Štrasburk - Dosavadní předseda Evropského parlamentu Polák Jerzy Buzek po dvou a půl letech končí ve své funkci. Dnes je poslední den, kdy předsedá poslanecké schůzi. Nahradí ho zřejmě německý socialista Martin Schulz, který bude poslancům ve druhé polovině pětiletého funkčního období šéfovat díky dohodě mezi dvěma nejsilnějšími frakcemi. Oficiální volba nového předsedy se uskuteční na další štrasburské schůzi 17. ledna.
Praxe střídání v křesle šéfa parlamentu je léta zažitá a odpovídá rozložení politických sil. Nejsilnější lidovecká frakce (Evropská lidová strana) má nyní 271 zástupců a v klubu socialistů (Pokrokové spojenectví socialistů a demokratů) je 190 poslanců. Žádná ze stran tedy nemá v EP potřebnou většinu a bez vzájemné shody by bylo zvolení předsedy poměrně složité.
Schulz se v roli předsedy socialistické frakce veřejně loučil už ve středu. „Toto je můj poslední projev jako šéfa socialistů a demokratů. Doufám, že v mé nové funkci si povedu lépe,“ řekl v plénu.
EP má 18 nových členů
Evropský parlament se rozrostl o 18 nových poslanců, kteří do něj přibyli vzhledem k ustanovení Lisabonské smlouvy. Ve skupině nováčků je například vůbec nejmladší poslankyně, 25letá Švédka Amelia Andersdotterová, která zastupuje Pirátskou stranu. Do poslaneckých lavic zasednou i představitelé krajní pravice, mezi nimi Ewald Stadler z rakouské populistické formace Svaz pro budoucnost Rakouska (BZÖ).
Země, které měly poslance navíc vyslat, se rozhodovaly, zda uspořádat doplňovací volby nebo vybrat zástupce na základě původních voleb. Až do letoška pak trvalo, než byla jména nováčků ve všech dotčených státech definitivně schválena. V poslaneckých lavicích přibyli zákonodárci ze Švédska, Španělska, Itálie, Rakouska, Belgie, Bulharska a Malty. Nizozemec Daniel van der Stoep ze Strany pro svobodu (PVV) Geerta Wilderse ještě ve vlasti čeká na oficiální posvěcení vládou, a tak se do práce zapojí nejspíš až v lednu.
