Dostavba elektrárny Mochovce má zelenou, ekologové se žalobou neuspěli

Bratislava - Slovenští ekologové neuspěli u soudu se žalobou, jejímž cílem bylo zrušit povolení k dostavbě třetího a čtvrtého bloku jaderné elektrárny Mochovce. Bratislavský krajský soud dnes potvrdil rozhodnutí Úřadu jaderného dozoru, který s dokončením elektrárny před čtyřmi roky souhlasil a který v roce 2009 odvolání ekologické organizace Greenpeace proti tomuto povolení zamítl.

Greenpeace v žalobě namítala, že rozhodnutí o povolení dokončení elektrárny nepředcházelo posuzování vlivu projektu na životní prostředí, kterému zpravidla podléhají všechny významnější stavby. Odvolávala se přitom na Aarhuskou úmluvu zaručující aktivní účast obyvatel na rozhodování ve věcech životního prostředí. Výbor dohlížející na uplatňování tohoto mezinárodněprávního dokumentu dal v roce 2010 ekologům za pravdu.

Posuzování vlivu projektu se nakonec uskutečnilo, ale stalo se tak až po rozběhu prací na dostavbě elektrárny. „Soud nepochopitelně ignoroval mezinárodně respektovaný výbor a ztotožnil se s argumenty žalovaného, a nikoliv mezinárodních expertů. Je to výjimečný případ. Navzdory tomu, že výbor nemá možnost přinutit jednotlivé státy, aby akceptovaly jeho zjištění, nestává se, aby jeho závěry některá země takto bezprecedentně ignorovala,“ uvedla právnička Eva Kováčechová, která Greenpeace u soudu zastupovala. Úřad jaderného dozoru tvrdil, že nerozhodoval o povolení nového projektu, ale jen o jeho změně. Proto prý nebylo nutné prověrku vlivu záměru na přírodu provést dopředu.

Greenpeace proti elektrárně Mochovce
Zdroj: ČT24/ISIFA

Výstavba třetího a čtvrtého bloku v Mochovcích začala už v roce 1987. Práce se kvůli nedostatku financí později zastavily. Obnoveny byly před čtyřmi roky a poté, co kontrolní podíl v dominantním výrobci elektřiny na Slovensku, společnosti Slovenské elektrárne, získal italský Enel. Koncern letos v březnu informoval, že dokončení elektrárny v Mochovcích, původně plánované na letošní a příští rok, se zpozdí zhruba o rok. Enel to odůvodnil průtahy při stavebních pracích, jakož i realizovanými zátěžovými testy.

Slovensko na jádru visí

První dva bloky elektrárny v Mochovcích vyrábějí elektřinu více než deset let. V zemi je v provozu také jaderná elektrárna v Jaslovských Bohunicích, kde Slovensko po vstupu do Evropské unie odstavilo dva starší jaderné bloky. Atomové elektrárny mají v zemi největší podíl na výrobě elektrické energie.

5 minut
Telefonát Olgy Bakové
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
před 31 mminutami

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 3 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 4 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...