Milán (Itálie) - Rozhovory v italském Miláně žádný průlom v otázce urovnání ukrajinské krize nepřinesly. Výměně názorů byla věnována pracovní snídaně, na níž se sešli vedoucí představitelé šesti evropských států a Evropské unie. U jednacího stolu tu poprvé od konce srpna společně zasedli prezidenti Ruska a Ukrajiny Vladimir Putin a Petro Porošenko. Odpoledne pak jednání pokračovalo za účasti vedoucích představitelů Ukrajiny, Ruska, Německa a Francie. Rozpory ale přetrvávají a podle Kremlu účastníci situaci na Ukrajině nechápou. Putin a Porošenko se sejdou ještě k rozhovoru mezi čtyřma očima.
Evropští státníci jednali o Ukrajině - řešení nemají
Pracovní snídaně i odpolední schůzka se konaly na okraj dvoudenního evropsko-asijského summitu ASEM, který dnes v Miláně končí. Jeho tématem jsou nejen vzájemné hospodářské a kulturní vazby, ale i společné hrozby, mezi něž patří mimo jiné ebola či islamisté. Prvního dne summitu se zúčastnil i český prezident Miloš Zeman.
Podle hostitele jednání - italského premiéra Mattea Renziho - byla ranní debata, trvající půldruhé hodiny, konstruktivní, velké rozpory ale přetrvávají. Kromě Porošenka, Putina a Renziho se pracovní snídaně zúčastnili německá kancléřka Angela Merkelová, francouzský prezident Francois Hollande a britský ministerský předseda David Cameron. Evropskou unii na jednání zastupovali předseda Evropské rady Herman Van Rompuy a šéf Evropské komise José Barroso. Jednání následně pokračovalo v jednom z milánských hotelů za účasti vedoucích představitelů Ukrajiny, Ruska, Německa a Francie.
„V diskusích o Ukrajině jsme udělali významný krok,“ řekl Renzi novinářům po snídani. Podle zdrojů blízkých jednání se diskutovalo mimo jiné o potřebě posílit příměří na východě Ukrajiny a oddělit znepřátelené strany nárazníkovou zónou. Klid zbraní byl na Donbasu vyhlášen 5. září, prakticky denně ale přicházejí zprávy o jeho porušování.
GALERIE
videogallery_478813
Evropští diplomaté si nicméně už předem nedělali velké iluze o tom, že by milánské jednání mohlo přinést výraznější pokrok. Jeho hlavním úkolem bylo spíše zabránit další eskalaci konfliktu a posílit režim zastavení palby. Potvrdil to i Renzi, podle něhož je k vyřešení krize na východě Ukrajiny zapotřebí čas. „Řešení nelze nalézt okamžitě, v práci budeme pokračovat v nejbližších hodinách, dnech a měsících,“ komentoval stav diplomatických jednání italský premiér.
„Politické řešení ukrajinské krize nemáme,“ řekl Van Rompuy, navzdory absenci pokroku ale považuje milánská jednání za pozitivní. Shoda podle něj panuje v názorech na potřebu posílit zastavení palby, na němž se povstalci s Kyjevem dohodli počátkem září. Podle Barrosa Putin ubezpečil evropské partnery, že Moskva nemá zájem na vytvoření „nového Podněstří“ na východě Ukrajiny. Merkelová byla v hodnocení milánských rozhovorů poměrně příkrá. „Dosud vůbec žádný průlom nevidím,“ konstatovala.
Michael Romancov, politický geograf
„Nikdo neočekával, že Putin couvne. Byly tu jisté obavy, zda necouvne Evropa, a já musím konstatovat, že díky bohu necouvla. Schůzka ukázala, že Evropa je jednotná. Její největší slabina vůči libovolnému zahraničnímu partnerovi, ať je to Čína, Rusko nebo USA, je totiž právě nejednota. Rusko v posledních dnech změnilo svou rétoriku a v podstatě se snaží vystupovat jako jedna z obětí. Putin se začíná tvářit jako mírotvůrce a snaží se ze všeho obvinit Kyjev, i když už hovoří o vládě, nikoli o juntě, což je pozitivní posun. Byla by ale katastrofa, pokud by tento postoj akceptovala evropská politická elita.“
Podle Kremlu účastníci schůzky nechápou, co se na Ukrajině děje
Putin označil dnešní rozhovory za „dobré a pozitivní“, ani jeho hodnocení ale neobsahovalo známky znatelného pokroku. Jeho mluvčí Dmitrij Peskov prohlásil, že někteří účastníci snídaně zarputile nechápou podstatu nynějších ukrajinských problémů a reálnou situaci na jihovýchodě Ukrajiny.
Matteo Renzi na summitu ASEM
Renzi po skončení ranní schůzky řekl, že její účastníci podpořili Hollandův návrh na mezinárodní kontrolu rusko-ukrajinských hranic. Na kontrolní misi se mají podílet spolu s Francií i Německo a Itálie. Podle Hollanda se dohodlo urychlení výměny zajatců mezi ukrajinskou armádou a proruskými povstalci na východě Ukrajiny.
Putin označil výsledky jednání za „dobré“
Odpoledne jednání pokračovalo ve zúženém formátu za účasti Porošenka, Putina, Merkelové a Hollanda, tedy ve stejném složení, v němž čtveřice státníků jednala počátkem června ve francouzské Normandii.
Putin po druhém kole milánských jednání označil výsledky za „dobré“, další podrobnosti však neuvedl. Znovu pak připomněl svůj slib z minulého týdne, že se ruské síly stáhnou od ukrajinské hranice. Podle Porošenka se během schůzky podařilo dosáhnout „mírného pokroku“ v řešení sporu o dodávky ruského plynu a dohodnout „základní parametry“ příštího kontraktu. O finanční stránce, respektive o opatření nezbytných prostředků, se stále vedou jednání.
Moskva už 16. června přestala dodávat Kyjevu plyn kvůli sporům o cenu a nezaplacené dluhy za předchozí dodávky. Na jednáních mezi zástupci Ruska, Ukrajiny a Evropské komise se dospělo k předběžné dohodě o zaplacení dluhů a nových dodávkách plynu, avšak přetrvaly rozpory dokdy a v jaké výši by dluhy měly být splaceny. Další schůzka o plynu by měla následovat 21. října.
Putin v noci na dnešek jednal s Merkelovou a podle kremelského mluvčího i tento rozhovor potvrdil „vážné rozpory“ ohledně příčin vzniku ukrajinské krize a odpovědnosti za následné krveprolití. Detailně prý ruský prezident s německou kancléřkou hovořil o dodávkách ruského plynu do Evropy.