Tokio – Jedenáct dnů od ničivého zemětřesení a vln tsunami v severovýchodním Japonsku jsou bez střechy nad hlavou desetitisíce obyvatel a přes tři sta tisíc lidí z okolí jaderné elektrárny Fukušima žije v provizoriu evakuačních táborů. Po počátečním chaosu se v evakuačních centrech zabíhá řád. Za lidmi, kteří přišli o všechno, přijíždějí lékaři. Někteří měří radioaktivitu a vydávají negativní osvědčení. Japonsko i mezinárodní komunita ale stále bedlivě sledují doutnající reaktory elektrárny Fukušima 1.
Japonské evakuační tábory praskají ve švech
Evakuační tábory, ve kterých nyní žije na tři sta tisíc lidí, postupně dostávají normální denní řád. Japonci tam nyní mohou vykonávat některé své denní rituály, mezi něž patří i večerní koupání. Traumatických zážitků z přírodní katastrofy se ale jen tak nezbaví. Psychické stopy to zanechá především na dětech. Stále tam panuje strach z atomového výbuchu blízké elektrárny. Příval informací technického rázu mnohé Japonce, zejména děti, spíš mate, než aby je uklidnil.
Doktoři se navíc obávají, že budou lidé z Fukušimy a hlavně děti po pominutí nebezpečí diskriminováni, protože jsou ze zamořeného regionu. Život v táborech ale nabízí dětem i kladné zážitky a hlavně pocit bezpečí. Některé říkají, že se jim tam líbí víc než doma. Způsob, jak vtipně vysvětlit dění v elektrárně těm nejmenším, našel japonský umělec Kazuhiko, který kresleným seriálem popisuje dění kolem nich.
Rodiče, kteří při evakuaci nechali doma všechny dokumenty, mají potíže se zápisem dětí do škol. Odborníci z havarované elektrárny ale opatrně začínají mluvit o tom, že se situace pomalu zlepšuje.