Brusel/Berlín - Evropská unie trvá na „vyčerpávajícím objasnění“ zpráv o odposlechu kanceláří EU americkými tajnými službami. Prohlásil to šéf Evropského parlamentu Martin Schulz v reakci na informace německého týdeníku Der Spiegel o tajném sledování unijních politiků s tím, že je „šokován a hluboce znepokojen“. Týdeník informace získal od bývalého externího zaměstnance amerických tajných služeb Edwarda Snowdena. Vysvětlení požaduje také německá a francouzská vláda. Washington již oznámil, že odpoví „diplomatickými kanály“ a že jednotlivé případy nebude komentovat veřejně.
Podle Schulze může mít informace o špehování unijních úředníků, pokud se ukáže jako pravdivá, vážný dopad na evropsko-americké vztahy. „Jménem Evropského parlamentu žádám vyčerpávající objasnění a urychlené dodání dalších informací od amerických úřadů,“ uvedl v prohlášení Schulz.
K jeho slovům se podle BBC připojil lucemburský ministr zahraničí Jean Asselborn. „Jsou-li tyto informace pravdivé, je to nechutné. Spojené státy by měly spíš špehovat vlastní tajné služby než své spojence,“ uvedl ministr.
Europoslanci se budou problémem zabývat ve středu
Evropský parlament se celou záležitostí bude zabývat nejpozději ve středu na svém zasedání ve Štrasburku. „Okamžitě jsme kontaktovali americké úřady ve Washingtonu a Bruselu s požadavkem, aby podaly vysvětlení k obviněním, jež se objevila,“ řekla mluvčí EU. Bruselu se podle ní dostalo slibu, že USA obvinění prověří a budou Evropu informovat o výsledku. Než se tak stane, Brusel nebude záležitost komentovat.
Spiegel napsal, že americká rozvědka měla tajně sledovat unijní kanceláře ve Washingtonu a New Yorku, kde nejen odposlouchávala konverzace a telefonáty, ale měla mít i přístup k neveřejným dokumentům a elektronické poště.
Špionáž se měla odehrávat i v Bruselu v budově Rady Evropské unie, kam jezdí na pravidelné summity šéfové a ministři vlád zemí EU. Podle časopisu bezpečnostní analytici EU už před pěti lety přišli na ztracené hovory, které pocházely z bruselského sídla Severoatlantické aliance. Tam má svou kancelář i americká rozvědka, i když oddělenou od sídla NATO.
Také politické kruhy v Německu se podle médií ze zpráv o špehování jen obtížně vzpamatovávají. O podrobné vysvětlení požádala USA německá ministryně spravedlnosti Sabine Leutheusserová-Schnarrenbergerová.
„Pokud jsou zprávy médií správné, připomíná mi to nepřátelské akce z dob studené války,“ řekla ministryně novinářům. „Je nepředstavitelné, že naši partneři ve Spojených státech považují Evropany za nepřátele,“ dodala.
Šéf sociálnědemokratické frakce ve Spolkovém sněmu Thomas Oppermann prohlásil, že „stát nesmí provádět cokoli jen proto, že to je technicky možné“. Právě toho se podle Oppermanna dopouštějí USA, a to bez ohledu na to, zda je cílem přítel, nebo soupeř.
Podle informací získaných od Snowdena monitorují Američané v Německu desítky milionů telefonních hovorů, e-mailů a sms zpráv denně. Podle tajných dokumentů Národní agentury pro bezpečnost (NSA) sehrává při monitorování internetu klíčovou roli Frankfurt nad Mohanem. Město leží na páteřních internetových sítích, což NSA umožňuje sledovat datový provoz se státy, jako je Mali nebo Sýrie, ale i s východní Evropou. Do databází NSA se ukládají takzvaná metadata, tedy technické charakteristiky komunikace, nikoli její obsah.
Američané údajně sledovali i komunikaci spolkové vlády, možná se nezastavili ani před úřadem spolkové kancléřky Angely Merkelové, napsal Der Spiegel. Německo bylo v tajném programu označeno za partnera „třetí kategorie“ a vystaveno bylo podrobnějšímu sledování než kterákoli jiná země Evropské unie. Rozsah monitorování byl prý srovnatelný s Čínou, Irákem nebo Saúdskou Arábií.
Spiegelu se domnívá, že rozsah tajných operací USA v Evropě je zřejmě daleko větší, než se původně předpokládalo. Jen v Německu monitorují Američané desítky milionů telefonních hovorů denně, přes internetový uzel ve Frankfurtu sledují i komunikaci ve východní Evropě.
Spolkové státní zastupitelství v Karlsruhe na jihozápadě Německa se začalo činností zahraničních rozvědek zabývat. Mluvčí úřadu potvrdila, že vyšetřovatelé shromažďují všechny dostupné údaje a data o sledovacích programech Prism, Tempora a Boundless Informant. Zda úřad zahájí oficiální vyšetřování, je zatím nejasné.
K Bruselu a Berlínu se nyní připojila i Paříž. Ve Francii NSA monitoruje asi dva miliony dat denně. "Francie dnes požádala Washington, aby objasnil zprávu německého magazínu o
tom, že NSA odposlouchávala kanceláře EU a sledovala počítačovou síť,„ prohlásil francouzský ministr zahraničí Laurent Fabius. “Tato činnost, pokud se potvrdí, je naprosto nepřijatelná."
Odhaduje se, že aktivita tajných služeb v Bruselu rekordně narostla od konce studené války, a to nejen ze strany zemí jako Rusko nebo Čína, ale právě i USA. Ty jsou přitom považovány za klíčového spojence. Z programu sledování byly naopak vyjmuty Kanada, Austrálie, Británie a Nový Zéland, které spadají do „druhé kategorie“.
