Paříž – Francie má novou vládu, nový premiér Manuel Valls ji sestavil po dnešních konzultacích s prezidentem Francoisem Hollandem. Jako ministr zahraničí v ní zůstává Laurent Fabius, funkci ministra obrany si udržel také Jean-Yves Le Drian. Naopak novou tváří je Ségolène Royalová, neúspěšná vyzývatelka Nicolase Sarkozyho v prezidentských volbách před sedmi lety a bývalá partnerka současné hlavy Francie.
Francouzský kabinet prošel obměnou kvůli debaklu vládních socialistů v nedělních komunálních volbách, které opanovala pravice. Socialisté přišli o kontrolu nad 155 městy, jež mají přes 9 000 obyvatel (více zde). Dosavadní premiér Jean-Marc Ayrault z voleb vyvodil důsledky o den později a dal svou funkci k dispozici vlastnímu ministru vnitra – Manuelu Vallsovi.
Premiér Ayrault ovšem není jediný, kdo z kabinetu odchází. Ve vládních lavicích nezasedne ani bývalý ministr financí Pierre Moscovici, jehož resort byl rozdělen do dvou. Obsadí je tváře bývalého kabinetu, ale v nových funkcích - Arnaud Montebourg se stane ministrem hospodářství a Michel Sapin bude řídit finance. Ambicí nového ministerského předsedy je ovšem zároveň to, aby kabinet zeštíhlil.
Nejsložitější byly konzultace kolem Vallsova nástupce v úřadu ministra vnitra, jímž nakonec bude Bernard Cazeneuve. Toho francouzský tisk označuje za „osvědčeného muže v těžkých situacích“. Loni totiž nahradil ministra pro rozpočet Jérôma Cahuzaca, který musel odstoupit kvůli aféře kolem daňových úniků. Kolem postu ministra vnitra se prý odehrála bratrovražedná válka mezi Vallsovým kandidátem Jean-Jacquesem Urvoasem a Fransoisem Rebsamenem, jehož upřednostňoval prezident Hollande.
Manuel Valls – korunní princ socialistů
Na premiérský post zamířil muž, který podle zpravodaje ČT ve Francii Petra Zavadila patří mezi nejpravicověji orientované politiky v řadách socialistů. Radikální levice proto křičí, že jmenování Vallse rozvrátí chatrnou levicovou většinu v parlamentu. „Na volební katastrofu odpovídá šéf státu politickou sebevraždou,“ prohlásil spolupředseda Levé strany Jean-Luc Mélenchon.
Pověst muže s ostrými lokty si získal Valls jako starosta z imigrantského města Evry nedaleko Paříže, v němž zřídil „laboratoř“ pro svou politiku. Zdvojnásobil počet policistů, rozdal jim zbraně a na kritická místa rozmístil kamery – opět k údivu levicových politiků.
Korunní princ socialistů svým nynějším kariérním postupem připomíná bývalého prezidenta Nicolase Sarkozyho; také začínal v politice na samém prahu dospělosti a získal si širokou popularitu tvrdými postoji na vnitru. A podobně jako Sarkozy začíná převyšovat prezidenta. I proto byl na Hollandovi podle expertů na mimiku patrný strach, když oznamoval jméno nového premiéra.
Royalová - Sarkozyho rivalka míří do vlády
Pozornost potom vzbuzuje také angažmá Ségolène Royalové. Jednašedesátiletá politička řídila ministerstvo školství i rodiny a mládeže ve vládách Lionela Jospina na přelomu tisíciletí, počátkem devadesátých let také krátce vedla životní prostředí. O něj se má starat i nyní.
Nejvyšší zájem veřejnosti si ovšem Royalová vysloužila před sedmi lety, kdy proti Nicolasi Sarkozymu kandidovala na post francouzské prezidentky – v primárkách uvnitř Socialistické strany tehdy porazila Laurenta Fabiuse i ministra financí a pozdějšího šéfa MMF Dominiqua Strausse-Kahna. Se současným prezidentem Hollandem žila Royalová třicet let a má s ním tři děti.
Staronový kabinet se má na své první schůzi sejít v pátek. Později budou jmenováni také státní tajemníci. Hlavním úkolem vlády je zlepšit stav francouzského hospodářství - vypořádat se s deficitem státního rozpočtu, do tří let snížit daně a do konce letošního roku také nezaměstnanost.
