Jeruzalém – Po vzoru jiných států chce i Izrael nová území. Nejde však o další stavění osad na palestinském území. Tentokrát by Izrael územně rád expandoval do moře. Inspirací, kde hledat nápady, má Svatá země hned několik, od Ázerbájdžánu, Spojených arabských emirátů až po zemi, kde vysušování moře má několikasetletou tradici – Nizozemsko.
Místo pro tisíce lidí nebo také zařízení na odsolování vody, elektrárny, čističky nebo i letiště. Takový projekt odsouhlasila izraelská vláda, kdy by všechna tato zařízení měla vyrůst na umělých ostrovech ve Středozemním moři. Umělé ostrovy ale nejsou ničím novým, stavby na vodě znali ve starém Japonsku, v Mikronésii neb třeba na jihoamerickém jezeře Titicaca.
Futuristické vize měst, která umějí plavat, mnozí odsuzují, jinde se ale už reálně plánuje. Příkladem je třeba Ázerbájdžán. Na umělém souostroví v Kaspickém moři má vyrůst rovnou nejvyšší mrakodrap světa, celkem 1050 metrů vysoké obchodní centrum v komplexu Khazar Islands by se mělo začít stavět příští rok. Na 41 ostrovů se ale prý vejdou i moderní bytové domy, luxusní vily, sídla společností nebo hotely.
- Vizualizace umělého souostroví Khazar Islands v Kaspickém moři zdroj: ČT24
- Vizualizace umělého souostroví Khazar Islands v Kaspickém moři zdroj: ČT24
Jiný problém řeší Hongkong, který doslova praská ve švech. Výstavbu 25 umělých ostrovů plánuje kvůli tomu, aby na 1500 hektarů vměstnal lidi, pro které nebude ve městě podle radnice místo. Ekologové i urbanisté se ale bouří a sepisují petici. Město má podle nich 200 tisíc prázdných bytů a obyvatel spíš ubývá. Ekologové se bojí hlavně o bohatý podmořský život, který by měly nahradit betonové základy.
Negativní vliv na životní prostředí už prokázal třeba megalomanský projekt palmových ostrovů v Dubaji, ve Spojených arabských emirátech, kolem kterých leží zplundrované dno Perského zálivu. Stavba prvního, a zatím jediného obydleného, začala v roce 2001. Další dvě palmy a třeba i ostrov ve tvaru mapy světa brzdí ekonomická krize.
