Phnompenh - V jihozápadní kambodžské provincii Koh Kong se dnes pěstuje především cukrová třtina. Ale nebylo tomu tak vždycky. Rolníci se od konce vlády Rudých Khmerů živili pěstováním rýže a jiných zemědělských produktů. Pak ale přišla iniciativa EU „Všechno kromě zbraní“, která umožňuje nejméně vyspělým zemím vyvážet do unie produkty bezcelně a v jakémkoliv množství. V Kambodži se rázem stal cukr dobrou investicí pro bohaté. A tak se stalo, že obrovské půdní koncese dostal senátor Ly Yong Path, přítel premiéra.
Kambodža: Pol Pot lidi vraždil, současný režim lidi nechává vyhladovět
Avšak pro lidi, kteří zde žili, to byla katastrofa. Senátor stovky rolníků z jejích polí, která je několik desetiletí živila, jednoduše vyhnal, půdu si přisvojil, zasadil tam cukrovou třtinu a začal produkovat cukr pro Evropskou unii. „Firma, která vyrábí cukr, mi sebrala půdu. Vláda by mi měla pomoci ji dostat zpět. Bez půdy nemám nic než chudobu. Nemáme nic k jídlu. Takhle mé děti zemřou. Můj nejstarší syn pracuje pro tu firmu, ale nedostává tam ani plat,“ stěžuje si jedna farmářka.
Cukrovou plantáž, která kdysi patřila obyčejným farmářům, dnes vlastní právě zmíněný senátor. A navíc má 19 000 hektarů, což je dvakrát více, než dovoluje zákon. Dříve tam lidé pěstovali melouny, rýži a kaštany. Pracovníci cukrovarské společnosti je ale z polí vyhnali a postříleli i dobytek. „Je to jako peklo, z těch polí jsem žil, byl jsem finančně zajištěn. Přišli jsme o všechno, pro co jsme pracovali. Mocný muž nám vzal naše pole,“ stěžuje si Teng Kao, farmář a předseda komunity.
David Pred, ředitel, Bridges Across Borders Cambodia
„Pozorovatelé požadují po Evropské unii vyšetřování, ale hospodářské zájmy jsou zřejmě silnější. Takový je názor ředitele neziskové organizace, která se snaží vyvlastněným Kambodžanům pomáhat. “Máme tady následující situaci: Cukr se vyrábí na pozemcích, ukradených zdejším lidem, kteří byli dohnáni k chudobě. Tento cukr se bez zdanění a bez množstevního omezení dopravuje do EU. EU by měla nejen zrušit tuto obchodní výhodu, ale také zakázat dovoz tohoto cukru do EU. Je to kradené zboží. Nemohu uvěřit tomu, že něco takového je legální ve 21. století."
„V souvislosti s projektem k udělování půdních vlastnických titulů jsme zaznamenali systematickou diskriminaci nejchudších obyvatel. Ti, kteří se nemohou bránit proti rozdělování půdy, nedostanou k programu žádný přístup. Ti bohatí si titul vlastnictví půdy umí zajistit. Toto nesnižuje chudobu, ale naopak ji vytváří. Miliardy sponzorských peněz plynou do této země, aby omezily chudobu, a vláda těch peněz zneužívá k jejímu zvýšení. Je to skandál.“
Organizace dodává, že vyvlastnění akutně hrozí asi 150 tisícům Kambodžanů. Kritici tvrdí, že celá země je na prodej a lidé v Kambodži musí znovu bojovat o své přežití. Situaci podle nich vyřeší pouze politická změna v zemi.
Osady lze zlikvidovat takřka za jednu noc
Nejsilnější tlak na vystěhovávání lidí a nejdrastičtější porušování jejich práv se ale neodehrávají v zapadlých zemědělských oblastech, ale přímo v centru metropole, kde mohou developerské společnosti snadno přijít k lukrativním stavebním parcelám. Jedním z největších skandálů bylo nucené vystěhování lidí z pozemků v centru Phnompenhu. Firmy obchodující s nemovitostmi vyhnaly lidi z jejich domovů. Stačila jim na to jedna noc. Demoliční práce jen pár hodin a bylo po všem - osada Dey Krahom byla srovnána se zemí. „Nebyli jsme tu nelegálně. Zaplatili jsme za tuto půdu. A co s námi dělají, proč nás ničí buldozery? Někteří z nás ještě spali a museli být odneseni do nemocnice se zraněními,“ brání se jedna z obyvatelek Dey Krahom.
GALERIE
Kambodža - jak bydlí chudí zdroj: ČT24
Obyvatelé Dey Krahom byli na nákladních autech odvlečeni na prázdné pole padesát kilometrů od metropole. Z trosek a plachet si postavili nouzové přístřešky. Na novém působišti nemají ani kanalizaci, ani pitnou vodu ani proud, školu či nemocnici. Jediné odškodnění, které dostali za svá obydlí ve městě, bylo sedm kilogramů rýže. Lidé, kteří tady žijí, nemají prakticky žádnou možnost se sami uživit. Neexistují tady žádné pracovní příležitosti ani možnost vlastnit pole, takže nelze hospodařit.
Oběť nuceného vystěhování: „Když to vidím, vzpomenu si na Rudé Khmery. Pol Pot vraždil lidi krvavě. Tento režim lidi nezabíjí přímo. Nezastřelí nás na místě, ale zabíjejí nás pomalu. Vyženou nás a nechají na poli zbídačit a vyhladovět.“
Domy u jezera Boeung Kak
Spory o půdu v Kambodži jsou dědictvím Rudých Khmerů, kteří zakázali soukromé vlastnictví. V roce 2001 ale vláda schválila zákon zaručující právo na vlastnictví půdy těm, kteří hrůzovládu přežili. Vlastnické právo měl získat každý, kdo mohl dokázat, že na pozemku, kde bydlí, žije minimálně pět let. Budování a reformu katastrálního systému podporují v Kambodži i některé západní země. Do projektu se investovalo již 28 milionů dolarů a největšími dárci jsou Německo, Kanada a Finsko. Zatím ale selhává snaha zajistit, aby tyto změny přinášely prospěch všem. A ne jen hrstce nejbohatších na úkor milionů chudých Kambodžanů.
Kdo profituje z programu EU? (zdroj: ČT24)