Quito – Úterní jednání o bezpečnosti na jihoamerickém kontinentu skončilo bez výsledku. Ministři zahraničí a obrany 12 členských zemí Unie jihoamerických států (Unasur) v ekvádorském Quitu se nedokázali dohodnout o zásadách transparentnosti vojenských a zbrojních záležitostí. Kolumbie totiž odmítla zveřejnit podrobnosti svojí dohody se Spojenými státy o vybudování sedmi základen pro boj s narkomafií. Ostatním zemím se zdá, že Spojené státy až moc zasahují do dění v regionu. Kolumbijští představitelé naopak sousední země obviňují z podpory levicových povstalců, kteří svoji činnost financují právě z obchodů s kokainem.
„Litujeme především postoje Kolumbie, její zarputilosti, s níž nechtěla zveřejnit svou dohodu s USA o výstavbě sedmi amerických základen na kolumbijském území,“ řekl bolivijský ministr zahraničí David Choquehuanca. Kolumbijští zástupci to však popřeli. Jejich země uzavřela dohodu s USA, aby posílila boj proti drogové narkomafii, a tím prospěla všem latinskoamerickým zemím, uvedl kolumbijský ministr obrany Gabriel Silva. „Dohody na schůzce nebylo dosaženo kvůli neochotě ke spolupráci proti pašování zbraní, v zavádění protidrogových opatření a proti existenci teroristických skupin v regionu,“ zdůraznil.
Podle původních plánů chtěly jihoamerické státy na úterní schůzce posílit bezpečnost na kontinentu zvýšením transparentnosti vlastních zbrojních nákupů a vytvořením nadnárodních struktur, které by garantovaly výměnu informací, posilovaly vzájemnou důvěru a bránily regionálním závodům ve zbrojení. Dohoda o základnách USA zneklidnila řadu sousedů Kolumbie, další ranou pak byl venezuelský nákup zbraní v Rusku, mezi nimi 92 tanků T-72 a systémů protivzdušné obrany S-300. Brazílie jedná s Francií o nákupu stíhaček, vrtulníků a ponorek, včetně trupu jedné atomové, také další země, například Bolívie, uvažují o nové výzbroji.
