Rabat - Evropská unie je nejštědřejším dárcem rozvojové pomoci na světě. Zvlášť pozorná je k sousedům na východě a ve Středomoří. Výjimečné postavení má Maroko. Brusel s Rabatem navázaly blízkou spolupráci hned na několika frontách. Unie navíc dává Maroku ze svých rozvojových programů pro Středomoří nejvíc peněz. Jen za poslední tři roky to bylo 709 milionů eur a podobný balík peněz má do Rabatu putovat i v příštích třech letech. Většina peněz šla na konkrétní projekty.
Za štědrostí Bruselu stojí obavy z vlny přistěhovalců, která přes Maroko proudí na evropský kontinent. Z africké země je to do Španělska přes moře na nejužším místě jen 14 kilometrů. Španělsko si navíc drží ještě dvě města - Ceutu a Melillu, která s Marokem přímo sousedí.
Na různých rozvojových projektech v Maroku se Evropská unie intenzivněji podílí od roku 1995. V poslední době šlo hlavně o podporu zemědělství a spojení s odloučenými oblastmi.
Brusel se snaží motivovat Maroko k reformám a spolupráci i jinak. V roce 2008 mu udělil v rámci unijní politiky zvláštní, takzvaný rozšířený status. Letos v březnu dokonce proběhl v Granadě první summit Maroko-EU. Stejnou schůzku na nejvyšší úrovni nemá s Bruselem žádná jiná arabská země.
Eneko Landaburu, velvyslanec EU v Maroku:
„Musíme podporovat Maroko v ekonomických i institucionálních reformách, abychom měli na hranicích stabilního, prosperujícího a bezpečného souseda.“
Obyvatelé marocké provincie Chefchaouen už pociťují první dopady projektů. Zemědělci dřív museli vyjít jen s jednou úrodou ročně. Pěstovat mohli nanejvýš obilí a zeleninu, navíc jen od podzimu do jara, kdy bylo dost vody. To se teď změnilo. Z přehrady vede nový zavlažovací systém, který nezávisí na množství srážek v oblasti. Zemědělci sklízejí dvě až tři úrody za rok, pěstují mátu, víno, citrusové plody, kukuřici, melouny nebo artyčoky.
Změny se dotýkají i obyvatel vesnic na pobřeží Středozemního moře. Dostat se do oblastních center Tetuan nebo al Hosejma bylo donedávna velmi složité. Města leží sice maximálně 100 kilometrů od nejvzdálenější osady, cesta autem po rozbitých, kamenitých a točitých silnicích ale trvala až šest hodin. Ve složitém terénu teď vznikla nová silnice, která dobu jízdy zkracuje nejméně o polovinu.
Stavba 103 kilometrů dlouhé části Středomořské magistrály trvala šest let. Jedná se o největší marocký projekt Evropské unie. Brusel zaplatil 125 ze 150 milionů eur potřebných na vybudování této dálnice.
- Maročané autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/21/2067/206698.jpg
- Maročané autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/21/2067/206697.jpg
- Maroko autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/21/2067/206691.jpg
- Maroko autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/21/2067/206688.jpg
- Maroko autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/21/2067/206689.jpg
- Marocká metropole Rabat autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/21/2067/206692.jpg
- Nový zavlažovací systém v Maroku autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/21/2067/206696.jpg
- Středomořská magistrála v Maroku autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/21/2067/206694.jpg
- Středomořská magistrála v Maroku autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/21/2067/206693.jpg
- Středomořská magistrála v Maroku autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/21/2067/206695.jpg
