Praha/Sydney – V Sydney se dnes sešlo několik set lidí v oranžových vězeňských oblecích, aby si připomněli šesté výročí založení věznice na Guantánamu. Organizátorem protestů je organizace pro ochranu lidských práv Amnesty International (AI). Spojené státy na vojenské základně Guantánamo vězní stále 275 osob, které považují za teroristy. Věznicí prošlo přes 700 lidí, většina z nich byla již repatriována.
Dosud Američané na Guantanámu vězní 395 osob, většinou z Afghánistánu či Pákistánu. Posledních 14 vězňů přijelo v září 2006 z tajných věznic CIA v zámoří. Prvního vězně Američané z Guantánama propustili 26. října 2002. Mezi zadrženými byli i chlapci ve věku 13 až 16 let, a také dva lidé ve věku 88 a 98 let. Mezi pouhými třemi vězni, proti nimž byla vznesena formální obvinění, byl Australan David Hicks. Přiznal se, že teroristům poskytoval materiální podporu. USA ho vydaly k odpykání zbytku trestu do Austrálie, kde byl minulý měsíc propuštěn na svobodu. Na Guantánamu strávil pět let.
Spojené státy nepřiznávají vězňům status válečných zajatců podle ženevské konvence, ale označují je za „nepřátelské bojovníky“, což umožňuje zadržovat tyto osoby neomezeně dlouhou dobu bez soudu a bez přístupu k právníkům, což je zdrojem kritiky v zahraničí. Zadržení jsou většinou podezřelí z příslušnosti k teroristické síti Al-Káida nebo k hnutí Taliban. Žádný z nich však nebyl obviněn z přímého napojení na atentáty 11. září 2001. Jen deset zadržených bylo zatím obviněno ze spiknutí s Al-Káidou. Jejich obvinění však americký nejvyšší soud zrušil a rozhodl, že americký prezident George Bush překročil svoje pravomoci, když nařídil vytvoření vojenských tribunálů pro místní vězně. Na konci září 2006 však americký Kongres schválil rozporuplný návrh zákona, který dává právní rámec Bushovu plánu stíhat a vyslýchat osoby podezřelé z terorismu. USA uvažují o možnosti věznici zavřít, ale narážejí na neochotu některých zemí přijmout své občany zpět.
Americká vojenská základna Guantánamo leží v zálivu Guantánamo poblíž stejnojmenného města na jihovýchodě Kuby 1000 kilometrů východně od Havany v provincii Oriente. Záliv patří k nejhlubším a nejlépe chráněným na světě. Vznikla v roce 1903 v rámci dobrých americko-kubánských vztahů. Kuba tehdy pronajala Spojeným státům zátoku Guantánamo za 2000 zlatých ročně. Od vítězství Castrova režimu v roce 1959 trvají mezi oběma zeměmi dlouhodobé spory o toto území. Podle zatím poslední smlouvy z května 1934 mají Američané právo udržovat na Kubě vojenskou základnu. Washington platí dodnes ekvivalent původně dohodnuté sumy, který nyní činí 4085 dolarů ročně; kubánský režim peníze odmítá a neinkasuje.
Základna má kromě obytných budov vysoce mechanizovaný přístav, dílny, sklady a moderní letiště, zajišťující protivzdušnou obranu. V roce 1964 Kuba zastavila zásobování Američanů vodou, ti postavili odsolovací zařízení a jsou nyní plně soběstační.
Základna o rozloze 116,5 kilometrů čtverečních také v minulosti několikrát sloužila jako uprchlický tábor. Největší příliv emigrantů nastal v polovině devadesátých let, kdy zde v provizorních stanových táborech bylo 18 měsíců přechodně umístěno až 50.000 Kubánců a Haiťanů. Poslední z nich odletěli do amerického Miami v lednu 1996.
