Hollande: Chce Británie zůstat na trhu EU? Pak musí zachovat volný pohyb osob

Pokud si Británie i po svém odchodu z EU bude chtít udržet přístup na společný unijní trh, nepůjde to bez zachování principu volného pohybu osob. Po jednání s irským premiérem Endou Kerrym to v Dublinu řekl francouzský prezident Francois Hollande. Jednání o brexitu podle něj musejí začít co nejdříve, bez zbytečných odkladů.

„O svém úmyslu vystoupit by měla Británie uvědomit EU co nejdříve, aby mohla jednání řádně začít,“ uvedli oba politici ve společném prohlášení. V tomto smyslu hodlá francouzský prezident apelovat na novou britskou premiérku Theresu Mayovou, s níž se odpoledne schází v Paříži.

Právě ta přitom včera žádala o trpělivost a po jednání s německou kancléřkou Merkelovou dokonce řekla, že Britové neaktivují článek 50 (o dobrovolném odchodu členské země z EU) minimálně do konce letošního roku. Británie prý musí svou pozici a další postavení nejdříve pečlivě vyjednat.

Theresa Mayová
Zdroj: Reuters

Mayová zdůraznila, že Británie po odchodu z EU chce udržet přátelské vztahy s evropskými státy a zachovat současná spojenectví i obchodní spolupráci. Pokud ale má brexit skončit úspěchem, potřebuje země čas, aby dospěla ke společné pozici, prohlásila po středečním jednání britská premiérka.

Hollande se nechal slyšet, že Británie musí co nejdříve aktivovat článek 50. V tom dnes shoda rozhodně v Elysejském paláci nebude, ale v Berlíně naopak byla. Mayová prohlásila, že kancléřka Merkelová rozumí tomu, proč Británie nebude žádat o odchod před koncem letošního roku. Prezident Hollande tomu zatím rozumět příliš nechce.
Jan Jůn
Spolupracovník ČT v Londýně

Nový ministr pro záležitosti spojené s brexitem David Davis už dříve naznačil, že Britové pravděpodobně vystoupí z Unie ke konci roku 2018. Podle Davise si přípravy vyžádají jistý čas.

„Celý proces by měl být dokončen tak, aby článek 50 mohl být spuštěn před koncem letošního roku nebo na začátku roku příštího,“ napsal.

obrázek
Zdroj: ČT24

Do prosince 2018 pak očekává formální odluku od Unie. V roce 2020 před parlamentními volbami budou podle něj konzervativci schopni ukázat voličům první úspěchy hospodářství, které bude zaměřeno na globální obchodování.

K otázce přístupu na jednotný unijní trh Davis uvedl, že by bylo ideální, kdyby Británie pokračovala s Unií v bezcelním obchodování. To osobně považuje za pravděpodobné, i když očekává, že vyjednávání budou provázet spory.

„Jakmile evropské země zjistí, že se ve věci kontroly našich hranic nechystáme ustoupit, budou chtít jednat podle svých vlastních zájmů,“ předpokládá Davis.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Evropa odsuzuje sankce USA kvůli regulaci platforem

Řada evropských zemí a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Evropská komise a Francie sankce důrazně odsoudily.
23. 12. 2025Aktualizovánopřed 18 hhodinami

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 19 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
23. 12. 2025

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
23. 12. 2025

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
23. 12. 2025Aktualizováno23. 12. 2025

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
23. 12. 2025
Načítání...