Dvacet let od česko-německé deklarace. Hostem Událostí, komentářů bude Václav Klaus

Umožnila oběma zemím nelpět na minulosti a zaměřit se na budoucnost, tvrdí o dokumentu podepsaném před dvaceti lety premiér Bohuslav Sobotka a kancléřka Angela Merkelová. Deklarace měla zahladit historické křivdy s kořeny ve druhé světové válce. Prohlášení v Praze 21. ledna 1997 podepsali tehdejší šéfové vlád Václav Klaus a Helmut Kohl. Právě bývalý premiér a prezident Klaus je hlavním hostem pořadu Události, komentáře, který začíná dnes ve 22:00. Bude hovořit nejen o deklaraci, ale také o brexitu a budoucnosti Evropské unie.

„Podpis česko-německé deklarace o vzájemných vztazích a jejich budoucím vývoji vnímám jako jeden z klíčových okamžiků česko-německých vztahů. Deklarace umožnila uzavřít některé otázky minulosti a otevřela prostor pro rozvíjení spolupráce a budování vzájemné důvěry,“ napsal Sobotka.

Podobně to vidí i Merkelová. „Deklarace prozíravě požadovala, aby se bilaterální vztahy nezatěžovaly složitými otázkami minulosti, ale aby se pohled orientoval do budoucnosti,“ sdělila prostřednictvím svého tiskového oddělení.

3 minuty
Události: Před 20 lety byla podepsána česko-německá deklarace
Zdroj: ČT24

Vášně vyvolaly hlavně pasáže o odsunu

Oba politici naráží na pasáže čtyřstránkové deklarace, v nichž se píše, že spáchané křivdy náležejí minulosti. „Obě strany proto prohlašují, že nebudou zatěžovat své vztahy politickými a právními otázkami pocházejícími z minulosti,“ stojí v textu, který schválily parlamenty obou zemí.

Především v Česku však politická debata nebyla vůbec jednoduchá – v deklaraci Praha vyjadřuje lítost nad utrpením a křivdami, které nevinným lidem způsobilo poválečné vyhánění i nucené vysídlení sudetských Němců z Československa.

Ve sněmovně tehdy hlasoval proti i dnešní premiér Sobotka a 18 jeho spolustraníků z tehdy opoziční sociální demokracie. Také v Německu se našly dvě desítky poslanců tehdy vládní konzervativní unie CDU/CSU Helmuta Kohla, kteří byli proti.

I to ale podle pozorovatelů ukazuje, jakou cestu Česko s Německem od té doby ušly, protože v žádné ze zemí dnes deklaraci a nutnost dobrých vzájemných vztahů prakticky nikdo nezpochybňuje. „Naše vztahy se Spolkovou republikou Německo mají dnes výjimečnou úroveň,“ je přesvědčen Sobotka. „Němci a Češi se dávno stali dobrými sousedy a blízkými přáteli,“ poznamenává zase Merkelová.

Obě země teď ale spíš než historickým křivdám čelí výzvám novým. „Kdybychom neměli tuto oporu v kvalitních česko-německých vztazích, naše situace by byla mnohem složitější. Pro Německo je velmi důležité vycházet dobře se sousedy a s celou Evropou,“ tvrdí bývalý český ministr zahraničí Josef Zieleniec.

Jeho tehdejší protějšek Klaus Kinkel ale varuje před poškozením česko-německých vztahů kvůli sporům ohledně migrace. Za způsob, jakým se k ní postavili, kritizuje politiky v Berlíně i Praze. „To, co jsme zde nepochopili, a to říkám zcela upřímně, že Česká republika kategoricky odmítla plánované kvóty, i když by to pro vaši zemi neznamenalo příliš mnoho uprchlíků,“ říká Kinkel. Důraz na spolupráci a jednotu Evropy zůstává i 20 let po podpisu dohody někdejšímu šéfovi německé diplomacie vlastní.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ruské nálety na Ukrajinu mají dvě oběti, útoku údajně čelilo i Rusko

