Paříž/Damašek – Stále větší počet Francouzů podporuje vojenský zásah proti režimu syrského prezidenta Bašára Asada, který navzdory mnohým výzvám mezinárodního společenství pokračuje v bojích s protivládními povstalci. Podle posledního průzkumu veřejného mínění by invazi (podmíněnou souhlasem OSN) podpořilo 58 procent Francouzů, mezinárodní intervenci nevylučuje ani nový francouzský prezident, socialista François Hollande. Možný zásah v Sýrii ale blokuje Ruská federance; její staronový prezident Vladimir Putin s odkazem na destabilizovaný Irák a Libyi preferuje mírovou cestu.
Čerstvá data týkající se francouzské podpory možného zásahu proti Asadovi přinesl průzkum tamní agentury Ifop. Osmapadesátiprocentní podpora zásahu je oproti poslednímu, únorovému průzkumu vyšší o sedm procentních bodů. Výrazně vzrostla také francouzská ochota účastnit se případné operace; zatímco v únoru ji podporovalo 38 procent Francouzů, dnes je souhlas již padesátiprocentní.
Ifop ke zveřejněným údajům uvedl, že nárůst nepochybně souvisí s násobením počtu válečných zločinů, ze kterých je režim syrského prezidenta Bašára Asada obviňován. Jednalo se totiž o první průzkum veřejného mínění od masakru ve městě Húlá, při němž bylo před týdnem zabito 108 civilistů. Syrská vláda předevčírem z tohoto krvavého incidentu obvinila protirežimní ozbrojence, svědci ale připisují přinejmenším část vražd vládním jednotkám.
Hollande zásah nevyloučil, požaduje svolení OSN
Názor francouzské veřejnosti kopírují i postoje nově zvoleného prezidenta Françoise Hollanda. „Režim Bašára Asada jednal nepřijatelně a neúnosně. Spáchal činy, které ho diskvalifikovaly. Neexistuje jiné východisko z této situace, než je odchod Bašára Asada,“ konstatoval Hollande a nevyloučil ani možnou intervenci v Sýrii. Podmiňuje ji ale souhlasem Rady bezpečnosti OSN, což komplikují především postoje Ruské federace, která tlak proti Damašku soustavně odmítá a označuje ho za kontraproduktivní.
Ruský prezident Vladimir Putin tento názor zopakoval i na včerejším setkání s Hollandem, když uvedl, že by mírový plán OSN vypracovaný emisarem Kofim Annanem měl dostat více času k realizaci. Prioritou je podle něj zabránit občanské válce; na jejím okraji se totiž podle Annana Sýrie skutečně nachází.
Kofi Annan na setkání LAS:
„Vím, že jsme všichni netrpěliví a frustrovaní násilnostmi a zabíjením. To jsem i já. Jsem možná ještě víc znechucený než většina z vás, protože jsem přímo ve středu dění. Opravdu bych chtěl, aby se věci hýbaly rychleji.“
Souhlas OSN blokuje Rusko
Syrští protivládní povstalci proto Annana tlačí k tomu, aby uznal, že jeho představy o klidu zbraní selhaly. To ovšem zmocněnec OSN pro Sýrii nepřipouští a žádá, aby do věci vstoupila Rada bezpečnosti. Světové společenství se tak točí v kruhu, neboť její akceschopnost polarizují právě rozdílné názory západních zemí a Ruska s Čínou.
Možnost vojenské intervence totiž Moskva odmítá zcela. „Proč si myslíme, že když odstavíme současné vedení od moci, zavládne tam zítra všude pohoda? Co se děje v Libyi? Co se děje v Iráku? Staly se bezpečnějšími? Chceme jednat správně a vyváženě, alespoň v Sýrii,“ řekl Putin na setkání s Hollandem.
