Teherán - Několik tisíc Íránců si demonstrací v Teheránu připomnělo 33. výročí obsazení amerického velvyslanectví. Íránští studenti tam tehdy zajali přes 50 Američanů a drželi je pak 444 dní. Při dnešní demonstraci hořely americké vlajky a účastníci provolávali smrt USA.
Íránci si událost ze 4. listopadu 1979 připomínají každoročně podle perského kalendáře. Letos za zpřísněných sankcí, které jsou na Írán uvalovány kvůli jeho kontroverznímu jadernému programu. Íránci začínají dopad sankcí pociťovat v podobě vysoké inflace a znehodnocené měny. Vedení země dlouho popíralo, že opatření Západu mají vliv na íránské hospodářství, nyní už hovoří o ekonomické válce.
Hlavní mluvčí dnešního protestu a velitel dobrovolných milicí basídž Mohammad Rezá Nakdí prohlásil, že Írán se se sankcemi vyrovná. „Ti, kteří říkají, že situace by se zlepšila, kdybychom se dohodli s USA, si musí uvědomit, že je to velká lež a klam. Vypsali jsme odměnu deseti kilogramů zlata pro vědce a historiky, kteří dostali deset let na to, aby dokázali, že na světě existuje zločinnější stát než Amerika. USA jsou nejvíce nenáviděny ze všech zemí světa,“ prohlásil Nakdí.
Mohammad Rezá Nakdí, velitel dobrovolných milicí basídž:
„Vypsali jsme odměnu pro jakéhokoli historika nebo vědce, který dokáže, že někdy v lidských dějinách existoval režim, který spáchal víc zločinů než režim Spojených států. Dostane 10 kilogramů zlata.“
Výročí obsazení americké ambasády z roku 1979 stále mezi Íránci padá na úrodnou půdu. Režim studentskou akci považuje za velké vítězství. Mimo jiné proto, že přispěla k porážce Jamese Cartera v prezidentských volbách. Diplomatické vztahy přerušené jeho nástupcem Ronaldem Reaganem Washington neobnovil dodnes. Zeď kolem velvyslanectví je dnes popsaná protiamerickými hesly a revoluční gardy ji využívají jako výcvikové a výukové středisko.
