Soul - Americký prezident Barack Obama dnes v jihokorejském hlavním městě Soulu zdůraznil, že hrozba jaderných zbraní zůstává pro svět náročnou výzvou, a varoval před jaderným terorismem. Obama také hájil pondělní výroky při setkání se svým ruským protějškem Dmitrijem Medvěděvem, kdy řekl, že po podzimních prezidentských volbách bude mít „více flexibility“ při řešení otázek, jako je protiraketová obrana. Výroky z neveřejného rozhovoru, které zachytily mikrofony bez vědomí obou politiků, v USA vyvolaly ostrou kritiku republikánů. Delegáti dnes v prohlášení vyzvali „do čtyř let zabezpečit veškerý citlivý jaderný materiál“ a podpořili roli MAAE.
„Jaderný terorismus je vážná hrozba,“ řekl Obama a hájil své včerejší výroky
„Nukleární terorismus zůstává jednou z největších hrozeb mezinárodní bezpečnosti. Odstranit tuto hrozbu vyžaduje přísná opatření v jednotlivých zemích a mezinárodní spolupráci, vzhledem k možným globálním politickým, ekonomickým, sociálním a psychologickým důsledkům,“ uvádí se v prohlášení. Komuniké rovněž „potvrzuje společné cíle účastnických zemí, kterými jsou snížení počtu atomových zbraní a mírové využívání jaderné energie“.
Kontroverzní zbrojní programy Severní Koreje a Íránu nicméně nebyly na pořadu jednání summitu a ani jedna z těchto zemí nebyla na schůzku pozvána.
Obama a Medvěděv se setkali v pondělí v Soulu na okraj summitu OSN a jednali o řadě otázek, včetně chystaného amerického protiraketového deštníku, který vzbuzuje odpor Moskvy. „Pokud jde o všechny tyto záležitosti a především o protiraketovou obranu, tak se to dá vyřešit, ale je zapotřebí, aby mi dal prostor,“ řekl Obama Medvěděvovi v narážce na Vladimira Putina, který nastoupí do prezidentské funkce v květnu. „Tohle jsou moje poslední volby,“ zachytily mikrofony Obamu. „Po mých volbách budu mít větší flexibilitu,“ dodal Obama. „Rozumím. Předám tuto informaci Vladimirovi,“ odpověděl Medvěděv.
Republikáni se pustili do Obamy
Obamovy poznámky vyvolaly ostrou kritiku republikánského kandidáta Mitta Romneyho, který má největší šanci se Obamovi postavit v listopadových volbách. „Když americký prezident říká vůdci Ruska, že může být po volbách flexibilnější, je to alarmující a znepokojivý vývoj,“ konstatoval Romney. Obama dnes řekl, že chce ve zbytku roku konzultovat s Rusy technické otázky kolem protiraketové obrany. Zdůraznil také, že letošek je v obou zemích volebním rokem. „Teď není vhodná doba pro tento druh důkladných konzultací,“ uvedl s tím, že reakce republikánů jen potvrzují, že teď není prostředí vhodné pro dosažení dohody.
„Bezpečnost světa závisí na krocích, které podnikneme,“ řekl Obama dalším světovým vůdcům. Summitu, který začal v pondělí, se účastní nejvyšší představitelé více než 50 zemí světa, včetně Číny a Ruska. Podle Obamy mezinárodní společenství udělalo velký pokrok při likvidaci jaderných materiálů a při zlepšování bezpečnosti jaderných zařízení ve světě. Snížilo se tak podle něj riziko, že radioaktivní materiály padnou do rukou teroristů.
Chu Ťin-tchao, čínský prezident:
„Musíme potlačit šíření jaderného materiálnu a zdroje nukleárního terorismu. Musíme se držet principů Charty OSN – vzájemné důvěry, rovnosti a spolupráce.“
Nicméně tyto materiály jsou stále na mnoha místech zranitelné a usiluje o ně pořád hodně nebezpečných hráčů, podotkl Obama. „Nebylo by potřeba mnoho radioaktivního materiálu, aby byly usmrceny statisíce lidí. To není přehánění, ale realita, které čelíme,“ uvedl Obama. „Jaderný terorismus je jednou z nejnaléhavějších a nejvážnějších hrozeb globální bezpečnosti,“ dodal.
Svět musí podle Obamy jednat – chránit jaderná zařízení a materiály a zabránit jejich pašování. V současnosti neexistuje žádná mezinárodní dohoda, která by říkala, jak se mají sklady nukleárních látek zabezpečovat. Je nutné spustit mezinárodní spolupráci, omezit výskyt vysoce obohaceného uranu a plutonia a zakročit proti obchodu s jadernými materiály,„ konstatoval I Mjong-bak, jihokorejský prezident. “Musíme se všichni chovat zodpovědně a posílit vlastní nukleární bezpečnost," dodal čínský prezident Chu Ťin-tchao.
Schůzka USA-Pákistán
Obama připustil, že vztahy Spojených států a Pákistánu jsou napjaté. Během setkání s pákistánským premiérem Jusúfem Rázou Gíláním na okraj summitu prohlásil, že je důležité je napravit. Obama s Gíláním se sešli poprvé od května loňského roku, kdy americké komando zabilo na pákistánském území Usámu bin Ládina. Napětí pak vystupňovaly incidenty během náletů amerických bezpilotních letadel u afghánské hranice.
Summit probíhá v době, kdy v regionu panuje značné napětí kvůli plánovanému vypuštění severokorejské rakety se satelitem. Pchjongjang tvrdí, že jediným cílem rakety je vynést na oběžnou dráhu meteorologickou družici. Událost má podle Severní Koreje připomenout 100. narozeniny zesnulého vůdce KLDR Kim Ir-sena. USA a jejich spojenci jsou však přesvědčeni, že jde o pouhou záminku pro test rakety dlouhého doletu a že to bude znamenat porušení rezoluce Rady bezpečnosti OSN z roku 2009.
Čínský prezident Chu Ťin-tchao Obamovi při schůzce v pondělí řekl, že jeho země bere celý problém velmi vážně a dává Severní Koreji najevo své znepokojení. Obama a Chu se prý shodli, že budou úzce spolupracovat v reakci na jakoukoli potenciální provokaci ze strany KLDR. Japonský premiér Jošihiko Noda při svém vystoupení na summitu řekl, že „vypuštění severokorejské rakety by odporovalo snahám mezinárodního společenství o nešíření jadrných zbraní a porušilo by rezoluce Rady bezpečnosti OSN“.
První summit OSN o jaderné bezpečnosti byl v roce 2010 ve Washingtonu a jeho hlavním tématem bylo zamezit, aby se vysoce obohacené plutonium a uran dostaly do rukou teroristů. Několik zemí, mezi nimi třeba Kazachstán, Mexiko či Ukrajina, od té doby svůj nukleární materiál zabezpečily. Příští summit se uskuteční v roce 2014 v Nizozemsku.