Bělehrad - Nacionalista Tomislav Nikolić zvítězil o čtyři procenta v nedělním prvním kole prezidentských voleb v Srbsku nad současným prezidentem, proevropským demokratem Borisem Tadičem. Po sečtení 98 procent hlasů je ale jasné, že nezískal potřebnou nadpoloviční většinu, o nové hlavě státu se tak rozhodne až ve druhém kole voleb 3. února.
Zpravodaj ČT Karel Rožánek ve Studiu ČT24 připomněl, že v roce 2004 byla situace obdobná. V prvním kole rovněž těsným rozdílem zvítězil radikál Nikolić, ve druhém kole jej však Tadić porazil. Analytici předpokládají opakování této situace. Pro konečné výsledky bude podle Rožánka důležité, koho podpoří současný premiér Vojislav Koštunica. Hlavním tématem prezidentských voleb je a stále zůstává provincie Kosovo, kterou obývají převážně Albánci. Očekává se, že právě po prezidentských volbách dojde k vyhlášení nezávislosti této srbské provincie.
K volbám přišlo rekordních 61 procent oprávněných voličů, tedy přes čtyři miliony lidí. Jde o nejvyšší účast od roku 2000. Tato skutečnost podle analytiků vypovídá o tom, že si Srbové uvědomují, že se hlasuje v klíčovém okamžiku pro jejich zemi. Rožánek připomněl, že nejnižší volební účast byla právě v Kosovu a v Bělehradě.
Dragan Štavljanin z rozhlasové stanice Svobodná Evropa soudí, že ve druhém kole bude pro Tadiče rozhodující podpora národnostních menšin a liberálů a v neposlední řadě Evropské unie; Tadiče podporují především velká města, mladí a vzdělaní lidé.
„Vysoká účast ukazuje vyzrálost obyvatel Srbska, kteří velmi dobře rozumí důležitosti těchto voleb pro budoucnost země,“ komentoval informace ze Srbska představitel EU pro společnou zahraniční politiku Javier Solana. Ten zároveň vyjádřil naději, že Srbsko bude dál pokračovat v cestě ke členství v EU. Rožánek ale soudí, že pro Tadiče bude obtížné dosáhnout toho, aby Kosovo zůstalo součástí Srbska a země zároveň směřovala do evropských struktur.
„Nepřipustím, abychom se vrátili do 90.let,“ ujistil Tadić v narážce na roli radikálů v době vlády mezitím zesnulého Slobodana Miloševiče. Vyzval zároveň voliče k hojné účasti na druhém kole voleb, aby se ukázalo, „že se Srbsko absolutně nevzdává svého proevropského kurzu, který nastoupilo v roce 2000.“ V případě Nikoličova vítězství pak varoval před nástupem temných dnů. Nikolić naopak výsledek prvního kola voleb označil za důkaz toho, že Srbsko požaduje změnu.
Padesátiletý Boris Tadić, předseda vládní Demokratické strany a současný srbský prezident, platí za moderního, umírněného, proevropského politika. Prosazuje spolupráci s Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii (ICTY) a odmítá nacionalismus. Nicméně jasně se vyjadřuje proti odtržení Kosova od Srbska a deklaruje, že by je z titulu hlavy státu nikdy jako samostatný stát neuznal.
Tadić se narodil 15. ledna 1958 v bosenském Sarajevu do známé disidentské rodiny. Jeho otec Ljuba byl oponentem jugoslávského vůdce Josipa Broze Tita a působil jako profesor na Bělehradské univerzitě, kde Tadić vystudoval psychologii. Členem Demokratické strany je od roku 1990. Do čela strany byl zvolen po atentátu na jejího předsedu a srbského premiéra Zorana Djindiče z března roku 2003.
Pětapadesátiletý Tomislav Nikolić, úřadující předseda nejsilnější parlamentní frakce, Srbské radikální strany, je označován za nacionalistu a euroskeptika. Ostře se vyjadřuje proti nezávislosti Kosova a v případě jejího vyhlášení hrozí plnou hospodářskou a dopravní blokádou provincie a tvrdým diplomatickým přístupem k zemím, které by samostatné Kosovo uznaly. Odmítá ovšem vojenský zásah v oblasti.
Nikolić platí také za promoskevského politika, který dříve propagoval, aby se Srbsko stalo ruskou provincií; nyní (v případě deklarace kosovské suverenity) se vyslovuje pro ruskou vojenskou přítomnost v Srbsku. Na úřad hlavy státu kandiduje Nikolić už potřetí a mezi priority jeho volební kampaně patří i boj s kriminalitou a potírání korupce.
Nikolić se narodil 15. února 1952 ve středosrbském Kragujevaci, kde vystudoval střední technickou školu. Začátkem 90. let založil společně se Vojislavem Šešeljem Srbskou radikální stranu a vzápětí byl zvolen poslancem. V roce 1998 byl vybrán za srbského vicepremiéra, v letech 1999 až 2000 působil jako místopředseda v jugoslávské vládě Slobodana Miloševiče.
