Dětských uprchlíků přibývá, americké peníze v rukou korupčníků

Washington - Spojené státy se potýkají s rekordním přílivem uprchlíků z Latinské Ameriky. Do konce srpna jich celníci na jižní hranici USA zadrželi přes 67 tisíc - většinou z Guatemaly, Hondurasu, Salvadoru a Mexika. Často se jedná o děti. Tamní vlády proto požadují, aby jim Washington přispěl na boj s nelegální migrací. Výhrady mají ale někteří právníci, podle nichž americké dolary často končí v nesprávných rukou.

Nahrávám video

Nadvláda kartelů, násilí a korupce odstartovaly nebývalou vlnu migrace do Spojených států. Často jde o rodiny nebo i samotné děti. Vlády jejich zemí podle nich nedokážou zabránit násilí, kterého se na nich dopouští jak drogoví dealeři, tak i místní policisté. 

Právě na rozvoj policie v zemích střední Ameriky přitom Spojené státy každoročně přispívají miliony dolarů. Hlavní problém je nedostatečná zpětná vazba. „Co se stalo se všemi těmi penězi? Po výcviku, po zásadních investicích do ozbrojených sil, kdo se ujišťuje, že za ně někdo nese odpovědnost? Že jejich práce respektuje zákon a lidská práva?“ konstatovala právní koordinátorka Maria Luisa Aguilarová. 

Na kartely se musí přes legalizaci konopí, míní prezident Guatemaly

Problematická situace je především v Guatemale, která drží první místo v počtu vražd na světě. Za většinou z nich stojí obchod s drogami. Tamní prezident Otto Perez proto představil odvážný plán - chce legalizovat pěstování konopí a máku pro léčebné účely a snížit tresty za držení drog. Tím by se měla omezit moc kartelů. „Nejsme pro úplnou legalizaci, o to nám nejde. Pořád chceme začít u toho, jaké škody která droga působí. Ale navíc chceme vidět nějaký pokrok,“ podotkl prezident. 

Demonstranti zastavili autobus s emigranty
Zdroj: ČT24/ČTK/ZUMA/Hayne Palmour Iv

Počet vězňů v Guatemale přesahuje 2,5krát kapacity tamních vězení. Druhá část Perezova plánu proto počítá s enormními investicemi do zaměstnanosti a zlepšení životní úrovně hlavně u hranic s Mexikem. Přispět by měl opět Washington. Latinskoameričtí právníci ale varují, že pokud se nezmění systém kontroly, peníze mohou znovu podpořit lokální korupci.

Obama už požádal Kongres o schválení 3,7 miliardy dolarů k zajištění bezpečnosti na hranici a péče o dětské migranty. Republikáni ale odmítají schválit výdaje bez změny migrační politiky. Mnozí chtějí změnu zákona z roku 2008, který zaručuje dětem, jež se dostanou do USA bez rodičů a pocházejí z některé ze zemí, která nesousedí s USA, automatické zahájení azylového řízení. Oddaluje se tím jejich urychlené vyhoštění.

Podle Bílého domu mají požadované miliardy umožnit mimo jiné zvýšit počet imigračních pracovníků a strážců hranic a také rozšířit jejich operační možnosti. Zvětšit se mají také kapacity prostor, kde jsou zadržení imigranti umístěni před zpětným vyhoštěním.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 4 mminutami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 44 mminutami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 2 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 3 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 4 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 5 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 8 hhodinami
Načítání...