Vatikán – Katolická církev zažívá největší událost za poslední dobu a samotný Vatikán nejmasovější akci v dějinách. Papež František na Svatopetrském náměstí před zraky milionů poutníků a televizních diváků z celého světa svatořečil dva své předchůdce – Jana XXIII. a Jana Pavla II. V panteonu křesťanských svatých tak přibudou dvě velké osobnosti, které církev reprezentovaly ve 20. století a pomohly vytvořit její moderní tvář. Přímý přenos svatořečení vysílá od 09:50 stanice ČT2.
Jan Pavel II. a Jan XXIII. vstupují mezi svaté
Karol Wojtyla, první neitalský papež na svatém stolci po více než čtyřech staletích, vedl jako rodák z východoevropské země církev symbolicky v době, kdy se koncem 80. let hroutily totalitní režimy v Evropě. Během svého neobyčejně dlouhého pontifikátu, který trval 26 let a pět měsíců, získal díky své otevřenosti a srdečnosti obrovskou popularitu a o svatořečení se začalo hovořit hned po jeho smrti v roce 2005.
Velice složitým procesem svatořečení prošel Jan Pavel II. za rekordně krátkou dobu, za pouhých devět let. Za blahoslaveného byl přitom vyhlášen už v roce 2011, tedy šest let po své smrti.
GALERIE
Svatořečení Jana Pavla II. autor: RADEK PIETRUSZKA , zdroj: ČTK/PAP
Oproti Janu Pavlu II. je Jan XXIII., vlastním jménem Angelo Giuseppe Roncalli, u širší veřejnosti mnohem méně známý, pro novodobé dějiny katolické církve je však klíčovou postavou. Právě on totiž rozhodl o uspořádání druhého vatikánského koncilu, který církev modernizoval a vnesl do jejích struktur čerstvý vítr. Shromáždění, které trvalo tři roky a skončilo v roce 1965, rozhodlo například o tom, že v liturgii nahradí latinu národní jazyky, že se církev otevře nevěřícím a naváže dialog s jinými vyznáními.
O významu Jana XXIII., který zemřel ještě před skončením koncilu v roce 1963, vypovídá fakt, že se papež František rozhodl proces jeho svatořečení uspíšit. Aby mohlo dojít k dvojímu papežskému svatořečení, nařídil František příslušné kongregaci, že není třeba trvat na prokázání druhého zázraku, který přísná pravidla pro svatořečení vyžadují.
Svatořečení Jana Pavla II. a Jana XXIII.
Jan Pavel II. a Jan XXIII. se tedy svatými stanou v jeden den, a to za přítomnosti dvou svých následovníků. Kromě úřadujícího pontifika Františka je totiž potvrzená i účast emeritního papeže Benedikta, který přijal Františkovo pozvání a bude kanonizační mši koncelebrovat. Neznamená to však, že bude přítomen přímo u oltáře – podle Svatého stolce bude sedět mezi kardinály a biskupy.
Pro Poláky událost roku číslo jedna
Svatořečení Jana Pavla II. budou nejen polští poutníci slavit především ve Vatikánu, velké akce se pořádají i přímo v Polsku. Centrum Krakova, kde Wojtyla působil před svým odchodem do Vatikánu, očekává na koncertech, bohoslužbách a dalších doprovodných akcích až 200 000 návštěvníků.
V sotva 50 kilometrů vzdálených Wadowicích, kde se papež v roce 1920 narodil, probíhají celý víkend bohoslužby a čtení z bible. Místní hlavní bazilika zůstala ze soboty na neděli otevřena nepřetržitě. V neděli se na náměstí Jana Pavla II. uskuteční slavnostní mše, na niž naváže živý přenos z Vatikánu na velkoplošných obrazovkách.
Co je svatořečení?
- Jak se stát svatým? K tomu vede velice komplikovaná – a zpravidla zdlouhavá – cesta. Pro svatořečení je nezbytné předchozí blahořečení a samozřejmě obzvlášť ctnostný život a dílo. Na začátku stojí návrh příslušné diecéze zaslaný do Vatikánu. Během takzvané kanonizace jsou sbírány a ověřovány potřebné údaje, například životopisná data a svědectví současníků. Následně celý spis dostane Kongregace pro blahořečení a svatořečení, která ho znovu prozkoumá a následně jej předá papeži, který má v procesu rozhodující slovo. Stěžejním je zde vykonání zázraku – musí být prokázáno, že k němu došlo vlivem kandidáta na blahořečení. Stejnou váhu jako zázrak má i mučednická smrt, tedy situace, kdy kandidát zemře pro svou víru. A pro samotné svatořečení je nutný prokázaný druhý zázrak.
- Co je to vlastně zázrak? Ve většině případů jde o nečekané a lékařsky nevysvětlitelné uzdravení nevyléčitelně nemocných.
