Moskva - V předvečer velkolepých oslav konce druhé světové války se v Rusku rozhořela ostrá debata, jak o ní učit. Kamenem úrazu je období mezi lety 1939 a 1941, kdy Moskva blízce spolupracovala s Berlínem. Řada historiků podporovaných Kremlem se snaží tuto kapitolu ve školách buď zamlčet, nebo ospravedlnit.
Jak učit v Rusku o první válečné kapitole?
Píše se 17. září 1939. Do Polska hroutícího se pod nacistickým náporem vtrhla Rudá armáda. Moskva začala naplňovat pouhé tři týdny starou dohodu s Berlínem o rozdělení střední a východní Evropy. Další Stalinova expanze pokračovala okupací Pobaltí a části Rumunska, následoval útok na Finsko. Do roku 1940 dobyla Rudá armáda bezmála půl milionu čtverečních kilometrů s 20 miliony obyvatel.
Jenže v ruských školách se zatím o této kapitole mlčí, protože klíčovým pilířem ruské státnosti je hrdinná porážka nacistické říše v roce 1945. Ruští učitelé proto teď řeší, jak učit školáky o prvních letech války.
Reportáž Jakuba Szántó (zdroj: ČT24)
Dodnes si drtivá většina Rusů myslí, že válka pro jejich zemi začala až německým útokem v červnu 1941. V předvečer 65. výročí konce války je to vidět na každém kroku. Například oficiálně podporovaná učebnice historiků Danilova a Kosulinové zastírá význam Stalinovy expanze, kterou navíc ospravedlňuje jako mírovou obrannou politiku.
Ludmila Kosulinová z Moskevské pedagogické státní univerzity hájí Stalinovu politiku: „Byl to vynucený krok, když zkrachovala jednání s Británií a Francií. Stalin to musel udělat, aby získal čas a ochranné území. Podařilo se mu válku odsunout o dva roky.“
Mnoho pedagogů ale před takovými snahami zkrášlovat dějiny varuje. „Někteří naši horliví kolegové tvrdí, že naše národní vítězství ve válce je svaté, a Sovětský svaz tudíž nemohl ve válce udělat něco špatného. To je ale historický nesmysl,“ říká Alexander Bezborodov z Ruské státní humanitní univerzity.
Řada loajálních historiků začala volat po jednotné a oficiálně schválené učebnici dějepisu. Prozatím dostaly školy alespoň nařízeno rozdat dětem vlasteneckou svatojiřskou stužku. Do ostré debaty se zapojili i ruský premiér a prezident. „Učebnice musí mládež vychovávat k hrdosti na své dějiny a svou zemi,“ představuje si premiér Vladimir Putin. Ruský prezident Dmitrij Medvěděv myslí hlavně na ruské školáky: „V hlavách školáků se vytvořila kaše. Myslím si, že v této otázce musíme zavést pořádek.“
Nedávné průzkumy ukazují, že snahu o jednotnou výuku dějepisu s důrazem na vlasteneckou výchovu podporuje většina ruských rodičů. Jedinou učebnici si pro své děti přeje 79 % dotázaných.
GALERIE
Ruské učebnice dějepisu