Tbilisi - Gruzie má nového prezidenta. Bývalého univerzitního rektora Giorgiho Margvelašviliho vybrali voliči zřejmě už v prvním kole. Podle prvních odhadů přesvědčil dvě třetiny voličů. Ve funkci vystřídá Michaila Saakašviliho. Ten byl u moci 10 let a znovu kandidovat nemohl. V zemi upevnil demokracii a úzce spolupracoval se Západem. Nový prezident ale bude mít menší moc. V zemi se totiž plánují ústavní změny, které by měly jeho pravomoci osekat.
Gruzie by měla přejít k parlamentnímu systému
Prezidentskými volbami má v zemi na jihu Kavkazu vyvrcholit přechod od prezidentského k parlamentnímu systému. Budoucí hlava státu bude mít spíše reprezentativní funkce. Jeho úkolem bude i zlepšit vztahy s mocným severním sousedem, Ruskem.
Margvelašvilimu dalo podle průzkumů svůj hlas kolem 67 nebo 68 procent voličů. Hlasování tak zjevně podle očekávání ještě více posílilo Saakašviliho politického soupeře, miliardáře a premiéra Bidzinu Ivanišviliho.
Kandidát Saakašviliho strany, bývalý šéf parlamentu David Bakradze, už uznal porážku a soupeři k vítězství poblahopřál. „Blahopřeji Giorgimu Margvelašvilimu k jeho vítězství a důvěře, kterou mu vyjádřil gruzínský lid,“ prohlásil Bakradze s tím, že věří odhadům.
Bakradze dostal podle odhadů kolem 22 procent hlasů. Na třetí příčce skončila bývalá předsedkyně parlamentu Nino Burdschanadzeová, která dostala hlas od 7,5 procenta občanů, kteří se dostavili k volbám.
Čtyřiačtyřicetiletý Margvelašvili řekl, že je připraven odstoupit z volebního boje, pokud v prvním kole jasně nevyhraje. Bez ohledu na výsledek hlasování ale bude vládnout dále Ivanišviliho kabinet.
Margvelašvili je pokládán za protiklad k plamennému Saakašvilimu, který kandidáta nazval „loutkou“. Ivanišvili naopak označil Saakašviliho za „politickou mrtvolu“ a naznačil, že by se mohl zodpovídat před soudem, podobně jako už řada jeho spolupracovníků. Jejich zatčení vyvolalo obavy Západu z politických represí.
Saakašvili vládl tvrdou rukou, zemi ale postavil na nohy
Saakašvili, ačkoliv mu kritici vyčítali autoritářský styl vládnutí, potlačování svobody médií a zejména katastrofální válku s Ruskem v srpnu 2008, dokázal omezit korupci i postavit na nohy ekonomiku země, zhroucenou po rozpadu Sovětského svazu a občanské válce. Nicméně reformy neoceňovali všichni Gruzíni a některé demonstrace, požadující Saakašviliho odstoupení, policie brutálně rozprášila.
Příležitost hlasovat mělo více než 3,5 milionu oprávněných voličů. Padesátka volebních místností je i v cizině. Nikoliv však v Rusku, kde žije početná gruzínská diaspora - a to kvůli přerušení diplomatických styků po válce ze srpna 2008.
