rozvojovou pomoc. Schmitt, jehož země nyní EU předsedá, míní, že na evropském rozpočtu by se měly podílet chudší i bohatší země.
GALERIE
Dívky převlečené za chilské policistky přišli zatknout Václava Klause