Flagstaff - Poslední indiáni z kmene Navaho bojují za právo na své území v severní Arizoně. Jediná, kdo zde podle úřadů může žít, je skoro devadesátiletá žena. Ta se narodila ještě předtím, než byla oblast vyhlášena národním parkem. Po její smrti podle správy parku už příbuzní nesmí v přírodní rezervaci dál zůstat.
Ruiny indiánské vesnice Wupatki jsou staré skoro 800 let. Místo vždy sloužilo jako kulturní křižovatka mnoha civilizací. Stella Peshlakaiová Smithová se narodila roku 1924, jen několik měsíců předtím, než byla oblast vyhlášena americkým národním parkem. Je tak poslední úředně uznanou obyvatelkou. „I když naši předci jsou už pryč, chtěla bych vidět, jak se Navahové vrací zpět na tuto půdu. Patří jim všechno, co je tady,“ podotkla.
- Helen Peshlakai Davisová, dcera Stelly: „Po smrti mé matky nás chtějí přemístit. Nemáme povolení, abychom tu žili. Ale bojujeme za něj, protože toto je naše matka a tohle je naše rodná zem.“
Předtím, než se pozůstatky po starověkých civilizacích staly národním parkem, obývaly je stovky Navahů. Území, které zabírá 15 tisíc hektarů, ale nikdy nebylo rezervací jako ta obývaná indiány v jiných částech Spojených států. Správa parku proto bude trvat na odchodu rodin. „Potomci indiánů sem můžou přijít a provádět obřady a další věci a to platí i pro rodiny Peshlakaiových. Navštívit přírodní rezervaci mohou. Ale problém je systém národních parků - patří každému,“ upozornila správkyně parku Kayci Cooks Collinsová.
Navahové mizeli z národního parku Wupatki postupně, často dobrovolně, ale údajně i pod tlakem správy parku. Poslední nadějí těch zbývajících je teď americký Kongres. Ten má pravomoc jim povolit zemi svývch předků dál obývat.