- Jak dlouho trvá cesta ke svatořečení? Od smrti do svatořečení může uplynout i několik stovek let. Několik desítek let trvá samotný proces kanonizace. V posledních letech je ale mnohem rychlejší – a to díky Janu Pavlu II., který snížil počet nutných dokázaných zázraků ze čtyř na dva.
- Santo Subito! Z Karola Wojtyly se stane „nejrychlejší svatý“ v dějinách církve. Proces beatifikace Poláka, který zemřel 2. dubna 2005, začal už 87 dní po jeho smrti (přitom běžná lhůta je pět let). Po šesti letech byl blahoslaven a už po devíti letech se stává svatým. Církev tak velice pružně zareagovala na výzvu „Santo subito“ (svatý hned), kterou lidé skandovali už v okamžiku Wojtylova úmrtí.
- Zázraky Jana Pavla II. Pro beatifikaci bylo uznáno jako zázrak vyléčení jeptišky trpící Parkinsonovou chorobou (stejnou nemocí trpěl i samotný papež). Loni uznala kongregace jako druhý zázrak Jana Pavla II. uzdravení Kostaričanky s výdutí v mozku. Lékaři nedávali ženě šanci na přežití. Když uviděla v časopise fotku Jana Pavla II., pomodlila se k němu s žádostí o pomoc. "Pak jsem uslyšela hlas, který říkal: Vstaň a neměj strach," popsala žena. Krátce nato lékaři zjistili, že výduť z ženina mozku zmizela – aniž by pro to našli vědecké vysvětlení.
- Zázrak Jana XXIII. Církevní úřady považují za Janovu zásluhu náhlé uzdravení jeptišky, která utrpěla v roce 1966 život ohrožující perforaci žaludku. Přestože druhý zázrak chybí, papež František udělal výjimku a Jana XXIII. svatořečí.
- Co to znamená být svatý? Blahoslavení a svatí jsou v katolické církvi uctíváni jako příklady křesťanského života. Beatifikace umožňuje uctívání zesnulých v daném regionu, svatořečení rozšiřuje tuto oddanost na celý katolický svět.
Sedm milionů poutníků
Několik týdnů před svatořečením pracovaly italské úřady s předpokladem, že by mohlo do města dorazit až sedm milionů lidí. Střízlivější odhady počítají spíš s pěti miliony. Většina z nich se samozřejmě přímo do Vatikánu nedostane a svatořečení bude slavit po celém Římě, kde pro ně bude otevřeno non-stop jedenáct kostelů. Aby Řím příval turistů vůbec zvládl, musí zůstat veřejná doprava v provozu i přes noc. Bloudícím a žíznícím poutníkům je celý víkend k ruce na dva a půl tisíce dobrovolníků s lahvemi vody.
Monstrózní akce znamená monstrózní náklady a s nimi samozřejmě i příjmy. Jen Řím počítá s náklady ve výši pěti milionů euro. Kolik bude svatořečení stát Vatikán, není známo. Ovšem poté, co se masové vigilie při blahořečení Jana Pavla II. před třemi lety nečekaně prodražily, klade římská diecéze důraz na „spirituální aspekt události“. Šetřit se nicméně nebude na zajištění bezpečnosti. Počítá se s nasazením několika tisíc policistů, pomáhat mají i příslušníci armády a civilní ochrany.
JAN XXIII.
- Celkově 261. papež, v úřadu strávil 4,5 roku (1958-1963). Řídil úvodní jednání Druhého vatikánského koncilu, který zásadně změnil život katolické církve.
- Pro svou snahu zlepšit vztahy s jinými církvemi, lidský přístup i osobitý humor byl velmi oblíben.
- Vlastním jménem Angelo Giuseppe Roncalli, narodil se 25. listopadu 1881 v malé vesnici Sotto il Monte na severu Itálie. Po studiích v Římě byl vysvěcen na kněze v roce 1904.
- Za druhé světové války se ve funkci apoštolského legáta angažoval ve prospěch pronásledovaných Židů, válečných zajatců a uprchlíků.
- Koncem roku 1944 se stal nunciem ve Francii a svým vlídným vystupováním i duchovní péčí si získal respekt i mimo církev.
- V roce 1953 byl jmenován kardinálem a patriarchou v Benátkách.
- V čele katolíků stanul v roce 1958 a do své smrti v církvi prosadil řadu změn - mimo jiné užití místních jazyků při mši místo dříve předepsané latiny. Vydal také encykliku Pacem in terris (Mír na zemi), což mu ve spojení s jeho oceňovanými diplomatickými aktivitami vyneslo přezdívku Papež míru.
- Jeho heslem bylo „Poslušnost a mír“.
- Druhý vatikánský koncil svolal v roce 1962 a dokončil ho jeho nástupce Pavel VI. v roce 1965.
- Jan XXIII. zemřel 3. června 1963 a v roce 2000 byl blahořečen.
