Washington - Nečekaným výsledkem skončil v New Yorku proces s prvním guantánamským vězněm před americkým civilním soudem. Ahmeda Khalfana Ghailaniho porota uznala nevinným ve 285 z 286 bodů obžaloby. Byl uznán vinným pouze ze spiknutí za účelem poškození či zničení amerického majetku. Přesto bude odsouzen přinejmenším k 20 letům vězení a může dostat i doživotí.
Ghailani nevinen, hrozí mu ale doživotí
Šestatřicetiletý Tanzanec Ghailani, původně považovaný za důležitého člena mezinárodní teroristické sítě al-Káida, se po vynesení rozsudku usmál a objal se se svými právníky. Americká média označují výsledek procesu za fiasko vlády. Podle nich se snížila šance, že bude kontroverzní věznice v dohledné době uzavřena.
Ghailani se podílel na teroristických útocích proti americkým ambasádám v Keni a Tanzánii v roce 1998. Zemřelo při nich 224 lidí. Porota ho nicméně uznala vinným pouze ze spiknutí za účelem zničení amerického majetku pomocí výbušnin. „Tento rozsudek potvrdil, že v naší zemi je nejdokonalejší soudní systém. Vládne tu právo, nikoliv jednotlivci. Přestože žijeme ve stínu zkázy Světového obchodního centra, porota mého klienta osvobodila ve většině případů,“ prohlásil Ghailaniho obhájce Peter Quijano.
Podle žaloby Ghailani koupil sedm plynových lahví použitých na bomby a auto k jejich převozu. Údajně také spolupracoval se špičkami africké odnože al-Káidy. Obhajoba stavěla na tom, že šlo pouze o naivního a zneužívaného mladíka; Ghailani se bránil tím, že nevěděl, že nálože poslouží k teroristické akci. I za jediný bod, v němž byl uznán porotou vinným, pro něj ale žalobce bude v lednu žádat doživotní trest.
Proces je pouze prvním pokusem prezidenta Baracka Obamy postavit údajné teroristy zadržované na americké základně Guantánamo před civilní americké soudy. V celách na procesy ať už u civilních nebo vojenských tribunálů čeká dalších 174 podezřelých. Ghailani byl ve věznici Guantánamo od roku 2006. Zatčen byl v Pákistánu v roce 2004.
Podle republikánů byl proces fiasko Obamovy vlády
„Respektujeme rozhodnutí poroty a jsme potěšeni, že Ahmedu Ghailanimu nyní hrozí přinejmenším 20 let vězení a možná i doživotní trest za jeho roli v bombovém útoku na velvyslanectví,“ komentovalo rozsudek americké ministerstvo spravedlnosti. Kritické reakce ale přišly od republikánů, kteří s vedením civilních procesů proti vězňům z Guantánama od počátku nesouhlasili. „Tento případ byl považován za snadný a Obamova administrativa neuspěla,“ prohlásil republikánský kongresman Pete Hoekstra. „Tragický rozsudek ukazuje, že rozhodnutí Obamovy administrativy soudit teroristy z al-Káidy u civilních soudů bylo nesmyslné,“ reagoval další republikán Peter King. Prohlásil také, že v Kongresu bude usilovat o zablokování dalších podobných soudních řízení.
Vláda doufala, že Ghailani bude shledán vinným ve většině, ne-li ve všech bodech obžaloby. Takové rozhodnutí by podpořilo její rozhodnutí postavit vězně z Guantánama před civilní soudy. U nich je řízení komplikovanější než u vojenských, protože porota musí o vině rozhodnout jednomyslně. U vojenských soudů stačila dvoutřetinová většina.
Proces s Ghailanim ukázal i na další problém. Soudce totiž vyloučil svědectví klíčového svědka obžaloby, protože informace o něm získali vyšetřovatelé pomocí mučení. Americké úřady se obávají, že by ze stejných důvodů byla řada důkazů vyloučena i při dalších civilních procesech.
Soud s Ghailanim ve svých důsledcích znamená, že Obamovi se patrně do konce jeho funkčního období v roce 2013 nepodaří zrušit věznici na Guantánamu. Zařízení pro zadržování podezřelých z terorismu zřídil v roce 2002 jeho předchůdce George Bush a současný prezident po vstupu do Bílého domu v lednu 2009 slíbil, že kontroverzní věznici do roka zavře.