Berlín/Paříž - Plán amerického prezidenta George Bushe na snížení emisí skleníkových plynů do roku 2025 označil německý ministr životního prostředí Sigmar Gabriel za neandrtálský. Boj s globálním oteplováním podle něj spíše podkopává, než podporuje. Gabriel dodává, že bez závazných limitů a norem v průmyslových zemích se změnu klimatu odvrátit nepodaří.
Představitelé států, které nejvíce zamořují ovzduší, se dnes sešli v Paříži ke třetímu kolu jednání, z něhož by do konce příštího roku měla vzejít dohoda, jak postupovat v boji proti skleníkovému efektu po roce 2012, kdy vyprší Kjótský protokol o snížení emisí skleníkových plynů. Jednání se vede z iniciativy amerického prezidenta George Bushe.
Francouzský deník Le Figaro dnes napsal, že i když byla tato iniciativa původně považována za pokus o torpédování snah OSN o snížení emisí, nyní je brána vážně, protože v postoji USA, největšího znečišťovatele, nastaly změny.
Francouzský státní tajemník pro evropské záležitosti Jean-Pierre Jouyet při zahájení řekl, že dilema vybrat si buď méně skleníkových plynů, nebo vyšší růst už dnes neexistuje. Růst cen ropy a dalších surovin vede všude k podobným ekonomickým strategiím se stejnými cíly - energetické účinnosti a rozvoji energií s nízkou produkcí uhlíku. Dnešní nečinnost by nás podle Jouyeta časem stála pětkrát až desetkrát více, než kolik činí nutné investice do ekologičtějšího přístupu k rozvoji hospodářství.
Jouyet také zdůraznil, že Francie chce během svého předsednictví v Evropské unii v letošním druhém pololetí dospět k politické dohodě o „balíku energie-klima“. Cílem „balíku“, který navrhla Evropská komise, je omezit v unii do roku 2020 emise oxidu uhličitého o 20 procent či „možná o 30, pokud jiné velké ekonomiky vyvinou podobné úsilí“, řekl Jouyet, který se přitom přímo obrátil na amerického delegáta.
Americký prezident Bush se ve středu vyslovil pro zastavení růstu amerických emisí oxidu uhličitého do roku 2025. Je to změna proti jeho dosavadnímu odmítání jakýchkoli závazků, ale ekologové ji považují za nedostatečnou. Bushe dnes kritizovali i účastníci jednání s tím, že
opatření jsou slabá a přicházejí pozdě.
Dvoudenního pařížského jednání se účastní zástupci sedmi nejvyspělejších zemí a Ruska (G8) a nových hospodářských mocností - Číny, Indie, Brazílie, Mexika, Jihoafrické republiky a Indonésie. Tyto státy jsou odpovědné za 80 procent celosvětových emisí skleníkových plynů. Přítomni jsou také představitelé Evropské unie a OSN.
