Paříž - Francie ustoupila ve sporu s Itálií o volný pohyb tuniských imigrantů. Po několika hodinách večer přestala blokovat železniční hraniční přechod mezi oběma zeměmi, kudy měli běženci přijet do Francie. Řím přesto proti zákroku francouzských úřadů podal oficiální stížnost. Brusel potvrdil, že vlak s přistěhovalci byl zastaven oprávněně. Prezident Evropské unie Herman Van Rompuy vyzval k projednání imigrační problematiky na červnovém summitu unie nebo i dříve.
S rizikem utonutí přeplulo 26 tisíc mladých Tunisanů na jih Itálie, ta je ale posílá dál. Nikdo je však nechce a Francie se pokusila přirazit jim dveře před nosem. Poprvé od zavedení schengenské zóny v roce 1995 uzavřela francouzsko-italskou hranici. Za uprchlíky do pohraniční stanice dorazily početné houfy aktivistů. Chtějí podpořit „ty chudé mladé lidi, kteří ve své zemi dosáhli toho, co se tam děje“.
„Dostali jsme od francouzských úřadů vysvětlující dopis. Obávaly se, že demonstrace doprovázející příjezd vlaku naruší veřejný pořádek. Francie schengenská pravidla neporušila,“ tvrdí eurokomisařka pro vnitřní záležitosti Cecilia Malmströmová.
Italský ministr vnitra:
„Postupujeme podle schengenských pravidel o volném pohybu osob a o dočasném povolení k pobytu. Vydali jsme jim cestovní pasy. Evropská komise uznala, že Itálie pravidla neporušuje. Svoboda pohybu platí pro všechny, kdo mají tato povolení a chtějí do Francie.“
Itálií vydaná povolení k pobytu vadí nejen Francii, ale i Belgii a Německu. Řím tvrdí, že vzhledem k přeplněným azylovým táborům neměl jinou možnost, než prověřené uprchlíky pustit. „První stát, který přistěhovalce přijímá, se o ně taky stará. To je základem schengenské dohody, brání kroky Francie její ministr vnitra Claude Guéant. “Evropa stojí na otevřených hranicích a volném pohybu osob. Když mezi sebou začneme stavět zdi, je s Evropou konec. Raději bychom měli tento problém vyřešit společně s Francií," nabádá naopak italský ministr zahraničí Franco Frattini.
Ve Francii má mnoho uprchlíků ze severní Afriky rodinné vazby. Paříž nejdřív žádala, aby uprchlíci prokázali finanční soběstačnost. Nakonec ale ustoupila. Prezident Sarkozy od začátku roku vzedmutí prodemokratického hnutí v severní Africe jednoznačně podporoval. Teď má na prahu své země migrační vlnu, kterou se i dřív snažil co nejvíc omezit.
