Agádír - Poprvé za takřka čtvrt století získalo Grónsko právo na lov plejtváků dlouhoploutvých, známých jako keporkak. Kvótu na lov devíti kusů ročně mu dnes přiznala Mezinárodní velrybářská komise (IWC), poté, co Grónsko pohrozilo ukončením členství, pokud organizace odmítne jeho nárok pokračovat v tradici předků. Původní obyvatelé Grónska lovili keporkaky po 4000 let, než tohoto mořského savce Evropané v minulém století takřka vyhubili.
Grónsko získalo po čtvrt století právo na lov plejtváků
IWC v roce 1986 lov všech velryb k obchodním účelům zakázala. Původním obyvatelům některých zemí včetně Grónska však umožňuje lov velryb pro potravu a jako pokračování kulturních tradic. Grónsko dosud pro vlastní spotřebu lovilo omezený počet kusů plejtváka myšoka a velryb grónských. „Už nemůžeme déle čekat,“ řekla ministryně zemědělství Grónska před hlasováním na závěr pětidenní konference IWC v marockém Agádíru. Existenční potřeby obyvatel Grónska jsou podle ní stále více omezovány.
Grónsko tvrdí, že lov velryb je pro jeho obyvatele důležitým zdrojem příjmu a potravy. Někteří členové IWC však tento argument považují za sporný, protože obyvatelé Grónska mají jeden z nejvyšších průměrných příjmů domácností na světě. Maso velryb je prý dobrý byznys; v supermarketech se údajně prodává za desetinásobek ceny na lokálních trzích. Podle vědců tříletá kvóta devíti kusů ročně neohrozí počet keporkaků, jejichž stav od roku 1986 na volném moři vzrostl. Výměnou bude Grónsko lovit méně kusů ohroženého plejtváka myšoka.
Hlasování představuje další porážku pro konzervativní část IWC poté, co se všech 88 členů od pondělí nedokázalo dohodnout na případné legalizaci komerčního lovu kytovců. Mezinárodní zákaz komerčního lovu od 80. let obchází Japonsko, Norsko nebo Island. Někteří členové ho proto chtěli zrušit a zavést místo něj přísné kvóty. Tento návrh však odmítly podpořit státy, které jsou všeobecně proti lovu kytovců. Jednání blokovalo také Tokio, jež údajně odmítlo ukončit lov velryb v jižních antarktických mořích.