Berlín – Berlínský okrsek Friedrichschein-Kreuzberg půlí řeka Spréva a spojuje novogotický cihlový most Oberbaumbrücke. Zleva na něj najíždějí auta z někdejšího Západního Berlína, vpravo sjíždějí už na území bývalé NDR. Poté, co nechala berlínská radnice před třemi lety zbourat Palác republiky (sídlo východoněmeckého parlamentu), je právě východoberlínská čtvrt Friedrichschein místem, kde časy německého socialismu promlouvají nejsilněji. Brežněv s Honeckerem se zde totiž nadále soudružsky líbají – a to přímo na torzu Berlínské zdi.
East Side Gallery (Východní galerie) je 1 316 metrů dlouhý úsek Berlínské zdi, který po pádu komunismu pokryli barvami umělci z jednadvaceti zemí světa. Kromě toho, že se jedná o nejdelší zachovalý úsek betonové bariéry mezi oběma částmi města, propagační materiály také rády zmiňují, že jde o nejdelší galerii svého druhu na světě. Na břehu Sprévy se táhne po celé délce Mlýnské ulice a dohromady čítá 102 obrazů (některé z nich si můžete prohlédnout níže ve fotogalerii).
Holubice z Humenného
První malba se na východoněmecké straně zdi objevila už v prosinci 1989, jen pár dní po pádu komunismu ve východním Německu. Vytvořila ji skotská umělkyně a bývalá britská kulturní atašé v Berlíně Christine MacLeanová, a to v době, kdy navzdory všeobecné euforii ještě bránila Berlíňanům v přirozeném pohybu mezi oběma částmi města jistá mentální bariéra. Město bylo rozdělené zdí od 13. srpna 1961.
MacLeanová k práci posléze přizvala další tři výtvarníky, a spustila tak jedinečný projekt, který minimálně v Berlíně nemá obdoby. Šedá hradba, kterou Honeckerova propaganda nazývala obranným antifašistickým valem, se v průběhu zimy 1990 oblékla do barevného. Místo, které doslovně zpodobňovalo železnou oponu, se proměnilo v demonstraci radosti z konce rozdělení Evropy.
Na výzdobě Berlínské zdi se celkem podílelo 118 výtvarníků a své umělecké zastoupení zde má i někdejší Československo; část panelů pomaloval slovenský malíř a galerista Andrej Smolák, rodák z Humenného a absolvent pražské AVU. Jeho práce znázorňuje holubici míru, která drží v zobáku místo palmové ratolesti železnou kouli spojenou řetězem s mříží, ze které gestikuluje pár rukou.
- Bez názvu - detail (Andrej Smolák) autor: Vratislav Maňák, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/28/2775/277476.jpg
- Bez názvu - detail (Andrej Smolák) autor: Vratislav Maňák, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/28/2775/277475.jpg
- Test the Best (Brigit Kinderová) autor: Vratislav Maňák, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/28/2775/277449.jpg
- East Side Gallery v Berlíně autor: Vratislav Maňák, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/28/2775/277480.jpg
- Stalo se v listopadu (Kani Alavi) autor: Vratislav Maňák, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/28/2775/277452.jpg
- Kdo chce, aby svět zůstal takový, jaký je, ten nechce, aby setrval (Elisa Budzinski) autor: Vratislav Maňák, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/28/2775/277451.jpg
- Skokan (Gabriel Heimler) autor: Vratislav Maňák, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/28/2775/277458.jpg
- East Side Gallery - Ursula Wünschová autor: Vratislav Maňák, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/28/2773/277267.jpg
- Curriculum vitae (Susanne Kunjappu-Jellineková) autor: Vratislav Maňák, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/28/2775/277450.jpg
- Flora geht (Brigida Böttcherová) autor: Vratislav Maňák, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/28/2775/277418.jpg
- Spoustu zdí se vyplatí rozebrat (Ines Bayerová) autor: Vratislav Maňák, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/28/2775/277435.jpg
- Hlavy Thierryho Noira autor: Vratislav Maňák, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/28/2775/277425.jpg
- Pád Berlínské zdi zachycený na East Side Gallery autor: Vratislav Maňák, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/28/2775/277493.jpg
- Nezapomeň na mou lásku (Henri Schmidt) autor: Vratislav Maňák, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/28/2775/277436.jpg
- Nezapomeň na mou lásku (Henri Schmidt) autor: Vratislav Maňák, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/28/2775/277439.jpg
- East Side Gallery v Berlíně autor: Vratislav Maňák, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/28/2775/277489.jpg
- Spousta malých lidí, kteří na spoustě malých míst dělají spoustu malých věcí, může změnit tvář světa autor: Vratislav Maňák, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/28/2775/277469.jpg
- East Side Gallery v Berlíně autor: Vratislav Maňák, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/28/2775/277487.jpg
- Bez názvu (Alexej Taranin) autor: Vratislav Maňák, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/28/2775/277443.jpg
- Bez názvu - detail se žlutým trabantem (Alexej Taranin) autor: Vratislav Maňák, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/28/2775/277444.jpg
- East Side Gallery v Berlíně autor: Vratislav Maňák, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/28/2775/277478.jpg
- Odolnost ignorace - Honecker jako Ludvík XIV. (Karsten Wenzel) autor: Vratislav Maňák, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/28/2775/277467.jpg
- East Side Gallery v Berlíně autor: Vratislav Maňák, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/28/2775/277479.jpg
- Diagonální řešení problému (Michail Serebrjakov) autor: Vratislav Maňák, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/28/2775/277416.jpg
- Průhled zdí na bývalý Západní Berlín autor: Vratislav Maňák, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/28/2775/277484.jpg
- Oberbaumbrücke mezi Západním a východním Berlínem autor: Vratislav Maňák, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/28/2775/277492.jpg
Brežněv líbá Honeckera – Test the Best
Za nejznámější motivy berlínské East Side Gallery platí především malby Rusa Dmitrije Vrubela a Němky Brigite Kinderové.
