Unikátní výstava v jeruzalémském Muzeu Izraele ukazuje vůbec poprvé od antiky na jediném místě tři vzácné portréty římského císaře Hadriána. Bronzové podobizny z Londýna, Paříže a Jeruzaléma ho představují jako vojevůdce, milovníka umění i bořitele Jeruzaléma. Jedná se o poslední dochované kusy z tisíců dřívějších.
Císař Hadrián stál v čele říše římské v čase největšího rozpuku. Byl vojákem, ale zároveň miloval vědu a umění. Postavil obdivuhodný římský Pantheon nebo Hadriánovu zeď, která dodnes přehrazuje Británii, a za dvacet let své vlády procestoval své impérium křížem krážem. 1886 let od své poslední návštěvy se vrátil do Jeruzaléma, a to ve svých třech nejvzácnějších portrétech.
Z tisíců Hadriánových bust se dochovaly tři
„Vidíme tu jediné tři Hadriánovy busty z bronzu, které se dochovaly z jeho vlády ve druhém století. Tehdy jich byly tisíce, ale dnes jen tři – jeden v Britském muzeu, jeden v Louvru a jeden tady v Izraelském muzeu,“ uvedl ředitel Izraelského muzea James Snyder.
Tři vystavené portréty z bronzu se liší podle místa výroby a schopnosti místních umělců. V hlavních rysech se ale shodnou – především v zobrazení Hadriánova plnovousu, který tento státník, vzdělanec i ničitel nosil jako vůbec první římský císař.
Císařova návštěva Jeruzaléma vyústila ve vyhlazovací válku
Hadriánova návštěva Jeruzaléma v roce 130 skončila třetí a poslední římsko-židovskou válkou. Tu vyprovokovala stavba pohanských chrámů i zákaz náboženské obřízky. „Bylo to náboženské povstání proti římskému útlaku. Nebylo první a bylo nesmírně dramatické,“ říká kurátor antických sbírek Izraelského muzea David Mevorah.
Proti oddílům Šimona Bar Kochby, považovaného za židovského mesiáše, vyslal císař šest legií. Dvě se nevrátily. Po čtyřech letech vyhlazovací války se vítězství přiklonilo na stranu Říma. Zemřelo přes 600 tisíc Židů, ty ostatní imperátor zotročil nebo rozehnal po celém světě. Tak začala židovská diaspora.
Šedesát let po zboření jeruzalémského chrámu jeho předchůdcem Titem nechal císař Hadrián přejmenovat Jeruzalém na Aelia Capitolina, zakázal do něj vstup Židům a provincii Judea nechal přejmenovat na Palaestina. Podle starověkých židovských nepřátel Filištínů.