Ukrajina čelila v noci na úterý další sérii ruských útoků. Podle tamních úřadů si údery invazní armády vyžádaly nejméně dvě oběti, několik lidí utrpělo zranění. Ruské úřady pak tvrdí, že město Saratov ve stejnojmenné oblasti čelilo náletu ukrajinských dronů, bezpilotní letouny tam údajně poškodily civilní infrastrukturu. Tvrzení nelze bezprostředně nezávisle ověřit. Podle agentury Unian, která se odvolává na zprávy ze sociálních sítí, hoří v Saratovu rafinérie. Ruské průmyslové město je vzdáleno více než 600 kilometrů od hranic s Ukrajinou, která se čtvrtým rokem brání ruské agresi.
před 59 mminutami

Izraelský parlament schválil v prvním čtení trest smrti za terorismus

Izraelský parlament v pondělí pozdě večer přijal v prvém čtení návrh zákona, který by soudům umožnil udělovat trest smrti za terorismus. Informovala o tom agentura AFP. Předloha se dle ní „zdá být určena konkrétně pro Palestince odsouzené za smrtící útoky či atentáty proti Izraelcům“.
před 4 hhodinami

Příliš horko na život. Vlny veder zabíjejí v amazonských jezerech delfíny

Teploty vody v amazonském jezeře, kde žijí ohrožení kytovci, stouply během vln veder o deset stupňů. Zvířata nebyla schopná se tomu přizpůsobit a zemřela, stejně jako spousta ryb.
před 11 hhodinami

Ukrajina opět zaútočila na ruský přístav Tuapse

Ukrajina v noci na pondělí znovu zaútočila na ruský přístav Tuapse, který patří k největším ropným terminálům v zemi. Podle zpráv na sociálních sítích tam vypukl požár. Místní úřady tvrdí, že byly zničeny čtyři ukrajinské námořní drony. Obě strany zároveň hlásí likvidaci desítek nepřátelských bezpilotních prostředků a těžké boje v Pokrovsku a okolí.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Rezignace ředitele BBC hýbe britskou politickou i mediální scénou

Kauza upraveného projevu amerického prezidenta Donalda Trumpa, který odvysílal pořad britské BBC, hýbe politickou i mediální scénou Spojeného království. Nedělní rezignace generálního ředitele BBC Tima Davieho a šéfky zpravodajství Deborah Turnessové označil deník The Daily Telegraph za největší krizi stanice za více než desetiletí. Analytici kladou otázky týkající se zaujatosti média i sporů uvnitř BBC, zatímco někdejší šéfredaktor bulvárního listu The Sun a nynější moderátor BBC David Yelland považuje Davieho pád za puč připravený Radou BBC.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Trump omilostnil Giulianiho a další obviněné z pokusu zvrátit výsledek voleb 2020

Prezident Donald Trump udělil milost desítkám lidí, kteří se údajně podíleli na plánu na sestavení alternativní kandidátky volitelů a „odhalení volebních podvodů“ během voleb v roce 2020. Podle obvinění tak chtěli změnit výsledek prezidentských voleb, v nichž Donald Trump prohrál s Joem Bidenem. Informoval o tom americký prokurátor pro milosti Ed Martin.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Soud propustil Sarkozyho z vězení

Pařížský soud v pondělí odpoledne souhlasil s propuštěním Nicolase Sarkozyho z vězení, kde někdejší francouzský prezident čekal na odvolací proces v kauze nelegálního financování prezidentské kampaně v roce 2007 penězi z Libye, informovala stanice BFM TV a také tiskové agentury. Sarkozy věznici, kde byl od 21. října, podle místních médií ještě v pondělí opustil. Propuštění je spojeno se soudním dohledem.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Rusko uložilo Češce v nepřítomnosti 13 let za účast v bojích na Ukrajině

Ruský soud uložil Češce v nepřítomnosti třináct let vězení za účast v bojích na straně Ukrajiny. Informovala o tom ruská státní tisková agentura TASS s odvoláním na sdělení vyšetřovacího výboru, který v Rusku plní úlohu federálního úřadu pro vyšetřování nejzávažnější kriminality. Podle tvrzení ruského soudu Češka působila u ukrajinské dronové jednotky. Mluvčí českého resortu zahraničí Daniel Drake sdělil, že úřad věnuje případu soustředěnou pozornost.
před 14 hhodinami
Načítání...