Moskevský umělec pro svou práci využil snímek francouzského fotografa Régisse Bossua z oslav 30. výročí existence NDR. Momentka z roku 1979, na které nejvyšší představitel SSSR Leonid Iljič Brežněv líbá východoněmeckého předáka Ericha Honeckera, byla pod jízlivým (a zároveň všeříkajícím) názvem The Kiss otištěna v tomtéž roce v listě Paris Match. O deset let později posloužila Vrubelovi jako téma pro nejvýraznější obraz East Side Gallery. Barevný portrét líbajících se komunistů známý jako „bratrský polibek“ pak Vrubel doprovodil sloganem: „Můj Bože, pomoz mi přežít tuto smrtící lásku.“
V těsné blízkosti líbajících se pohlavárů se nachází i další populární malba, kterou si nechá ujít jen málokterý turista. Domácí výtvarnice Birgite Kinderová zde pod názvem Test the Best namalovala modrý trabant, jak proráží Berlínskou zeď. Stejně jako bratrský polibek, i toto dílo se dnes v berlínských obchodech se suvenýry objevuje na hrnečcích, trikách nebo taškách přes rameno.
Unikátní památku zachránila rekonstrukce
Práce umělců také paradoxně ochránily symbol studené války pro další generace. Z Berlínské zdi, které kdysi bylo 160 kilometrů, jinak mnoho nezbylo. Většina ze 45 000 segmentů byla totiž rozdrcena na malé kousky a použita mj. na stavbu komunikací. V ohrožení se před pár lety ocitla i samotná galerie – kombinace šestiproudé silnice, nekvalitního materiálu, sprejerů a nenechavých návštěvníků, kteří si kousky drolící se zdi odnášeli po kapsách, přivedla tuto jedinečnou památku do žalostného stavu.
Objekt, který je od roku 1992 národní historickou památkou, proto v roce 2008 prošel nákladnou rekonstrukcí ve výši 2,2 milionu eur (asi 54,6 milionu korun). Některé části zdi byly i s kresbami odstraněny a nahrazeny kvalitnějším materiálem. Celý povrch také dostal zvláštní vrstvu, která by měla malby pro příště chránit. Na místo se vrátilo i 88 umělců, aby svá díla obnovili. Berlín tak mohl o rok později oslavit 20. výročí svého sjednocení bez ztráty jednoho z nejvýraznějších symbolů konce komunistické NDR.
Ode zdi ke zdi:
East Side Gallery je nejznámějším, ovšem nikoli jediným zbytkem hraničního opevnění východního Berlína. Mnohem méně známý kus umělecky zpracované Berlínské zdi se nachází mimo turistické trasy nedaleko moderní parlamentní budovy Marie-Elisabeth-Lüders-Haus. V bývalém hraničním pásmu se mezi stromy a záhony nachází kus černo-bíle pomalované a popsané zdi. Instalace „Parlament stromů“ navržená umělcem Benem Warginem slouží jako památník více než 130 „obětem zdi“.
Nejautentičtější, zhruba dvousetmetrová část Berlínské zdi stojí mezi výstavní budovou Martin-Gropius-Bau a dnešním ministerstvem financí a několik volně postavených segmentů zdi může turista nalézt na centrálním Postupimském náměstí; jeden z nich stojí na památném místě, kde byla v listopadu 1989 někdejší bariéra poprvé otevřena. Především vyznavači graffiti si oblíbili známější 30 metrů dlouhý úsek zdi ve veřejném parku Mauerpark ve čtvrti Prenzlauer Berg.
Část Berlínské zdi zůstala také v Bernauer Strasse, kde vznikl Památník Berlínské zdi s ukázkou kompletního systému opevnění. Jako Památník Güntera Litfina (první člověk, který za pokus o překonání zdi zaplatil životem) pak slouží jedna ze tří dochovaných strážních věží.