JAN PAVEL II.
- Celkově 264. papež, v čele katolické církve stál bezmála 27 let - od roku 1978 do roku 2005. Charismatická osobnost, podle příznivců byl srdečný, optimistický a plný lásky.
- Během svého pontifikátu zbořil mnohá tabu. Veřejně vyzval křesťany, aby se omluvili Židům za to, že je po staletí jako národ odmítali a uráželi jejich vyznání. Byl též historicky první hlavou katolické církve, která navštívila synagogu a mešitu. Vyslovil také řadu omluv vůči těm, kdo v minulosti utrpěli újmu ze strany katolíků.
- Narodil se jako Karol Wojtyla 18. května 1920 ve Wadowicích nedaleko jihopolského Krakova. V osmi letech mu zemřela matka, ve 12 starší bratr.
- Po ukončení střední školy nastoupil na filozofickou fakultu univerzity v Krakově. Za druhé světové války začal ilegálně studovat teologii a filozofii a vysokou školu dokončil až v roce 1946. V témže roce ho vysvětili na kněze.
- Od roku 1963 působil ve funkci krakovského arcibiskupa a o čtyři roky později byl jmenován kardinálem. Papežem jej zvolili v říjnu 1978. V 58 letech se stal nejmladší hlavou katolické církve od zvolení Pia IX. v roce 1846 a zároveň prvním neitalským papežem po 455 letech.
- Jeho zvolení nalomilo totalitní moc ve východní Evropě.
- 13. května 1981 na něj byl spáchán atentát, který Jan Pavel II. sice přežil, ale zdravotní následky mu zůstaly.
- Vydal přes pět desítek prací věnovaných katolické církvi a několik knih. Vykonal 104 zahraničních návštěv, přičemž Československo, respektive Českou republiku navštívil třikrát.
- Byl nejdéle úřadující hlavou katolické církve 20. století.
- Zemřel 2. dubna 2005 ve věku 84 let.
Relikvie nesmí chybět
I v 21. století v katolické církvi přežívá kult relikvií. Jakékoliv předměty, natož pak části ostatků svatých jsou vysoce ceněnými a uctívanými artefakty. Během svatořečení budou na oltář přineseny dvě schránky – jedna s kouskem kůže Jana XXIII. a jedna s kapkou krve Jana Pavla II.
V souvislosti s dnešní ceremonií se vynořily spekulace, že by kvůli ní byly vystaveny ostatky obou papežů. Nakonec je tomu tak jen z půlky. Tělo Jana XXIII. totiž bylo už v roce 2000 (kvůli beatifikaci) vyzvednuto z hrobu a uloženo ve skleněné rakvi v bazilice svatého Petra. Půl tuny těžká rakev z neprůstřelného skla se stala turistickou atrakcí. Je vybavena chladicím systémem a speciálně provzdušňována směsí dusíku, který zabraňuje růstu bakterií a plísní.
Možnost, že by bylo i tělo Jana Pavla II. vystaveno ve skleněné rakvi, ale ještě před jeho blahoslavením zavrhl papež Benedikt XVI. Ostatky svého předchůdce nechal pouze „znovu pohřbít“ ve třech rakvích (z cypřiše, olova a kaštanu). A za náhrobkem z mramoru dál v klidu odpočívají pod bazilikou svatého Petra. A pokud by se v budoucnu přece jen s hrobem Jana Pavla II. něco zásadního dělo, světu to neunikne – hrobku nového světce totiž ve dne v noci sleduje webová kamera.
Tělo Jana XXIII. je vystaveno ve skleněné rakvi
Mediální spektákl dvojího svatořečení
Když byl v roce 1954 svatořečen papež Pius X., byly obrázky z obřadu rozmazané, ponuré a hlavně černobílé. Přestože bylo v tehdejší době v Itálii pouze 80 000 televizních přijímačů, televizní společnost RAI chtěla svatořečení za každou cenu. A od té doby jdou média a katolická církev ruku v ruce. Svatořečení Jana Pavla II. a Jana XXIII. bude přímo na Svatopetrském náměstí snímat 34 televizních kamer, 15 z nich ve formátu HD, 13 ve 3D a zbylých šest dokonce ve formátu 4K Ultra HD. Signál do celého světa rozešle devět satelitů. Ceremoniál budou moct lidé ve dvaceti zemích sledovat živě a zdarma i v kinech. „Měli bychom dát i těm nejchudším lidem šanci zúčastnit se tohoto okamžiku,“ prohlásil vatikánský mluvčí Federico Lombardi. Vatikán samozřejmně neopomněl ani na internet a sociální sítě - svatořečení dvou papežů má své vlastní stránky na Facebooku, Instagramu, Twitteru nebo YouTube. To všechno dává jasný vzkaz – svět čeká významná událost jak z technologického, tak i církevního hlediska.
GALERIE
videogallery_438528